Vánoce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mistr parament z Narbonne, Klanění tří králů, kolem 1380

Vánoční scéna – betlém ve švédském Eslöv

Vánoce (z něm. Weihnachten svaté noci) jsou jedním z nejdůležitějších křesťanských svátků, slaví se v období kolem 25. prosince. Oslavují narození Ježíše Krista. Vánoce jsou chápány i jako jeden z nejvýznamnějších civilních svátků, slaví se i v mnoha zemích, kde má křesťanství jen malý vliv, např. v Japonsku.

Kořeny dnešních oslav Vánoc je třeba hledat již v předkřesťanských oslavách zimního slunovratu (např. svátky mrtvých v antickém Římě, Saturnálie – oslava Saturna). Tento svátek se neslavil jen v Evropě, ale i v Asii, u amerických Indiánů i jinde. Ve starém Římě se nakonec oslavy slunovratu ustálily na 25. prosinec. Datum zvolil roku 274 císař Aurelián jako den natalis solis invicti – den Zrození nepřemožitelného Slunce. Datum 25. prosince jakožto datum narození Ježíše Krista se poprvé objevuje v Komentáři na Daniela Hippolyta Římského (kolem roku 210).

Zvláštní význam měl při původních svátcích oheň, církev přejala tento zvyk jako uctívání věčného světla. Neodmyslitelnou součástí Vánoc jsou koledy, od 16. století jsou to jesličky (betlém), od 19. století je dalším symbolem Vánoc vánoční stromek.

I když se dnes na vánoce dívá mnoho lidí jako na křesťanský svátek, v dějinách mnoho křesťanů slavení vánoc odmítalo. Například v 17. století byly v Anglii a některých amerických koloniích vánoce kvůli svému pohanskému původu zakázány.

[editovat] Sváteční dny

Přípravu na samotné Vánoce představuje advent, období čtyř týdnů před Vánoci. První adventní neděle (připadající na neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem) označuje počátek křesťanského roku. Čtyři adventní neděle bývají někdy označovány postupně jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá, ovšem tato označení nemají s křesťanskou tradicí nic společného, mají čistě komerční význam, spojený s předvánočními nákupy dárků.

V průběhu adventu mají svátek někteří důležití svatí, např. sv. Ondřej (30. listopad), sv. Barbora (4. prosinec), sv. Mikuláš (6. prosinec) a sv. Lucie (13. prosinec).

Samotné vánoční svátky začínají Štědrým dnem (24. prosince). Nejdůležitějším svátkem je pro křesťany 25. prosinec, slavnost Narození Páně, tedy oslava narození Ježíše Krista (někdy též Boží hod vánoční, v občanském kalendáři označený jako „1. svátek vánoční“. 26. prosince je pak svátek sv. Štěpána, občanský „2. svátek vánoční“.

6. ledna se slaví slavnost Zjevení Páně (nazývaný někdy též svátek Tří králů), kdy se oslavují tři mudrci, kteří Ježíšovi přinesli do Betléma dary, a konečně následujícím svátkem Křtu Páně (neděli následující po slavnosti Zjevení Páně) vánoční období v rámci církevního roku končí.