Epifanie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Slavnost Zjevení Páně, svátek Tří králů nebo též Epifanie (z řec. ἐπιφάνεια epifaneia zjevení, zázračný fenomén) je křesťanský svátek, který připomíná sebesdělení či sebezjevení Boha lidstvu v osobě Ježíše Krista. Svátek má svůj původ ve východní liturgické tradici, která zahrnuje též oslavu křtu Ježíšova a návštěvu tří mudrců v Betlémě. Svátek slaví církev 6. ledna.
První historickou zmínkou o tomto svátku je jedno místo v 1. knize Strómateis sv. Klémenta Alexandrijského (Strom. I, 21, 45). Órigenův výčet svátků (Contra Celsum VIII, 22) zmínku o svátku neobsahuje. První výslovná zmínka o církevním svátku pochází z roku 361 u Ammiana Marcellina.
Západní církev slavila Vánoce dříve než tento svátek Tří králů. Východní církev oproti tomu stanovila 6. leden jako den oslavy Ježíšova narození. Zřejmě zde má svůj původ západní zvyk začít slavit Ježíšovo narození 25. prosince a pokračovat dvanáctidenní slavností, která vrcholí 6. ledna. V některých kulturách ovšem oslavy narození Páně končí až po čtyřiceti dnech – 2. února, kdy církev slaví svátek Uvedení Páně do chrámu čili Hromnice.
Před liturgickou reformou 2. vatikánského koncilu slavila katolická církev svátek jako oktáv (podobně anglikánská církev až do roku 1976). Doba vánoční pak končí neděli po slavnosti Zjevení Páně, kdy se slaví svátek Křtu Páně.
Východní církve zdůrazňují, že předmětem oslavy je moment, kdy je Ježíš rozpoznán jako Mesiáš a druhá osoba Nejsvětější Trojice při svém křtu v řece Jordánu. Východní církev, která svátek označuje také jako svátek Teofanie (z řec. θεοφάνεια theofaneia) je jedním z dvanácti velkých svátků liturgického roku.
V západní církvi se tento den žehná voda, kadidlo a křída. Je zvykem v tento den žehnat příbytky – vykrápět je vodou, vykuřovat kadidlem a dveře označovat křídou a písmeny K † M † B (příp. C † M † B), které následuje letopočet. Tato zkratka není akronymem pozdně legendárních jmen tří králů (Kašpar, Melichar a Baltazar), nýbrž akronymem latinské věty Christus mansionem benedicat („Kristus ať žehná (tento) příbytek“).
Ve východní církvi je zvykem před božskou liturgií provést tzv. žehnání vody, tj. pláže, přístavu, řeky, jezera apod.
V Irsku je tento den nazýván někdy též „malé Vánoce“, v Itálii se ze jména svátku vyvinulo jméno stařeny, která roznáší dětem vánoční dárky – Befana. Ve Španělsku, na Kubě a v některých latinskoamerických zemích se den nazývá El Día de los Reyes (den Králů) nebo Pascua de Negros (černošské Vánoce).
V Česku v několika posledních letech navazuje Česká katolická charita na starou tradici tříkrálových koled pořádáním Tříkrálové sbírky.
