Olomouc
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Olomouc | |
|---|---|
 |
|
| základní data | |
| status: | statutární město |
| NUTS 5: | CZ0712 500496 |
| kraj (NUTS 3): | Olomoucký (CZ071) |
| okres (NUTS 4): | Olomouc (CZ0712) |
| obec s rozšířenou působností: | Olomouc |
| pověřená obec: | Olomouc |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 103,36 km² |
| obyvatel: | 100 752 (2005) |
| zeměpisná šířka: | 49° 35' 38" s. š. |
| zeměpisná délka: | 17° 15' 03" v. d. |
| nadmořská výška: | (střed města) 219 m |
| poštovní směrovací číslo: | 779 00, další PSČ |
| počet základních sídelních jednotek: | 82 |
| počet místních částí: | 26 |
| počet městských částí / obvodů: | 0 |
| počet katastrálních území: | 26 |
| adresa magistrátu: | Magistrát města Olomouce Horní náměstí 1 771 27 Olomouc |
| primátor: | Martin Novotný |
 |
|
Olomouc (německy Olmütz, polsky Ołomuniec, latinsky Eburum nebo Olomucium) je statutární město na střední Moravě a centrum Olomouckého kraje, rozkládající se v Hornomoravském úvalu na řece Moravě, obklopené úrodnou krajinou Hané. Ve městě o rozloze 10 336 ha žije 100 752 obyvatel (ke 31. březnu 2005). Střed města leží v nadmořské výšce 219 metrů nad mořem na zeměpisných souřadnicích 49°45´ severní šířky a 17°15´ východní délky. Nejnižším bodem Olomouce je řeka Morava na jihu Olomouce. Olomouc byla vedle Brna historicky politickým centrem Moravy, dnes v Olomouci sídlí Univerzita Palackého a arcibiskupství, město je tedy pro celou Moravu centrem duchovní správy a střediskem vzdělání.
V historickém jádru města, obklopeném rameny řeky Moravy, jehož formování bylo započato počátkem 11. století a dokončeno v polovině 19. století, je situováno několik velkých náměstí, z nichž na Horním náměstí je umístěna radnice s orlojem z 15. století, Herkulova a Caesarova kašna, a především památka UNESCO sloup Nejsvětější Trojice, postavený v roce 1740. Pozoruhodný je také arcibiskupský kostel dóm sv. Václava, kde roku 1469 prohlásila část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína králem českým a kde se taktéž nachází hrobka českého krále Václava III., zavražděného roku 1306 právě v Olomouci (jeho smrt znamenala vymření hlavní linie panovnického rodu Přemyslovců). Na druhé straně historického jádra je budova Univerzity Palackého (dříve známá jako Univerzita císaře Františka, založená v roce 1573, zrušená roku 1860 a obnovená roku 1946).
[editovat] Historie
Hlavní článek: Dějiny Olomouce
Významnými historickými událostmi Olomouce jsou:
- 10. století - vznik města
- 11. století - založení hradu Olomouc
- 1306 - zavraždění krále Václava III. a vymření Přemyslovců
- 1573 - založena Univerzita císaře Františka, její zrušení r. 1860, obnovená r. 1946 jako Univerzita Palackého
- 1716 - 1754 vybudován sloup Nejsvětější Trojice a r. 2000 vyhlášen památkou světového kulturního dědictví UNESCO
[editovat] Počet obyvatel
- 1638 (před švédskou okupací) – 30 000 obyv.
- 1650 (odchod švédských vojsk z Olomouce) – 1675 obyv.
- polovina 19. století – asi 20 000 obyv.
- začátek první světové války (1914) – asi 22 000 obyv. (včetně více než 4 000 vojáků)
- 1921 – 57 206 obyvatel
- před druhou světovou válkou – ?? ??? obyvatel (odsun Němců)
- 1947 – přes 58 000 obyvatel [1]
- 1979 – 102 501 obyv. [2]
- 1985 – 105 513 obyv. [3]
- 1991 – 105 537 obyvatel
- 1996 – 104 380 obyvatel
- k 1. 3. 2001 – 103 293 obyv. (muži 48 961, ženy 54 332) [4]
- ke 31. 12. 2002 – 101 624 obyv.
- ke 31. 12. 2003 – 101 268 obyv.
- ke 31. 3. 2005 – 100 752 obyv.
[editovat] Primátoři
- 1851 - 1865 Franz Kreilm
- 1865 - 1866 Franz Hein
- 1866 - 1872 Dr. Karl Borom. Johann Nep. Alois Schrötter
- 1872 - 1896 Josef von Engel
- 1896 - 1918 Karl Brandhuber
- 1918 - 1919 vládní komisař
- 1919 - 1923 Dr. Karel Mareš
- 1923 - 1939 Dr. Richard Fischer
- 1939 - 1941 Dr. Fritz Czermak
- 1942 - 1945 Dr. Julius Schreitter
- 1945 - 1947 Václav Stibor - Kladenský
- 1947 - 1949 Jan Kučera
- 1949 - 1950 Ladislav Bernatský
- 1950 - 1956 Antonín Eliáš
- 1957 - 1960 Josef Drmola
- 1960 - 1970 František Řeháček
- 1970 - 1986 Dr. Jan Tencian
- 1986 - 1989 Ing. Josef Votoček
- 1989 - 1990 Břetislav Baran
- 1990 - 1994 Milan Hořínek Ph.D.
- 1994 - 1998 RNDr. Ivan Kosatík
- 1998 - 2006 Ing. Martin Tesařík
- 2006 - 2010 Martin Novotný
[editovat] Kultura v Olomouci
divadla:
- Moravské divadlo [1] (dříve divadlo Oldřicha Stibora)
- Divadlo hudby je každoročně v dubnu až květnu hlavním pořadatelem mezinárodního festivalu Divadelní Flora
- Moravská filharmonie [2] pořádá mezinárodní hudební festival Olomoucké hudební jaro a Mezinárodní varhanní festival
muzea:
- Vlastivědné muzeum - od r. 1951
- Muzeum moderního umění - má asi 60 000 sbírkových předmětů
- Arcidiecézní muzeum - od r. 2006
výstavy:
- 1966 - Olomoucké výstavní sady → 1970 - Flora Olomouc → 2000 - Výstaviště Flora Olomouc, a.s.
kulturní akce:
- Academia film Olomouc (AFO) [3] - od r. 1966 festival dokumentárních filmů, od r. 1992 s mezinárodní účastí
- ZOO Olomouc [4]
[editovat] Architektura Olomouce
Hlavní článek: Architektura Olomouce a pevnost Olomouc
Historická část města je chráněna jako městská památková rezervace.
Dominantou města je dóm sv. Václava. Dalšími významnými stavbami je např. Zdíkův palác (dříve Přemyslovský palác), olomoucká radnice s orlojem, sloup Nejsvětější Trojice se souborem barokních kašen, mnoho významných kostelů a další.
[editovat] Kašny
Hlavní článek: kašny v Olomouci
- konec 17. století:
- začátek 18. století:
- 1707 Jupiterova (na Dolním náměstí) autor původní sochy sv. Floriána: Václav Render; 1735 přestavěna autor: tyrolský sochař Filip Sattler
- 1709 Tritónů (Náměstí republiky) - autor: olomoucký měšťan a kameník Václav Render
- 1725 Caesarova (na Horním náměstí) - autor: Václav Render
- Delfínova kašna z r. 1725 od sochaře Filipa Sattlera znovuobjevená r. 2005 na dvoře ZŠ Na hradě umístěna před dominikánský klášter v Sokolské ulici
- 1727 Merkurova kašna (mezi obchodním domem Prior a hotelem Národní dům) - autoři: Václav Render a Filip Sattler
- 2002 Ariónova kašna na Horním náměstí od sochaře Ivana Theimera
[editovat] Parky v Olomouci
- Čechovy sady
- Smetanovy sady - r. 1866 byla vysázena jírovcová a lipová alej ve Smetanových sadech a slavnostně ji otevřel František Josef I. Od roku 1919 jsou stromy přiřezané do vysokých rovných stěn díky prvnímu českému správci parku Emanuelu Černému.
- Bezručovy sady a rozárium se sbírkou 40 tisíc keřů růží. Existence části rozária je nyní ohrožena výstavbou tenisových kurtů. [[5]], [zmo/2005/20zmo 131205 zap.doc]
Rozloha všech parků je více než 47 ha. Délka hlavních alejí je téměř 2,5 km.
[editovat] Pamětní desky, erby a podobné
- bitva u Bachmače - pamětní deska na tř. 1. máje (obrázek)
- Maxmilián Josef Sommerau-Beckh - erb na budově „staré univerzity“ (obrázek)
- János Bolyai - pamětní deska na tř. 1. máje (obrázek)
- J. R. Demel - busta na ulici 8. května
- František z Ditrichštejna - erb v ulici Wurmova č. 6 (obrázek)
- Josef Dobrovský - busta v knihovně kláštera Hradisko (obrázek)
- etnograf a archeolog, prof. Jan Havelka (1839-1886) - pamětní deska na Biskupském náměstí
- Gilbert du Motier, markýz de La Fayette - pamětní deska na náměstí Republiky (obrázek)
- Leoš Janáček - reliéf na Tř. Svobody (obrázek)
- Alois Jirásek - reliéf na Tř. Svobody (obrázek)
- Tomáš Garrigue Masaryk - pomník/socha před budovou Pedagogické fakulty na Žižkově náměstí
- Gregor Johann Mendel - pamětní deska na budově Cyrilometodějské teologické fakulty UP Olomouc (obrázek)
- Karel II. z Lichtenštejna - erb v ulici Wurmova č. 13 (obrázek), dva erby na portálech budovy olomouckého arcibiskupství (ulice Wurmova), erb na portálu v ulici Křížkovského 3.
- Matyáš Korvín - renesanční idealizované zobrazení, kartuš na domě ve Štítného ulici (obrázek)
- Jan Evangelista Kosina - pamětní deska na Křížkovského ulici (obrázek)
- Pavel Křížkovský - pamětní deska na Křížkovského ulici (obrázek)
- Karel Kryl - pamětní deska na tř. 1. máje (obrázek)
- Marie Kudeříková - busta v Kateřinské ulici (obrázek)
- Hana Kvapilová - reliéf na Tř. Svobody (obrázek)
- Leopold Mozart a Wolfgang Amadeus Mozart - pamětní deska na Dolním náměstí (obrázek)
- Wolfgang Amadeus Mozart - pamětní deska na Václavském náměstí (obrázek)
- Božena Němcová - socha v Čechových sadech (obrázek)
- Jan Nepomucký - socha na Václavském náměstí (obrázek)
- Josef Nešvera - pamětní deska na Komenského ulici (obrázek)
- Jan Ošťádal - pamětní deska na Sokolské ulici
- Jan Radecký z Radče - pamětní deska na Edelmannově paláci (obrázek)
- Jan Sarkander - socha na Sarkandrově kapli (obrázek)
- Bedřich Smetana - památník ve Smetanových sadech (obrázek)
- Miroslav Tyrš - busta u TJ Lokomotiva (obrázek)
- Eduard Vojan - reliéf na Tř. Svobody (obrázek)
- archeolog a speleolog Jindřich Wankl (1821-1897) - pamětní deska na Biskupském náměstí
- Ignát Wurm - pamětní deska na tř. 1. máje (obrázek)
- Dr. Eduard Konrad Zirm - pamětní deska na budově oční kliniky (obrázek)
- JUDr. Jan Žáček - busta na Národním domě v ulici 8. května
- Bedřich Václavek - pamětní deska na budově vědecké knihovny (obrázek)
- několik erbů na Křížkovského ulici, 1× na Mariánské ulici, erb na rohu Opletalovy a Pekařské ul.
- sochy svatých a apoštolů na sloupu Nejsvětější Trojice
Případné další pamětihodnosti jsou uvedeny přímo u jednotlivých olomouckých biskupů a arcibiskupů nebo fotodokumentovány na commons.
[editovat] Členění města
- Olomouc se člení na 26 částí města (katastrální území), odpovídající původním historickým obcím.
- Komise městských částí nejsou komisemi správních celků v pravém slova smyslu, ale poradní orgány rady města Olomouce. Podrobnosti jsou uvedeny ve statutu města Olomouce.
-
Členění města Olomouce číslo místní části číslo komise městských částí poznámka 1. Bělidla 3. Černovír 1. Černovír - Hradisko 2. Droždín 2. Droždín oficiální stránky 4. Hejčín 3. Hejčín 5. Hodolany erb 6. Holice 4. Holice 7. Chomoutov 5. Chomoutov 8. Chválkovice 6. Chválkovice 9. Klášterní Hradisko) 10. Lazce 7. Lazce 11. Lošov 8. Lošov 12. Nedvězí u Olomouce 9. Nedvězí 13. Nemilany 10. Nemilany 14. Neředín 11. Neředín oficiální stránky 15. Nová Ulice 12. Nová Ulice 13. Nové Hodolany 16. Nové Sady u Olomouce 14. Nové Sady 17. Nový Svět u Olomouce 15. Nový Svět 18. Olomouc-město 16. Olomouc-střed 17. Olomouc-západ 19. Pavlovičky 18. Pavlovičky 20. Povel 19. Povel oficiální stránky 21. Radíkov 20. Radíkov 22. Řepčín 21. Řepčín 23. Slavonín 22. Slavonín 23. Staré Hodolany-Bělidla oficiální stránky 24. Svatý Kopeček 24. Svatý Kopeček 25. Tabulový vrch 25. Topolany u Olomouce 26. Topolany Neoficiálni stránky 26. Týneček 27. Týneček oficiální stránky
[editovat] Vodní hospodářství, elektřina, teplo, plyn
Jako jediné město v České republice má zachovalou parní vodárnu a jako jediné město v ČR s více než 100 000 obyvateli je 100 % zásobováno vodou z podzemních zdrojů. Vydatnost zdrojů:
- Olomouc-Černovír 300 l / s (část lze použít bez úpravy)
- Příkazy 250 l / s
- Litovel 160 l / s (lze použít bez úpravy)
- Senice na Hané 50 l / s (lze použít bez úpravy)
Město spotřebuje denně asi 27 000 m3 vody. Čistírna odpadních vod je v části Olomouc-Nové Sady. Dodavatelem vody, provozovatelem vodovodů, kanalizace a čistírny je Středomoravská vodárenská a.s.
Elektřinu rozvádí v síti vysokého a nízkého napětí Severomoravská energetika a.s.
Teplo vyrábí teplárna na uhlí a výtopna na mazut a zemní plyn. Teplo rozvádí síť horkovodů a parovodů. Dodavatel: Moravskoslezské teplárny, Teplárna Olomouc.
Zemní plyn rozvádí plynovody po celém území města Severomoravská plynárenská a.s.
[editovat] Doprava
- SPZ automobilů: M (stará: OM, OL, OC)
- vlakové nádraží, autobusové nádraží, místní letiště v Neředíně.
[editovat] Městská hromadná doprava
- Podrobnější informace naleznete v článku [[]]naleznete v článcích Tramvajová doprava v Olomouci a Městská autobusová doprava v Olomoucinaleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Již v roce 1845 začaly jezdit mezi centrem města a vzdáleným nádražím omnibusy. Ty ale kapacitně nedostačovaly, proto byla na tomto úseku v roce 1899 postavena tramvajová trať. Postupně byly tratě prodlužovány, od roku 1940 probíhalo jejich postupné zdvoukolejňování. V 50. letech došlo k rozsáhlé reorganizaci tramvajové dopravy ve středu města. V roce 1997 došlo k poslednůmu prodloužení - byla postavena trať na třídě Kosmonautů, která pomohla přetíženému úseku přes centrum.
V roce 1927 se Olomouc stala prvním moravským městem s vlastní autobusovou dopravou.
[editovat] Školství
Vysoké školy
- Univerzita Palackého - http://www.upol.cz
- Moravská vysoká škola - soukromá vysoká škola neuniverzitního typu, bakalářské vzdělání, obory: Ekonomika a management, Podnikové a informační systémy.
Střední školy
- Slovanské gymnázium
- Gymnázium Olomouc-Hejčín
- a další ...
[editovat] Sport
kluby:
- SK Sigma Olomouc - fotbalový klub
- HC Olomouc - hokejový klub
- Skokani Olomouc - baseballový klub
- 1.HFK Olomouc - fotbalový klub
- a další ...
sportoviště:
- fotbalový stadion Sigmy (Andrův stadion), zimní stadion, plavecký stadion, lanové centrum
[editovat] Zdravotnictví
(stav r. 2002)[6]: počet lékařů: 1084, počet lékařů na 1 obyv. 95, počet lůžek ve zdravotnictví na 1000 obyv.: 19, nemocnice: 3, ordinace praktického lékaře: 147, odborné ordinace a pracoviště: 197, lékárny: 21, ostatní zdravotnická zařízení: 11. Celkem zdravotnických zařízení: 379.
[editovat] Kriminalita
rok - počet trestných činů / objasněno:
- 1996 - 6392 / 205
- 1997 - 5946 / 2157
- 1998 - 6320 / 2308
- 1999 - 5883 / 2320
- 2000 - 4999 / 2116
- 2001 - 4239 / 2167
[editovat] Další
- sídlo Velitelství pozemního vojska a od 1. prosince 2003 je v Olomouci sídlo Velitelství společných sil Armády ČR.
- sídlo Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje [6]
[editovat] Podívejte se také na
Asteroid 30564 Olomouc (anglicky: 30564 Olomouc)
[editovat] Doporučená literatura
- Čermák M. (2002) Olomoucká řemesla a obchod v minulosti. - Memoria, Olomouc. ISBN 80-85807-19-X.
- Kuch-Breburda, M. & Kupka, V. (2003) Pevnost Olomouc. - FORTprint, Dvůr Králové nad Labem. ISBN 80-86011-21-6.
- Lenková J. (2004) Tajemná města Olomouc. - Regia, Praha, 207 pp. ISBN 80-86367-41-X.
- Nešpor V. (1998) Dějiny města Olomouce. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 347 pp. ISBN 80-7198-343-8.
- Rusinský J. (2004) Po stopách minulosti olomoucké městské části Neředín. - Votobia, s. r. o., Olomouc.
- Schindler A. (1998) Tajemná Olomouc aneb Olomouc jak ji neznáte. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 143 pp. ISBN 80-7198-330-6.
- Schindler A. (2001) Tajemná Olomouc II. - Votobia, s. r. o., Olomouc. ISBN 80-7198-483-3.
- Schindler A. (2003) Tajemná Olomouc III. aneb Olomouc jak ji neznáte. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 128 pp. ISBN 80-7220-147-6.
- Spáčil V. (1998) Odměna za věrnost a statečnost. - Danal, Olomouc. ISBN 80-8597-55-3.
- Spáčil V. (1999) Olomoucká domovní znamení. - Danal, Olomouc. ISBN 80-85973-421.
- Tichák M. (1997) Vzpomínky na starou Olomouc. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-184-2.
- Tichák M. (2000) Paměť olomouckých přeměstí. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-477-7.
- Tichák M. (2002) Příběhy olomouckých pomníků. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc.
- Tichák M. (2005) Když padly hradby: Olomouc na přelomu staletí. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc. ISBN 80-903687-1-9.
- Válka Z. (2001) 1758 - Olomouc a Prusové: hrdá pevnost Marie Terezie. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-477-9.
- Válka Z. (2001) Olomouc pod hákovým křížem: temná léta okupace 1939-1945. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-517-1.
- ..... Olomouc. Zaniklý hrad v bývalém „hlavním městě“ Moravy. - Beatris.
[editovat] Reference
- ↑ Obyvatelstvo města Olomouce
- ↑ Pyramída. heslo Olomouc, str. 4016-4018.
- ↑ (1986) Malá československá encyklopedie. Academia.
- ↑ předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů
- ↑ Obyvatelstvo města Olomouce
- ↑ Olomouc v datech 2001/2. - Magistrát města Olomouce. (informační leták)
[editovat] Poštovní známky
- 1936 Československo 5 Kč [7]
- Česká republika 1993
- zvony z dómu sv. Václava - Česká republika, 2005
[editovat] Externí odkazy
- Informační server statutárního města Olomouce
- Oficiální turistické stránky města
- Olomouc - Nezávislý informační server
- Výstaviště Flora Olomouc, a.s. a historie olomouckých parků (nefunguje ve Firefox)
- webkamery:
- mapy:
 |
|
 |
|---|---|---|
| Samosprávné kraje (sídlo) | ||
| hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín) | ||
| Územní kraje (sídlo) | ||
| Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Západočeský kraj (Plzeň) | Severočeský kraj (Ústí nad Labem) | Východočeský kraj (Hradec Králové) | Jihomoravský kraj (Brno) | Severomoravský kraj (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hlavní město Praha | ||
ZEMĚ: Čechy  | Morava  | Slezsko  |
||
![[7]](http://www.postbeeld.com/database/zegel.php3?pic=../zegelfotos/tsp/tsp0351.jpg&stamp=TS0351&desc=Definitives%209v){kind=link}