Základní sídelní jednotka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Základní sídelní jednotka (ZSJ) je základní skladebnou částí sídelního útvaru. Základní sídelní jednotky pokrývají celé území státu s výjimkou neosídlených ploch.

Ve vybraných městech jsou základními sídelními jednotkami takzvané urbanistické obvody, které jsou charakterizovány shodným funkčním využitím většiny objektů.

V ostatních obcích jsou základními sídelními jednotkami sídelní lokality, které zahrnují pouze zastavěné části katastrálního území. Jsou tvořeny samostatnými seskupeními obytných objektů včetně území upraveného pro potřeby sídla a jsou vzájemně odděleny buď nezastavěnou plochou nebo hranicí katastrálního území.

Účelem ZSJ je přesnější územní identifikace, než jakou poskytují jednotky katastrální území a obec. Identifikace se používá zejména ke statistickému sledování sociálně-ekonomických a územně-technických jevů přímo souvisejících s osídlením.

Uvedené termíny a členění jsou stanoveny vyhláškou č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací.

Pokud jedna ZSJ zasahuje do více katastrálních území, případně městských částí, je rozdělena na díly, které jsou očíslované. Jeden díl nemusí být souvislým území, ale může se skládat z několika nepropojených částí.

Správcem kódů ZSJ a dílů bylo do 10. 3. 2004 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, od tohoto data Český statistický úřad.

[editovat] Externí odkazy

• Online vyhledávání počtu ZSJ
• On-line vyhledávání ZSJ podle čísla i podle názvu
• Číselníky ke stažení
• Základní sídelní jednotka (definice ČSÚ ke sčítání lidu)
• Díl základní sídelní jednotky