Okres
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Okresy v České republice jsou územně správní jednotky středního stupně, na něž se dělí území státu s výjimkou Prahy podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších změn. Okresy se dále dělí na obce a vojenské újezdy. Některá statutární města (Plzeň, Ostrava, Brno) tvoří samostatné okresy. Praha není okresem, ale samosprávným krajem a obcí, a její území se nedělí na okresy, ale na deset číslovaných obvodů.
Číselník okresů je vytvářen a udržován Českým statistickým úřadem; změny v okresech (vznik, změnu vymezení) schvaluje vláda ČR.
Pro účely evropské statistiky jsou české okresy jednotkou NUTS4.
Název okresu je jedinečný v rámci celé republiky.
Okresní úřady na území České republiky ukončily svoji činnost 31. prosince 2002 v rámci druhé fáze reformy územní správy. Po 1. lednu 2003 zůstávají okresy územními obvody soudů, státních zastupitelství, některých organizačních jednotek Policie České republiky, případně jiných státních institucí a používají se jako statistická jednotka. Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností státní správy, jejichž správní obvody jsou zpravidla o něco menší než okresy a v některých případech přesahují i přes hranice okresů.
Obsah |
[editovat] Historie
Okresy vznikly jako základní správní jednotka v roce 1850 na základě císařského nařízení z roku 1849 jako náhrada za původní panství. Až do 31. prosince 1948 existovaly okresy dvojí. Byly to jednak územně správní celky, které se původně označovaly jako okresní hejtmanství, v jejichž čele stál okresní úřad; dále pak okresy soudní, což byly územní obvody okresních soudů. Po vzniku Československa se okresní hejtmanství začala označovat jako okresy politické a ještě později jako správní okresy. Od roku 1850 proběhla řada reforem, kdy se měnil celkový počet i rozsah okresů. Od 1. února 1949 do 31. prosince 2002 pak byla organizace státní správy a soudů spojena.
[editovat] Okresy v jiných státech
Okresy s různými kompetencemi existují i v jiných státech, než je Česká republika. Slovensko se formálně (ještě) člení na okresy, okresní úřady ovšem byly nedávno, podobně jako v Česku, zrušeny a nahrazeny „obvodními úřady“ pro více okresů. Rakouské spolkové země se také člení na okresy, které se označují jako Bezirk (plurál Bezirke). Mimo okresů zde na úrovni okresů existují statutární města. Podobně jako v Rakousku-Uhersku a Československu do roku 1948 zde dosud existují i soudní okresy. V rámci německých spolkových zemí existují zemské okresy (Landkreis, plurál Landkreise). Postavení okresů zde mají i větší města (Kreisfreie Stadt, plurál Kreisfreie Städte). Polská vojvodství se od 1. ledna 1999 dělí na okresy, které se zde označují powiat. Podobně jako v Německu nebo Rakousku mají i zde některá města postavení městského okresu (miasto na prawach powiatu). Okresy existují s označením arrondisement také ve Francii nebo Belgii. Ve Velké Británii, Kanadě a Lucembursku se označují jako district (plurál districts). V USA se označují jako county (plurál counties; ve Velké Británii toto slovo označuje hrabství). V Rusku, Bělorusku a na Ukrajině se okresy označují jako rajon (plurál rajony).
[editovat] Okresy České republiky podle územních krajů
Kraje a okresy jako územní jednotky jsou s účinností od 1. července 1960 zavedeny zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění právních předpisů č. 69/1967 Sb. (rozdělení okresu Košice), 29/1968 Sb. (zvláštní status Bratislavy), 175/1968 Sb. (zvláštní status Brna), 40/1969 Sb. (Ostrava), 41/1969 Sb. (Plzeň), 71/1969 Sb. (členění Slovenska), 126/1971 Sb. (Brno, Ostrava a Plzeň se mění na okresy), 248/1990 Sb. (okres Gottwaldov přejmenován na okres Zlín), 425/1990 Sb. (zřízení okresních úřadů), 108/1995 Sb. (zřízení okresu Jeseník), 132/2000 Sb. (změny kompetencí v souvislosti s reformou) a 320/2002 Sb. (zrušení okresních úřadů, zmocnění ministerstvu vnitra ke stanovení území okresů).
Území okresů definuje na základě zmocnění vloženého novelizačním zákonem 320/2002 Sb. vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.
Praha je podle tohoto zákona samostatnou územní jednotkou, která není krajem ani okresem, a člení se na deset obvodů.
[editovat] Středočeský kraj
- Benešov
- Beroun
- Kladno
- Kolín
- Kutná Hora
- Mělník
- Mladá Boleslav
- Nymburk
- Praha-východ
- Praha-západ
- Příbram
- Rakovník
[editovat] Jihočeský kraj
[editovat] Západočeský kraj
[editovat] Severočeský kraj
[editovat] Východočeský kraj
- Havlíčkův Brod
- Hradec Králové
- Chrudim
- Jičín
- Náchod
- Pardubice
- Rychnov nad Kněžnou
- Semily
- Svitavy
- Trutnov
- Ústí nad Orlicí
[editovat] Jihomoravský kraj
- Blansko
- Brno-město
- Brno-venkov
- Břeclav
- Zlín
- Hodonín
- Jihlava
- Kroměříž
- Prostějov
- Třebíč
- Uherské Hradiště
- Vyškov
- Znojmo
- Žďár nad Sázavou
[editovat] Severomoravský kraj
[editovat] Okresy České republiky podle samosprávných krajů
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, stanovil názvy vyšších územních samosprávných (krajů) a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů bylo později definováno prováděcím předpisem k zákonu o územním členění státu). Novelizujícím ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. byly čtyři kraje přejmenovány.
[editovat] Hlavní město Praha
Hlavní město Praha je ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. také jmenováno vyšším územním samosprávným celkem. Na hlavní město Prahu se nevztahuje Zákon o krajích, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění. Praha se nečlení se na okresy.
[editovat] Středočeský kraj
- Benešov
- Beroun
- Kladno
- Kolín
- Kutná Hora
- Mělník
- Mladá Boleslav
- Nymburk
- Praha-východ
- Praha-západ
- Příbram
- Rakovník
[editovat] Jihočeský kraj
[editovat] Plzeňský kraj
[editovat] Karlovarský kraj
[editovat] Ústecký kraj
[editovat] Liberecký kraj
[editovat] Královéhradecký kraj
[editovat] Pardubický kraj
[editovat] Vysočina
[editovat] Jihomoravský kraj
[editovat] Olomoucký kraj
[editovat] Moravskoslezský kraj
[editovat] Zlínský kraj
[editovat] Podívejte se také na
- Administrativní rozdělení Česka
- kraj
- NUTS
- mikroregion
- region
- mezoregion
- makroregion
[editovat] Externí odkazy
- Územněsprávní reformy v Česku v letech 1848 – 2000
- Okresy a kraje před r. 2003 a nyní
- NUTS
- Euroregiony
- Turistické regiony
[editovat] Právní předpisy
- Částka 15/1960 Sbírky zákonů s původním zněním zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu
- Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, v aktuálně účinném znění
- Částka 114/1997 Sbírky zákonů s původním zněním zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků…, s původními názvy později přejmenovaných krajů
- Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v aktuálně účinném znění
- Ústavní zákon č. 176/2001 Sb., přejmenování čtyř krajů
- Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)
- Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů…
- Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
- Vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů Prahy
