Edelmannův palác
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Edelmannův palác je renesanční měšťanský dům čp. 367 palácovitého typu na Horním náměstí č. 5 v Olomouci, který si zde nechal postavit bohatý olomoucký měšťan a purkmistr Václav Edelmann z Brosdorfu. Stavba vznikla někdy po roce 1572, kdy Edelmann koupil dva staré domy, které nechal zbourat a na uvolněných parcelách začal s výstavbou nové rodové rezidence.
Datum dokončení není známo, nejzašší možností je rok 1586, kdy za Václava Edelmanna ml. došlo k polepšení rodinného znaku: na portále domu je znak Edelmannů ještě před jeho polepšením.
Vlivem pozdějších úprav se z původního interiéru domu zachovaly jen některé detaily, které dokládají slavnostní ráz přízemí i prvního patra. Jedná se např. o geometrizující renesanční patky v ústřední síni patra, které bylo původně otevřené dvoutraktovou lodžií do náměstí.
Zachováno zůstalo celé kamenické průčelí, provedené podle nedávných zjištění Michalem Kromerem nebo jeho dílnou. Ve střední části domu, ve dvou patrech někdejších lodžií se nacházejí dvě řady kamenných reliéfů s křesťanskými cnostmi, hrdinnými postavami a motivy ze Starého a Nového zákona.
Reliéfy ve stylobatech zachycují (v pořadí zleva doprava, větší reliéfy zde označeny číslem):
- horní řada:
- Lukrécii vrážející si dýku do prsou
- 1. Lota a a jeho dcery
- 2. Narození Páně
- blíže neurčeného římského vojína
- 3. Krista a kananejskou ženu
- 4. Adama a Evu v ráji
- Júditu s mečem a s uťatou hlavou Holofernovou
 Lot |
 Narození Páně |
 Kristus a kananejská žena |
 reliéf Adam a Eva v ráji a Júdita s mečem a s uťatou hlavou Holofernovou |
- dolní řada:
- alegorii Naděje
- 5. Oběť Abrahámovu
- 6. Šalamounův soud
- alegorii Lásky s dvěma dětmi
- 7. Krista a Samaritánku
- 8. Krista s Jajrem a krvácející ženou
- alegorii Víry s křížem a kalichem
 oběť Abrahámova |
 Šalamounův soud |
 Kristus a Samaritánka |
 Kristus s Jajrem a krvácející ženou |
Tyto reliéfy se zřetelně inspirují a často přímo kopírují ilustrace Johanna Bocksbergra ml., které rozmnožil technikou dřevorytu Holanďan Jost Amman a které vyšly poprvé roku 1564 ve Frankfurtu nad Mohanem. Dalším zdrojem inspirace byla šestidílná kompozice ze života Kristova, kterou podle kreseb Antonia Blocklandta vytvořil technikou mědirytu jiný Holanďan Philippus Galle.
Co se týče kamenických prací dosud zůstává nevyjasněna otázka autorství. Dříve se za tvůrce plastik označoval Jiří Gialdi, sochař italského původu působící na Moravě. Dnes se spíše uvažuje o účasti více kameníků - sochařů severoněmeckého školení.
Vzhledem k postupnému úpadku rodu Edelmannů v 16. století, byl Václav v pořadí již třetí okolnostmi donucen prodat palác roku 1600 Sigmundu Willenbergerovi. Během 17. století prošel dům rukama několika majitelů (např. hrabata ze Žampachu, hrabata z Proskova, hrabata z Appersdorfu), až byl konečně roku 1719 zakoupen městem, které dům nechalo několikrát přestavit.
Od roku 1816 byl obydlím velitele olomoucké pevnosti. V letech 1829-1831 zde bydlel polní maršálek Jan Radecký z Radče.
V letech 1869-1871 byla provedena historizující neorenesanční úprava.
Naposledy byla v třicátých letech obnovena pasáž a v letech osmdesátých rekonstruován mázhaus.
[editovat] Literatura
- Hlobil Ivo a kol., Olomouc, Praha 1984.
- Lejsková- Matyášová Milada, Reliéfy Edelmannova paláce v Olomouci a jejich grafické předlohy, in: Umění 10, 1962, č. 2, s. 189- 193.
- Krčálová Jarmila, O původu raněrenesančních reliéfních cyklů v Olomouci, in:Umění 23, 1975, s. 127- 149.
- Bajerová Helena, Rod olomouckých erbovních měšťanů Edelmannů z Brosdorfu, in: Pocta Jiřině Holinkové CSc., Ostrava 1984, s. 24- 28.
