Brno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Brno
znak vlajka
základní data
status:	statutární město
NUTS 5:	CZ0622 582786
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4):	Brno-město (CZ0622)
obec s rozšířenou působností:	Brno
pověřená obec:	Brno
historická země:	Morava
katastrální výměra:	230,20 km²
obyvatel:	366 661 (2006)
zeměpisná šířka:	49° 12′ s. š.
zeměpisná délka:	16° 37′ v. d.
nadmořská výška:	200-479 m
poštovní směrovací číslo:	602 00
počet základních sídelních jednotek:	278
počet místních částí:	58
počet městských částí / obvodů:	29
počet katastrálních území:	48
adresa magistrátu:	Magistrát města Brna Dominikánské nám. 1 601 67 Brno
primátor:	Roman Onderka
Oficiální web Oficiální web magistrátu E-mailová adresa

Brno (německy Brünn, latinsky Bruna) je statutární město na jihu Moravy, druhé největší město v České republice a správní středisko Jihomoravského kraje. Je situováno na soutoku řek Svratky a Svitavy. Jako okres Brno-město je Brno, vedle Plzně a Ostravy (respektive i Prahy), jedním ze tří (respektive 4) městských okresů České republiky, a je také jedinou obcí ve správním obvodě Brno. Brno je také historickou metropolí Moravy.

Od udělení královských privilegií roku 1243 je Brno jedním z nejvýznamnějších moravských měst, často označováno za moravskou metropoli. Do 19. stol. mělo Brno pevnostní charakter, po odstranění městských opevnění nastal prudký průmyslový rozvoj města - kvůli převládajícímu textilnímu průmyslu dostalo Brno označení rakouský (resp. moravský nebo český) Manchester.

Středu Brna vévodí dva vyvýšené body – Petrov s chrámem sv. Petra a Pavla a sídlem biskupství [1] a Špilberk, který je barokní pevností a připomínkou městských opevnění nesoucí kdysi označení žalář národů, dnes zde sídlí Muzeum města Brna. Historické jádro města Brna dále tvoří ulice Masarykova a dvě hlavní náměstí – Zelný trh s kašnou Parnas a náměstí Svobody s morovým sloupem.

Mimo městské jádro, tvořené původním Městem Brnem, je situována stavební památka vila Tugendhat od architekta Ludwiga Miese van der Roheho, zapsaná v listině UNESCO.

Ve městě sídlí Ústavní soud, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud České republiky, dále pak Nejvyšší státní zastupitelství, Úřad na ochranu hospodářské soutěže a Kancelář veřejného ochránce práv (tj. ombudsman).

Brno je také významným centrem vzdělání s 26 fakultami univerzit a vysokých škol.

V Brně byla také v roce 1998 postavena první funkční mešita v Česku. Její výstavbu provázel nesouhlas části obyvatel; magistrát města stanovil podmínky, že mešita nesmí mít minaret, kopuli a nesmí být odlišná od okolní zástavby. Objekt slouží spíše jako kulturní centrum, směřuje samozřejmě směrem k Mekce a jeho hlavní součástí je prostor pro modlitbu asi třiceti lidí.

Obsah 1 Výškopisné a meteorologické údaje 2 Historie 3 Představitelé Brna 4 Panoramata Brna 5 Vývoj počtu obyvatel 6 Doprava 6.1 Městská hromadná doprava 6.2 Železniční doprava 6.3 Automobilová doprava 6.4 Letecká doprava 7 Správní členění 8 Pozoruhodnosti a zajímavosti 9 Externí odkazy

[editovat] Historie

• 5.-7. století první doklady slovanského osídlení
• 8.-10. století Velkomoravská říše – správní středisko Staré Zámky u Líšně
• 1021–1034 založen na Petrově hrad Brno a kostel sv. Michala
• 1091 první písemná zmínka o Brně v Kosmově kronice
• 1243 Václav I. zakládá město udělením královských privilegií
• 1277 první zmínka o hradu Špilberku
• 1349 město se stává trvalým sídlem markrabat moravských
• 1350 město povýšeno na odvolací soud pro všechna města jižní a střední Moravy
• 1376 město dostalo rychtu a právo svobodně volit rychtáře
• 1428, 1430 Brno neúspěšně obléháno husitským vojskem
• 1641 město se stalo hlavním městem Moravy
• 1643 město obleženo švédským vojskem, ale nedobyto
• 1645 město znovu obleženo Švédy, opět se ubránilo
• 1742 město bezúspěšně obléháno pruskými vojsky
• 1763 v Brně založena první textilní manufaktura
• 1777 založení Brněnského biskupství
• 1805 Brnem procházejí napoleonská vojska, Napoleon Bonaparte zde nocuje před bitvou u Slavkova
• 1838 v Brně-Chrlicích narozen Ernst Mach (+1916), významný fyzik a filosof. Jako Machovo číslo se označuje poměr rychlosti tělesa k rychlosti zvuku.
• 1839 do Brna přijíždí první vlak od Vídně
• 1846 zřízena plynárna a zavedeno veřejné osvětlení plynovými lampami
• 1847 zřízeno telegrafní spojení s Vídní
• 6. července 1850 připojení předměstských obcí k Brnu
• 1865 brněnský augustinián Johan Gregor Mendel formuluje ve Starobrněnském klášteře svou teorii dědičnosti
• 31. ledna 1866 poslední veřejná poprava v Brně
• 24. května 1867 zavedení číslování domů dle ulic
• 17. srpna 1869 zahájení provozu koňské pouliční dráhy
• 4. května 1873 technický institut přeměněn na vysokou školu
• 1881 – 1882 nově vybudované německé městské divadlo je jako první v Evropě osvětleno Edisonovými žárovkami
• 12. července 1883 Joža Barvič zakládá první české knihkupectví v Brně
• 4. listopadu 1899 založeno české Vysoké učení technické v Brně
• 6. srpna 1905 Královo Pole povýšeno na město
• 1914 Viktor Kaplan vyrábí v Brně svou první turbínu
• 6. listopadu 1918 slavnostní převzetí správy města Brna do českých rukou
• 28. ledna 1919 založena Masarykova univerzita
• 16. dubna 1919 další rozšíření Brna o 23 okolních obcí, čímž vzniklo tzv. Velké Brno
• 1919 založena Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně (jako Vysoká škola zemědělská)
• 1930 dokončena vila Tugendhat
• 17. listopadu 1939 přepadení brněnských vysokých škol nacisty, odvlečení studentů do koncentračních táborů
• 1940 němečtí okupanti zřizují z Kounicových kolejí věznici, kde se konají popravy a odkud jsou vězni transportováni do koncentračních táborů
• 1944 bombardování Brna, několik set obětí na životech. Americké nálety: 25. 8. 1944, 20. 11. 1944 a 19. 12. 1944; sovětské nálety: 8. 4. 1945, 12. 4. 1945
• 1945 brněnský pochod smrti (vysídlení Němců z Československa) 20 tisíc moravských Němců na rakouské území, 1691 mrtvých
• 1958 zbudováno letiště Letiště Brno-Tuřany[2]
• 1965 výstavba nového divadla – Janáčkovy opery
• 1987 nový autodrom Masarykův okruh [3]
• 24. listopadu 1990 vstupilo v platnost nové členění města na 29 městských částí
• 1992 zřízen Ústavní soud ČSFR
• 2002 vila Tugendhat zapsána do listiny UNESCO

[editovat] Představitelé Brna

Podrobnější informace naleznete v článku Vrcholní představitelé Brnanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

• 1851 - 1918 starostové města Brna
• 1918 - 1919 vládní komisař
• 1919 - 1939 starostové města Brna
• 1939 - 1945 vládní komisař
• 1945 - 1971 předsedové národního výboru
• od 1971 primátoři města Brna

[editovat] Panoramata Brna

Panorama města Brna

Brno, Panoramatická fotografie, Palackého vrch(budova VUT), pohled od jihozápadu

Elektronická rozhledna brněnské hvězdárny

[editovat] Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1389 a 2000
1389	1645	1850	1900	1919	1925	1937	1940	1950	1970	1990	2000
8 400	4 500	49 460	138 000	221 545	242 401	289 326	238 204	284 670	335 701	391 979	383 034

[editovat] Doprava

[editovat] Městská hromadná doprava

Podrobnější informace naleznete v článku [[]]naleznete v článcích [[]] a [[]]naleznete v článcích [[]], [[]] a [[]]naleznete v článcích Tramvajová doprava v Brně, Trolejbusová doprava v Brně, Městská autobusová doprava v Brně a Lodní doprava na Brněnské přehradě.

Městská hromadná doprava (provozovaná Dopravním podnikem města Brna) je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

Historie tramvajové dopravy sahá až do 2. poloviny 19. století, kdy v roce 1869 poprvé na území dnešního Česka vyjela koňská tramvaj. Po počátečních neúspěších byl v roce 1884 zahájen provoz parní tramvaje, která spolehlivě sloužila až do roku 1900, kdy byla celá její síť elektrifikována. Vrcholný rozkvět zažily brněnské tramvaje za První republiky. V 70. a 80. letech byly stavěny především tratě rychlodrážního charakteru do velkých sídlišť na okraji města. Poslední změnou v kolejové síti bylo v roce 2004 prodloužení tratě v Líšni na konečnou Mifkova.

První trolejbusy vyjely do brněnských ulic v roce 1949. Dlouho však byly spíše „popelkou“ v brněnské MHD. V 60. letech jim dokonce hrozil zánik. Bouřlivý rozvoj přichází v 70. letech 20. století, kdy je stavěno mnoho tratí (zejména do menších sídlišť). V 90. letech nastává uklidnění a prioritou je především zajištění provozu na již postavených tratích největší trolejbusové sítě v republice.

Autobusová doprava zahájila v Brně provoz již v roce 1930. Zpočátku měla spíše doplňkový charakter. Za socialismu byla však síť linek velmi výrazně rozšířena do celého města. V 90. letech byl při reorganizaci městské hromadné dopravy vyloučen provoz autobusů z centra. V současné době by autobusy měly působit zejména jako napaječe pro kapacitnější a ekologičtější tramvajovou dopravu.

Od roku 1946 zajišťuje brněnský dopravní podnik rovněž provoz lodí na Brněnské přehradě.

V budoucnu se plánuje výstavba tzv. Severojižního tramvajového diametru, neboli kolejové rychlodráhy, která spojí na segregovaném částečně podzemním tělese sever a jih Brna, kde se napojí na regionální železniční tratě.

[editovat] Železniční doprava

Brno je významným železničním uzlem České republiky. Pravidelná vlaková spojení má ve směrech Hamburk-Berlín-Drážďany-Praha-Česká Třebová-Brno-Vídeň, Brno-Přerov-Ostrava aj.

V současnosti probíhá rekonstrukce uzlu. Ta zahrnuje úpravy vedoucí k možnosti rychlejšího pohybu vlaků městem, výstavbu nových žel.zastávek a jejich lepší začlenění do integrovaného dopravního systému. Nejdiskutovanějším projektem je přesun hlavního brněnského nádraží o 800 metrů jižněji, který dělí obyvatele města na dva nesmiřitelné tábory. Podle skupiny odpůrců tohoto řešení se jedná o přesun z výhodné polohy v centru do vzdálenější lokality. Podle zastánců se jedná o redukci nepotřebných kolejišť a jejich nahrazení městskou zástavbou.

V průběhu příštích dvaceti let by se mělo Brno stát křižovatkou a jednou ze tří tuzemských zastávek dvou transevropských multimodálních koridorů vysokorychlostní železnice v trasách Atény - Sofie - Budapešť - Vídeň - Brno - Praha - Drážďany - Norimberk (Linec) a Gdaňsk - Varšava - Brno - Vídeň.

[editovat] Automobilová doprava

Brno je významnou dálniční křižovatkou, jeho jižním okrajem prochází dálnice D1 z Prahy přes Jihlavu dále na Vyškov a Kroměříž, respektive po R46 na Olomouc a dále do Ostravy; v Brně se od ní odděluje dálnice D2 do Bratislavy. Od 90. let se buduje rozšířené silniční napojení na Vídeň - rychlostní komunikace R52, před zahájením výstavby je kvalitní spojení Brna se severem republiky - rychlostní silnice R43, které však naráží na odpor občanských sdružení, nespokojených s navrženou trasou přes sídliště Bystrc. Chystá se také rozšíření dálnice D1 v úseku Kývalka – Holubice na šestipruhové uspořádání.

Buduje se Velký městský okruh (VMO), zahrnující například výstavbu MÚK Hlinky, Dobrovského a Jihlavská, rozšíření ulice Žabovřeské, výstavbu tunelů Dobrovského, tunelů Akátkami a tunelů Červený kopec nebo přemostění Maloměřického nádraží. VMO má být kompletně dokončen roku 2025.

[editovat] Letecká doprava

Letiště Brno-Tuřany je vzdálené zhruba 10 km jihovýchodně od centra. Pravidelné lety: Brno-Londýn, Brno-Mnichov, Brno-Praha a dále charterové lety do turistických destinací ve Středomoří.

[editovat] Správní členění

Správní členění Brna prošlo vůbec nejsložitějším vývojem ze všech měst na území Česka. Od roku 1990 se Brno člení na 29 samosprávných městských částí. Každá z nich má vlastní volené zastupitelstvo, radu a starostu, dále pak znak a vlajku.

1. Bohunice [4] (Bohunice)
2. Bosonohy [5] (Bosonohy)
3. Bystrc [6] (Bystrc)
4. Černovice [7] (Černovice)
5. Chrlice [8] (Chrlice)
6. Ivanovice [9] (Ivanovice)
7. Jehnice [10] (Jehnice)
8. Jih [11] (Komárov, Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Přízřenice, Trnitá (část))
9. Jundrov [12] (Jundrov (část), Pisárky (část))
10. Kníničky [13] (Kníničky)
11. Kohoutovice [14] (Kohoutovice, Pisárky (část), Jundrov (část))
12. Komín [15] (Komín)
13. Královo Pole [16] (Černá Pole (část), Královo Pole, Ponava, Sadová))
14. Líšeň [17] (Líšeň)
15. Maloměřice a Obřany [18] (Maloměřice (část), Obřany)
16. Medlánky [19] (Medlánky)
17. Nový Lískovec [20] (Nový Lískovec)
18. Ořešín [21] (Ořešín)
19. Řečkovice a Mokrá Hora [22] (Mokrá Hora, Řečkovice)
20. Brno-sever [23] (Černá Pole (část), Husovice, Lesná, Soběšice, Zábrdovice (část))
21. Slatina [24] (Slatina)
22. Starý Lískovec [25] (Starý Lískovec)
23. Brno-střed [26] (Město Brno, Pisárky (část), Staré Brno, Stránice, Štýřice, Veveří, Trnitá (část), Zábrdovice (část))
24. Tuřany [27] (Brněnské Ivanovice, Dvorska, Holásky, Tuřany)
25. Útěchov [28] (Útěchov u Brna)
26. Vinohrady [29] (Židenice (část), Maloměřice (část))
27. Žabovřesky [30] (Zabovřesky)
28. Žebětín [31] (Žebětín)
29. Židenice [32] (Zábrdovice (část), Židenice (část))

[editovat] Pozoruhodnosti a zajímavosti

• Špilberk
• Petrov
• Městský park Lužánky
• BVV, brněnské výstaviště, veletrhy BVV
• Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně
• Stará radnice
• Zelný trh
• secesní přístavba hotelu Grand (Benešova ul.)

[editovat] Externí odkazy

• Statutární město Brno
• informace o městě Brně a okolí
• Znaky městských částí Brna
• Vlajky městských částí Brna
• Dopravní podnik města Brna
• Zoo Brno
• Brněnská přehrada a okolí
• Brněnský hantec (včetně starých fotografií Brna)
• Brněnský drak – (nejen) historický magazín
• Kapličky, kříže, boží muka a sochy svatých na území Brna
• Encyklopedie dějin města Brna
• Muzeum města Brna
• Mapa Brna a okolí z roku 1839
• Moravské zemské muzeum
• Utrecht(NL) – Brno
• Brno - nezávislý denní kulturní přehled

	Česko (CZ)
Samosprávné kraje (sídlo)
hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín)
Územní kraje (sídlo)
Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Západočeský kraj (Plzeň) | Severočeský kraj (Ústí nad Labem) | Východočeský kraj (Hradec Králové) | Jihomoravský kraj (Brno) | Severomoravský kraj (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hlavní město Praha
ZEMĚ: Čechy | Morava | Slezsko