Šternberk
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Šternberk | |
|---|---|
|
znak |
|
| základní data | |
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0712 505188 |
| kraj (NUTS 3): | Olomoucký (CZ071) |
| okres (NUTS 4): | Olomouc (CZ0712) |
| obec s rozšířenou působností: | Šternberk |
| pověřená obec: | Šternberk |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 48,79 km² |
| obyvatel: | 14 060 (3. 7. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 43' 38" |
| zeměpisná délka: | 17° 17' 43" |
| nadmořská výška: | 268 m |
| PSČ: | 050 32 až 785 01 |
| základní sídelní jednotky: | 22 |
| místní části: | 5 |
| katastrální území: | 6 |
| Adresa městského úřadu: | Horní náměstí 78/16 Šternberk 785 01 Šternberk 1 |
| starosta: | Mgr. Jaromír Sedlák |
| Oficiální web E-mailová adresa |
|
Šternberk je moravské město ležící na úpatí Nízkého Jeseníku, 16 km severně od Olomouce. Vzniklo z osady pod hradem stejného jména, střežícího důležitou křižovatku obchodních cest. S necelými 15 tisíci obyvateli patří k menším městům České republiky.
[editovat] Historie
- 1269 nejstarší zmínka o hradě Šternberku castrum Sternberch
- 1296 nejstarší zmínka o městě Šternberku civitas Sternberch v listině Alberta ze Šternberka
- 1371 založení augustiniánského kláštera Albertem ze Šternberka
- 1415 z hradu zaslán stížný list proti upálení Mistra Jana Husa adresovaný koncilu v Kostnici
- 1430 město dobyto a do roku 1432 obsazeno husity
- 1538 ničivý požár města, kláštera a hradu
- 1621 dobytí města stavovským vojskem, Šternberk se stává důležitým opěrným bodem císařské armády
- 1645 švédská okupace města až do roku 1650, opakované morové epidemie
- 1719 postaven mariánský sloup na ochranu před morovou epidemií
- 1741 období prusko - rakouských válek, Šternberk obsazen pruskou armádou
- 1784 zrušen augustiniánský klášter
- 1789 velká povodeň na říčce Sitce, která poškodila značnou část města
- 1805 setkání císaře Františka I. s carem Alexandrem v Domě osvěty
- 1821 textilní firma Norbert Langer zahajuje výrobu plátěného a bavlněného zboží, Šternberk střediskem textilního průmyslu
- 1850 Šternberk centrem politického okresu, město se stalo samosprávným celkem
- 1870 příjezd prvního vlaku z Olomouce do Šternberka
- 1872 zřízení státní tabákové továrny
- 1886 počátek generální přestavby hradu, nejrozsáhlejší stavební úpravy od přestavby v 16. století
- 1921 první ročník automobilového závodu ECCE HOMO
- 1935 otevření českého reálného gymnázia
- 1938 Šternberk připojen k nacistické "Třetí říši"
- 1947 zahájení výroby v závodě Chronotechna
- 1960 zrušení samostatného okresu Šternberk, začlenění do okresu Olomouc
 |
Tento článek o českém místopise je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
