Jihomoravský kraj
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlajka | |
---|---|
Vlajka Jihomoravského kraje |
|
Znak | |
Znak Jihomoravského kraje |
|
Základní údaje | |
Hlavní město: | Brno |
Rozloha: | 7 195 km² (2005) |
Počet obyvatel: | 1 170 897 (03/2006) |
Hustota osídlení: | 163 obyvatel/km² |
Nejvyšší bod: | Durda (842 m) |
Historická země: | Morava + Čechy do roku 1920 také Dolní Rakousy |
Počet okresů: | 7 |
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: | 21 |
Počet obce s pověřeným obecním úřadem: | 34 |
Počet obcí: | 671 |
Z toho měst: | 48 |
Počet vojenských újezdů: | 1 |
ISO 3166-2: | CZ-JM |
CZ-NUTS: | CZ062 |
SPZ: | B |
Mapa | |
Mapa českých krajů se zvýrazněným Jihomoravským krajem |
Jihomoravský kraj (do 30. května 2001 Brněnský kraj) zaujímá jižní a část střední Moravy; výjimkou je osada Jobova Lhota (dnes součást obce Kněževes), která tvoří historickou součást Čech, respektive i území Valticka a tzv. Dyjský trojúhelník (do roku 1920 součásti Dolních Rakous). Na západě má kratičký úsek společné hranice s Jihočeským krajem, na severozápadě sousedí s krajem Vysočina, na severu s Pardubickým krajem, na severovýchodě s Olomouckým krajem a na východě se Zlínským krajem. Na jihovýchodě hraničí se slovenskými kraji Trenčínským (Trenčiansky samosprávny kraj) a Trnavským (Trnavský samosprávny kraj); na jihu hraničí s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy (Niederösterreich).
Obsah |
[editovat] Přírodní podmínky
Zatímco západ a severozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vysočiny, např. Drahanská vrchovina s Moravským krasem do východní části už zasahují ze Slovenska Karpaty. Ty jsou od západních vrchovin odděleny Dolnomoravským úvalem. O své nejvyšší pohoří, Bílé Karpaty, se kraj dělí se Zlínským krajem i se Slovenskem. Nejvyšší hora pohoří, Velká Javořina / Veľká Javorina (970 m) už však leží kousek za hranicí kraje, jehož nejvyšším bodem se tak stal zalesněný vrchol málo známé Durdy (842 m).
Celý kraj náleží k úmoří Černého moře a k povodí Dunaje, do kterého vody z kraje odvádí řeka Morava. V nížině u česko-slovensko-rakouského trojmezí se k ní přidávají i další důležité řeky regionu: Dyje, Svratka a její přítok Svitava.
V Jihomoravském kraji je řada chráněných přírodních území (chráněných krajinných oblastí): Bílé Karpaty, Moravský kras se známou jeskyní a propastí Macochou, Pálava a zejména Národní park Podyjí.
[editovat] Administrativní členění
Území kraje je vymezeno územími okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.
K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Kromě okresních měst Blanska, Brna, Břeclavi, Hodonína, Vyškova a Znojma, jsou jimi také Boskovice, Bučovice, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Židlochovice. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.
V kraji je 671 obce, z toho 21 obec s rozšířenou působností, 48 obcí má statut města. Dále zde existuje 1 vojenský újezd (Březina). Sídelním městem kraje je statutární město Brno. To je druhým největším městem v Česku a jeho význam přesahuje hranice kraje - je např. sídlem Ústavního soudu.
[editovat] Změna hranice kraje k 1. lednu 2005
Dne 1. ledna 2005 byla z okresů kraje Vysočina převedena do Dotčené obce byly začleněny do v okresu Brno-venkov v Jihomoravském kraji řada obcí západně od Tišnova (Nedvědice s katastrálním územím Pernštejn; Černvír; Doubravník s katastrálním územím Křížovice; Borač s katastrálním územím Podolí; Pernštejnské Jestřabí s katastrálním územím Maňová, Husle a Jilmový; Olší s katastrálním územím Litava, Klokočí a Rakové; Drahonín; Žďárec s katastrálním územím Vickov; Vratislávka; Tišnovská Nová Ves; Skryje; Kaly s katastrálním územím Zahrada; Dolní Loučky s katastrálním územím Střemchoví; Horní Loučky; Újezd u Tišnova; Řikonín; Kuřimské Jestřabí s katastrálním územím Blahoňov; Kuřimská Nová Ves s katastrálním územím Prosatín; Lubné; Níhov; Rojetín; Borovník; Katov; Křižínkov) a obec Senorady západně od Oslavan.
[editovat] Historie
Kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl v roce 2000. Původně se jmenoval Brněnský kraj. Jihomoravský kraj existoval už v Československu od roku 1960 do roku 1990. Byl větší než současný Jihomoravský kraj, patřily k němu i části dnešních krajů Vysočina, Olomouckého a Zlínského. Po roce 1990 tento kraj sice ještě formálně existuje, ale už nemá správní orgány s obecnou působností, je pouze obvodem Krajského soudu v Brně a některých dalších orgánů státní správy.
Už prehistorické doby proslavily jižní Moravu více než jiné části Česka. Dolní Věstonice, u nichž se našly známé památky z doby lovců mamutů (v čele s tzv. věstonickou Venuší), leží právě zde.
Na jižní Moravě bylo jedno z center Velkomoravské říše v 8. a 9. století. Po připojení Moravy k českému knížectví se její jih dělil na úděl brněnský a znojemský. U Znojma najdeme jednu z nejstarších rotund na českém území. Brno, dnešní hlavní město kraje, bylo už od 14. století sídlem moravského zemského sněmu, který střídavě zasedal v Brně a Olomouci.
Jednou ze světově nejproslulejších událostí, která se na jižní Moravě udála, je bezesporu také bitva tří císařů u Slavkova u Brna 2.12.1805, kde francouzský císař Napoleon porazil spojená vojska rakouského císaře Františka a ruského cara Alexandra.
[editovat] Hospodářství
Přes 60 % plochy kraje tvoří zemědělská půda, z níž 84 % připadá na půdu ornou. Je zde centrum českého vinařství i ovocnářství; 90 % všech vinic v Česku leží právě na jižní Moravě.
Zpracovatelský průmysl, obchod, opravy spotřebního zboží.
[editovat] Doprava
Krajské město Brno je důležitým železničním i silničním uzlem. Dálnicemi či rychlostními silnicemi je napojeno na Prahu, Olomouc i slovenskou Bratislavu, dobré spojení je i do nedaleké rakouské Vídně.
[editovat] Věda a vzdělání
V Brně je Janáčkova akademie múzických umění, Masarykova univerzita, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Univerzita obrany, Veterinární a farmaceutická univerzita a Vysoké učení technické.
[editovat] Podívejte se též na
- Jihomoravský kraj (1960-1999)
- Severomoravský kraj (1960-1999)
- Mikroregiony v Jihomoravském kraji
- Morava
- Česko
[editovat] Externí odkazy
- Krajský úřad
- Český statistický úřad o kraji
- Adresy v kraji
- Adresář úřadů v kraji
- Portál veřejné správy
- Portál E-PUSA
Jihomoravský kraj | |
---|---|
Okresy: Blansko | Brno-město | Brno-venkov | Břeclav | Hodonín | Vyškov | Znojmo |
|
||
---|---|---|
Samosprávné kraje (sídlo) | ||
hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín) | ||
Územní kraje (sídlo) | ||
Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Západočeský kraj (Plzeň) | Severočeský kraj (Ústí nad Labem) | Východočeský kraj (Hradec Králové) | Jihomoravský kraj (Brno) | Severomoravský kraj (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hlavní město Praha | ||
ZEMĚ: Čechy | Morava | Slezsko |