Čistírna odpadních vod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Čistírna odpadních vod (též „čovka“, ze zkratky ČOV) je zařízení, ve kterém dochází k čištění odpadních vod. Setkáváme se s nimi, jednak v blízkosti různých provozů, kde slouží k čištění průmyslových vod a dále u měst a obcí, kde čistí vody komunální a smíšené, tedy komunální s průmyslovými. Čistírny mohou být mnoha typů. Rozdělují se hlavně podle velikosti a typu čistírenského procesu. Velké čistírny kombinují většinou všechny dostupné procesy. Patří sem chemické ošetření, fyzikální a biologické. Podle zákonů České republiky a směrnic Evropské Unie, nesmí odpadní voda do vodotečí. Proto by každá firma a obec měla mít svoji čistírnu odpadních vod.

Obsah

1 Příklad čistírenského procesu
2 Kontrola a regulace čistírenských procesů
3 Obecné schéma procesu
4 Historie
5 Externí odkazy

[editovat] Příklad čistírenského procesu

Odpadní voda je do čistírny přiváděna kanalizační sítí. Pokud je nutno tuto vodu dostat do kopce, jsou využívány tzv. přečerpávací stanice.

[editovat] Mechanický stupeň

Na přítoku do čistírny prochází voda mechanickým stupněm. Nejprve jsou nasazena česla, kde dochází k odstranění hrubých nečistot. Tento hrubší odpad bývá skladován, nebo spalován při vyšších teplotách. Následuje lapák písku, kde je z vody odstraněn písek jdoucí na skládku. Další částí mechanického stupně je I. sedimentace. Odpadní voda je zde rozdělena na 3 frakce. Na dno sedimentuje tzv. surový kal, který je odčerpáván a odváděn do anaerobního stupně. Uprostřed se nachází mechanicky vyčištěná voda obsahující pouze 10 % nečistot. Tato voda postupuje do biologického (aerobního) stupně. Zcela napovrchu se nachází lehké usazeniny, které jsou shrnovány a skladovány či páleny.

[editovat] Biologický aerobní stupeň

Do tohoto stupně vstupuje voda po mechanickém vyčištění. Principem je využití aerobních bakterií, které ve svém metabolismu odbourají 99 % organického znečištění vody. Mezi hlavní procesy tohoto stupně patří mineralizace, kde se v procesu aerobní respirace odbourávají uhlíkaté organické látky za vzniku CO₂ a vody. Další částí mineralizace je amonifikace, kdy dojde k odbourání dusíkatých organických látek na amonný iont. Dalšími procesy jsou nitrifikace (přeměna amonného iontu na dusičnany), imobilizace, a detoxikace. Takto zpracovaná voda vstupuje do II. sedimentace. Zde vzniká čistá voda, která opouští čistírnu a aktivovaný kal. Aktivovaný kal je následně využit v anaerobním stupni (přebytečný aktivovaný kal), nebo k zaočkování biologického stupně (vratný aktivovaný kal).

[editovat] Anaerobní stupeň

Tento stupeň se vyskytuje hlavně u větších čistíren. Je zde využíváno přebytečného aktivovaného kalu, jako zdroje živin, pro anaerobní bakterie, které produkují různé plyny. Tyto plyny jsou čištěny a označují se jako bioplyn. Tento plyn využije čistírna k ohřevu vlastních vyhnívacích nádrží nebo na produkci energie. Zbylý kal, tzv. vyhnilý, neboli anaerobně stabilizovaný kal se zpracovává a využívá ke skládkování či jako hnojivo.

[editovat] Kontrola a regulace čistírenských procesů

Při nadbytku odpadní vody, je tento nadbytek vypouštěn přímo do vodoteče. Naopak při nedostatku odpadní vody, musí čistírna doplnit průtok vodou povrchovou, nebo čištění zastavit. Dále se na všech stupních provádí pravidelná kontrola, která je nejdůslednější na vstupu a výstupu. Hlavními měřítky jsou hodnoty BSK₅ a CHSK + další hodnoty, dle typu čistírny odpadních vod uváděné na přítoku v odpadní vodě a na odtoku ve vodě vyčištěné.

[editovat] Obecné schéma procesu

Mechanický stupeň
- česla
- lapák písku
- I. sedimentace
  - povrchový odpad
  - mechanicky vyčištěná voda
  - surový kal
biolobický (aerobní) stupeň
- mineralizace
  - aerobní respirace
  - amonifikace
- nitrifikace
- imobilizace
- detoxifikace
- II. sedimentace
  - aktivovaný kal
    - vratný aktivovaný kal
    - přebytečný aktivovaný kal
  - vyčištěná odpadní voda
  - aktivovaný kal
    - vratný aktivovaný kal
    - přebytečný aktivovaný kal
Biologický (anaerobní) stupeň
- vyhnilý kal
- bioplyn