Statutární město
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Statutární město (německy Statutarstadt) je v Česku a Rakousku město, jehož správa je organizována podle základní městské vyhlášky, nazývané statut města. Statutární města existovala v českých zemích již v letech 1850-1939 a 1945-1948. V té době také jejich území automaticky tvořilo samostatný politický okres. Před zánikem Rakouska-Uherska náleželo postavení statutárního města také městu Gorici, a (dnes slovinským) městům Lublani, Mariboru, Celje a Ptuji. I tato města zároveň tvořila samostatný politický okres. Podobný koncept existoval i v Uhersku. V období Protektorátu Čechy a Morava a potom v letech 1949-1967 statutární města v českých zemích ani na Slovensku neexistovala. Od 1. ledna 1968 bylo toto postavení Brnu, Košicím, Ostravě a Plzni zákonem číslo 69/1967 Sb. „O národních výborech“ zase navráceno, nicméně se jako „statutární města“ oficiálně neoznačovala. Později byly vydány zákony 175/1968 sb. „O městě Brně“, 40/1969 sb. „O městě Ostravě“, a 41/1969 sb. „O městě Plzni“. Ve srovnání s dneškem naopak Praha ani Bratislava tehdy žádný statut neměly. Od 24. listopadu 1990 se na základě nového zákona o obcích počet statutárních měst výrazně zvýšil, přičemž vlastní statut získala podle nového zákona 418/1990 Sb. „o hlavním městě Praze“ i Praha. Situace na území Slovenska od roku 1990 je popsána v odstavci Slovensko.
Obsah |
[editovat] Statutární města v České republice
Zákon o obcích, např. úplné znění zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), dle zákona č. 2/2003 Sb., z 13. ledna 2003, uvádí taxativní výčet statutárních měst.
Od 24. listopadu 1990 existovalo v České republice 13 statutárních měst (de facto se jím však stala i Praha, třebaže se tak oficiálně neoznačuje). Od 12. listopadu 2000 se jejich počet zvýšil o další 3 města na 16 (+ Praha). Od 1. ledna 2003 do 30. června 2006 existovalo v České republice 19 statutárních měst (+ Praha). Od 1. července 2006 se počet statutárních měst zvýšil o další 4 města (viz Seznam statutárních měst). V současnosti však jen Brno, Ostrava, Plzeň a Praha tvoří samostatný okres.
Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města.
[editovat] Členění statutárního města
- Podrobnější informace naleznete v článku Městská částnaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Území statutárního města nebo jeho část se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy.
- Městský obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem městského obvodu; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu.
- Městská část územně členěného statutárního města je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.
[editovat] Seznam statutárních měst
[editovat] Statutární města od 24. listopadu 1990
- Brno
- České Budějovice
- Havířov
- Hradec Králové
- Karlovy Vary
- Liberec
- Olomouc
- Opava
- Ostrava
- Pardubice
- Plzeň
- Praha (de facto)
- Ústí nad Labem
- Zlín
[editovat] Statutární města od 12. listopadu 2000
[editovat] Statutární města od 1. ledna 2003
[editovat] Statutární města od 1. července 2006
- Děčín (*)
- Frýdek-Místek (*)
- Chomutov (*)
- Přerov (*)
Města označená (*) byla jako statutární schválena v prvním kole poslaneckou sněmovnou 27. ledna 2006. 28. února pak poslanecká sněmovna schválený návrh zákona postoupila senátu, který ho pak 29. března vrátil sněmovně s pozměňovacími návrhy. Sněmovna pak senátní verzi schválila 25. dubna. 27. dubna pak byla doručena k podpisu prezidentovi, který ji 11. května podepsal viz 1. Zákon nabyl účinnosti 1. července 2006. V současné době je tedy 23 statutárních měst.
[editovat] Statutární města do roku 1928
V českých zemích existovalo celkem 11 statutárních měst.
| Jméno | Země |
|---|---|
| Praha | Království české |
| Liberec | Království české |
| Brno | Markrabství moravské |
| Jihlava | Markrabství moravské (statutárním městem do roku 1928) |
| Kroměříž | Markrabství moravské (statutárním městem od roku 1870 do roku 1928) |
| Olomouc | Markrabství moravské |
| Uherské Hradiště | Markrabství moravské (statutárním městem v letech 1867-1928) |
| Znojmo | Markrabství moravské (statutárním městem do roku 1928) |
| Opava | Vévodství slezské (statutárním městem od roku 1866) |
| Frýdek | Vévodství slezské (statutárním městem v letech 1869-1928) |
| Bílsko (od roku 1920 součást Polska) | Vévodství slezské |
[editovat] Statutární města od roku 1928
[editovat] V zemi České
[editovat] V zemi Moravskoslezské
[editovat] Statutární města v letech 1945 - 1948
[editovat] V zemi České
[editovat] V zemi Moravskoslezské
[editovat] Statutární města v Rakousku
V Rakousku existuje obdobná koncepce statutárních měst, ovšem na rozdíl od českých mají zdejší statutární města automaticky postavení politického okresu. Zdejší města si mohou zažádat o postavení statutárního města v případě, že mají více než 20 000 obyvatel. Poté co udělení postavení statutárního města schválí příslušná zemská vláda a následně spolková vláda, je jim toto postavení uděleno na tak dlouho, dokud neohrožuje některý z národních zájmů. V Rakousku však existují i mnohem menší statutární města, která mají toto postavení z historických důvodů. Jedná se především o města Eisenstadt a Rust, která si roku 1921 uhájila svůj statut, pocházející z předchozích dob, kdy v rámci Uherského království měla postavení svobodných měst. Během německé okupace v letech 1938-1945 se statutání města označovala jako městské okresy (Stadtkreise), byla spravována na základě německého obecního zřízení (Deutsche Gemeindeordnung) a neměla žádný vlastní statut.
Vedle obecní správy má statutární město na starosti také správu politického okresu, který jeho území automaticky tvoří. Stejně jako v Česku mají i rakouská statutární města místo městského úřadu magistrát, který automaticky plní i funce okresního úřadu (v Rakousku nazývaného okresní hejtmanství - Bezirkshauptmannschaft). V jeho čele stojí starosta (Bürgermeister), který je hlavou města a současně i hlavou okresní správy. Vídeň tvoří samostatnou spolkovou zemi a tak jeho magistrát plní také úkoly, jež mají na starosti orgány spolkových zemí. Vídeňský starosta je tedy z titulu svojí funkce předsedou zemské vlády Vídně.
[editovat] Členění rakouských statutárních měst
Pouze Vídeň a Štýrský Hradec se podobně jako některá statutární města v Česku člení na samosprávné městské části, které se ve Vídni označují jako městské okresy (německy Gemeindebezirke), zatímco ve Štýrském Hradci jako městské obvody (německy Stadtbezirke).
[editovat] Seznam rakouských statutárních měst
V Rakousku existuje celkem 15 statutárních měst:
| Město | Spolková země | Statutárním městem od | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Eisenstadt | Burgenland | 1921 | předtím od roku 1648 obdobné postavení v rámci Uherska |
| Štýrský Hradec (Graz) | Štýrsko | ||
| Innsbruck | Tyrolsko | ||
| Celovec (Klagenfurt) | Korutany | 1850 | |
| Krems | Dolní Rakousy | 1938 | |
| Linec (Linz) | Horní Rakousy | 1866 | |
| Rust | Burgenland | 1921 | předtím od roku 1681 obdobné postavení v rámci Uherska |
| Salzburg | Salzbursko | 1869 | |
| Sankt Pölten | Dolní Rakousy | 1922 | |
| Steyr | Horní Rakousy | 1867 | |
| Villach | Korutany | 1932 | |
| Waidhofen an der Ybbs | Dolní Rakousy | 1868 | |
| Wels | Horní Rakousy | 1964 | |
| Vídeň (Wien) | Vídeň | 1850 | do roku 1921 v rámci Dolního Rakouska |
| Vídeňské Nové Město | Dolní Rakousy | 1866 |
[editovat] Slovensko
Ve srovnání s Českou republikou či Rakouskem se situace na Slovensku od roku 1990 liší tím, že zde mají vlastní statut automaticky všechna města i obce. V čele měst zde stojí automaticky primátor, čímž se liší od obyčejných obcí, v jejichž čele stojí starosta. Přesto však pouze košický a bratislavský městský úřad nesou označení magistrát, zatímco městské úřady ostatních slovenských měst nesou označení městský úřad (slovensky mestský úrad), obecní úřady pak označení obecní úřad (slovensky obecný úrad).
[editovat] Slovinsko a Itálie
Ve Slovinsku a Itálii je situace obodobná jako na Slovensku. Také zde mají vlastní statut všechna města i obce. Starostové slovinských měst a obcí se však označují termínem župan, starostové italských měst a obcí italským termínem sindaco.
