Klášter Hradisko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o klášteru Hradisko. O olomoucké městské části Klášterní Hradisko si můžete přečíst v článku Klášterní Hradisko (městská část).

Klášter Hradisko - celkový pohled od jihozápadu.

Klášter Hradisko - vstupní brána.

Saturnova kašna na nádvoří

knihovna kláštera Hradisko

Klášter Hradisko je premonstrátský klášter v Olomouci. V literatuře se vyskytuje i pod názvem Klášterní Hradisko nebo Hradiště. V současnosti je využíván jako nemocnice.

Od r. 1995 je Klášter Hradisko podle nařízení vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky zařazen mezi národní kulturní památky. [[1]]

[editovat] Historie

Klášter Hradisko patří k nejstarším na Moravě. Byl založen roku 1078 k poctě svatého Štěpána olomouckým knížetem Otou Sličným a jeho ženou Eufemií. K 3. únoru 1078 je datována zakládací listina, kde jsou vyjmenovány statky darované tehdy benediktinskému klášteru. O několik dní později byla sepsána listina Přemysla Otakara I., která tuto donaci potvrdila a rozšířila panství kláštera o dvě vesnice v Čechách.

Výrazným mezníkem se v dějinách hradišťského kláštera stala druhá polovina čtyřicátých let 12. století, kdy byli benediktýni z Olomouce vyhnáni a na jejich místo uveden řád premonstrátských řeholních kanovníků. Tato změna snad souvisela s vizitací legáta Guida v roce 1143 a šířeji s tehdejším trendem, kdy premonstráti se stali podporou církevní reformy a papežství a proto jejich nástup v českých zemích provázela nevraživost vůči benediktinům.

1429 - první vpád husitů
červen 1432 - druhý vpád husitů (táborská vojska), vypálení kromě kostela sv. Štěpána. Následovalo rozboření olomouckými měšťany.
obnova kláštera také s přispěním Jiřího z Poděbrad
1642 - obsazení Olomouce švédskými vojsky a rozboření kláštera. Nejcennější knihy odvezeny do Švédska jako válečná kořist.
17. a 18. století - klášter získal barokní vzhled
1787 - josefínské zrušení kláštera. Rozprodání majetku kanonie.
1785 - přeměna na generální moravský seminář
1787-1790 - v čele semináře působil Josef Dobrovský
1790 - zrušení semináře. Objekty připadly armádě.
zřízení pevnostního skladiště
1800 - zřízen zajatecký tábor francouzských vojáků
leden 1802 - zřízena vojenská nemocnice

[editovat] Architektura

Architektonický návrh: G. P. Tencall.

Klášter má téměř čtvercový půdorys 100 × 115 m, čtyři křídla a čtyři nárožní věže.

Na nádvoří je Saturnova kašna.

Výzdoba v interiérech: nástěnné malby, fresky, štuky a obrazy od umělců P. Trogera, D. G. Torreho, Jana Kryštofa Handkeho a dalších.

[editovat] Seznam opatů

Seznam hradištských opatů do roku 1350:

Jan (1078 – 1081)

Bermar (1081 – 1116)

Paulinus (1116 - 1127)

Deocarus (1138 - 1144)

Jiřík (cca 1149 - 1159)

Blažej (zmínka k roku 1160)

Michal (zmínka k roku 1174)

Dětřich (1184 – 1189)

Hilar (zmínka k roku 1200)

Heřman (1201 – 1216)

Bonifác (1221 - 1223)

Petr (1225 - 1230)

Řivín (zmínka k roku 1232)

Gerlach (1233 - 1238)

Bonifác (1238 - 1239)

Robert (1240 - 1267)

Budiš (1269 - 1290)

Roman (1290 - 1300)

Bohuslav (1310 - 1315)

Jinřich (1315 - 1322)

Tomáš (1322 - 1332)

Frydrych (1332 - 1336)

Augustin (1336 - 1350)

[editovat] Reference

Burian, V. 1978: Přehled literatury o klášteru Hradisko, in: Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, s. 6-35.
Elbel, P. 2002: Hospodářské zázemí kláštera Hradiště u Olomouce v 11. a 12. století, In: Ve stopách svatého Benedikta, Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.-25. května 2001 v Třebíči, Brno.
Čižmář, Z. – Kohoutek, J. 1998: Předběžná zpráva o výzkumu kláštera Hradisko v Olomouci v roce 1996, Archaeologia Historica, s. 335 – 352.
Doležal, J. 2003: K etnické struktuře středověké kolonizace Drahanské vrchoviny, Archaeologia Historica 18, s. 123-173.
Klášter Hradisko