Ebooks, Audobooks and Classical Music from Liber Liber
a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z





Web - Amazon

We provide Linux to the World


We support WINRAR [What is this] - [Download .exe file(s) for Windows]

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
SITEMAP
Audiobooks by Valerio Di Stefano: Single Download - Complete Download [TAR] [WIM] [ZIP] [RAR] - Alphabetical Download  [TAR] [WIM] [ZIP] [RAR] - Download Instructions

Make a donation: IBAN: IT36M0708677020000000008016 - BIC/SWIFT:  ICRAITRRU60 - VALERIO DI STEFANO or
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Tramvajová doprava v Olomouci - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Tramvajová doprava v Olomouci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tramvaj T3R.P v Olomouci
Zvětšit
Tramvaj T3R.P v Olomouci
Tramvaj Inekon 01 Trio v olomouckých barvách
Zvětšit
Tramvaj Inekon 01 Trio v olomouckých barvách

Krajské město Olomouc provozuje vlastní tramvajovou síť.

Na 13,6 km tratí provozuje Dopravní podnik města Olomouce šest linek o celkové délce 37 km.

Obsah

[editovat] Historie

[editovat] Přelom 19. a 20. století

Hlavním z důvodů zavedení tramvajové dopravy vůbec byla skutečnost, že železniční nádraží se nacházelo relativně daleko od centra města, a proto cesta k vlakům byla zbytečně dlouhá. Přestože tento velmi významný směr již od roku 1845 obsluhovaly omnibusy, bylo potřebné zajistit mnohem efektivnější dopravní řešení. Po mnohých studiích a projektech byla nakonec v posledním desetiletí 19. století zvolena elektrická tramvaj s normálním rozchodem 1435 mm (předtím se uvažovalo o provozu parní tramvaje). Stavební práce začaly roku 1897 současně i s likvidací hradeb starého města a skončily o dva roky později; slavnostní otevření tratí proběhlo 1. dubna 1899. Provozovatelem však nebylo město, ale soukromá společnost Siemens & Halske. Obě tratě (Dělostřelecká kasárnaHorní náměstíNádraží a Horní náměstíNová ulice) byly konstruovány jako jednokolejné s výhybnami, ukončené úvratěmi (vyjma hlavního nádraží, kde se již nacházela smyčka – historicky první v Česku).

Pro zahájení provozu dodala vagónka Johann Weitzer z Grazu devět motorových a čtyři vlečné vozy.

[editovat] První polovina minulého století

Roku 1904 město vypovědělo soukromému provozovateli smlouvu a tramvajovou trať převzalo samo. Nedošlo ke změnám v rozsahu sítě, obměnil se ale vozový park. Časem se ukázalo, že nové vozy jsou příliš těžké a že je stávající mosty neunesou, takže ty musely být následně přestavěny na vyšší nosnost. V provozu byly soupravy motorových a vlečných vozů s lyrovými sběrači.

Velkou změnou se stala, jako i jinde, první světová válka. Všechny práce na rozestavěných tratích byly okamžitě zastaveny (s výjikou tratě na nový hřbitov v Neředíně, otevřené 3. října roku 1914), a celý provoz chřadl. Po vyhlášení republiky o čtyři roky později bylo proto nutné vše zmodernizovat. Roku 1923 došlo také k zavedení číselného označení linek. Hlavní změnou ve 30. letech se pak stalo otevření trati z Neředína k vojenskému letišti, byla to první (a dosud jediná) tramvajová trať na letiště v celé ČSR, jako součást velkého, nerealizováného plánu na rozvoj olomouckých tramvají.

Hlavní úsek celé sítě, spojení mezi nádražím a Žižkovým náměstím, podstoupil v roce 1940 zdvoukolejnění. Problémem při rozšiřování dalších tratí se však stala opět malá únosnost jednoho z mostů, a tak byl takto upraven pouze tento úsek. Ke konci války byl navíc zničen most mezi nádražím a centrem, kvůli čemuž byla doprava na nádraží kompletně zastavena (k obnovení se přistoupilo až roku 1948, kdy se trať převedla na dřevěný provizorní most).

Olomoucká tramvaj Inekon 01 Trio
Zvětšit
Olomoucká tramvaj Inekon 01 Trio
Tramvaj Škoda 03 T (Astra) v olomouckých ulicích
Zvětšit
Tramvaj Škoda 03 T (Astra) v olomouckých ulicích

[editovat] Druhá polovina 20. století

V 50. letech probíhalo sice mnoho prací na zvoukolejňování všech zbylých jednokolejných tratích, nové se postavil úsek od nádraží do Pavloviček, která byla zprovozňována po etapách mezi roky 1947 a 1958. Trať k vojenskému letišti byla v roce 1953 zrušena jako nepotřebná a v Neředíně vznikla smyčka. Další významnou událostí 50. let se stala havárie při rekonstrukci Salmova paláce v centru města, následkem čehož musela být tramvajová trať přeložena do ulic Pekařské a Mořické, navíc po 22 měsíců provoz v tomto směru nefungoval.

Změnou, kterou přinesl začátek 60. let, bylo zavedení jednosměrných tramvajových vozů. Kvůli ním tak musely být přebudovány všechny úvratě na smyčky. To se povedlo na všech konečných, s jednou výjimkou. Přestavbu konečné zastávky Bělidla nebylo možné technicky provést. A tak se rozhodlo, že bude trať prodloužena do Pavloviček a ukončena blokovou smyčkou. Provoz na této trati byl zahájen nejprve zkušební v prosinci 1957 a od nového roku 1958 už normální s cestujícími. Kromě smyček byl také zprovozněn i jeden vratný trojúhelník, takže nyní už síť byla opravdu připravena na nástup tramvají typu T.

V letech 19471967 bylo z důvodu nedostatku tramvají zakoupeno velké množství starších vozů z Prahy. V roce 1957 byly dodány první tramvaje PCC - deset vozů Tatra T1. V 1. polovině 60. let je následovalo pět tramvají Tatra T2 (včetně prvního prototypu). Výrazná obnova vozového parku však započala až dodávkami vozů Tatra T3 ve druhé polovině 60. let.

Stejně jako v jiných městech, kterými bylo například Ústí nad Labem nebo České Budějovice, i v Olomouci se ozývaly hlasy, požadující nahrazení tramvajové dopravy autobusovou. Vznikla sice studie, která měla tento přechod pečlivě rozvrhnout, přistoupeno k ní ale nebylo. I tak ale nedošlo k žádným významnějším změnám v celém provozu; nové trati nevznikaly a pouze se modernizoval vozový park vozy typu T. První vlaštovkou byla přestavba autobusového nádraží, díky čemuž musela být i zdejší tramvajová trať přestavěna. Navíc se rekonstruovala i současná Nová ulice, což si vyžádalo také změnu a přeložení trati do dnešní polohy v Brněnské ulici (v roce 1981).

V 90. letech 20. století přibyly nové nízkopodlažní tramvajové vozy (Škoda 03 T, známé také jako Astra). Zlepšila se i obsluha hlavního nádraží – došlo ke stavbě a následnému otevření již druhé tratě spojující nádraží s městem (v provozu od roku 1997). V roce 1999 oslavil tramvajový provoz již své sté narozeniny.

[editovat] 21. století

Od počátku století se výrazně změnil přednádražní prostor. V současné době (říjen 2006) ještě není rekonstrukce ukončena, přeložky tramvajových tratí a zastávek jsou však již hotové.

V roce 2006 bylo zakoupeno dalších šest nízkopodlažních tramvají – tři vozy Inekon 01 Trio a tři tramvaje Vario LF. Dopravní podnik města Olomouce tak již vlastní 10 nízkopodlažních tramvají.

[editovat] Vozový park

V Olomouci jezdí následující typy osobních tramvajových vozů:

K 31. 12. 2005 bylo v provozu 56 tramvají určených pro osobní dopravu.

DPMO vlastní také tři historické tramvaje – ev. č. 16 (umístěna v Technickém muzeu v Brně), ev. č. 223 (původně z Prahy) a vlečný vůz ev. č. 99 (původně z Ostravy).

[editovat] Podívejte se také na

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu
Podobné články obsahuje:
 Portál Tramvajová doprava 
  • Městská autobusová doprava v Olomouci
  • Hlavní nádraží (Olomouc)

[editovat] Externí odkazy

Metro: Praha
Příměstské železnice: Praha ♦ Zrušené: Ostravsko
Tramvajová doprava: BrnoLiberecMost a LitvínovOlomoucOstravaPlzeňPraha
Zrušené: BohumínČeské BudějoviceČeský TěšínJablonec nad NisouJihlavaMariánské LázněOpavaTepliceÚstí nad Labem
Trolejbusová doprava: BrnoČeské BudějoviceHradec KrálovéChomutov a JirkovJihlavaMariánské LázněOpavaOstravaPardubicePlzeňTepliceÚstí nad LabemZlín a Otrokovice
Zrušené: Děčín • Most a LitvínovPraha ♦ Zamýšlené: Karlovy Vary
Lanové dráhy: Praha, Petřín • Karlovy Vary, Diana • Karlovy Vary, Imperial • Mariánské Lázně ♦ Zrušená: Praha, Letná
Autobusová doprava: BerounJablonec nad NisouLiberecPlzeňPrahaOstravaTeplicepřehled ostatních…
Our "Network":

Project Gutenberg
https://gutenberg.classicistranieri.com

Encyclopaedia Britannica 1911
https://encyclopaediabritannica.classicistranieri.com

Librivox Audiobooks
https://librivox.classicistranieri.com

Linux Distributions
https://old.classicistranieri.com

Magnatune (MP3 Music)
https://magnatune.classicistranieri.com

Static Wikipedia (June 2008)
https://wikipedia.classicistranieri.com

Static Wikipedia (March 2008)
https://wikipedia2007.classicistranieri.com/mar2008/

Static Wikipedia (2007)
https://wikipedia2007.classicistranieri.com

Static Wikipedia (2006)
https://wikipedia2006.classicistranieri.com

Liber Liber
https://liberliber.classicistranieri.com

ZIM Files for Kiwix
https://zim.classicistranieri.com


Other Websites:

Bach - Goldberg Variations
https://www.goldbergvariations.org

Lazarillo de Tormes
https://www.lazarillodetormes.org

Madame Bovary
https://www.madamebovary.org

Il Fu Mattia Pascal
https://www.mattiapascal.it

The Voice in the Desert
https://www.thevoiceinthedesert.org

Confessione d'un amore fascista
https://www.amorefascista.it

Malinverno
https://www.malinverno.org

Debito formativo
https://www.debitoformativo.it

Adina Spire
https://www.adinaspire.com