Moravskoslezský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vlajka
Vlajka Moravskoslezského kraje
Znak
Znak Moravskoslezského kraje

Základní údaje
Krajské město:	Ostrava
Hejtman:	Ing. Evžen Tošenovský
Rozloha:	5 445 km²
Počet obyvatel:	1 251 883 (06/2005)
Hustota osídlení:	230 obyvatel/km²
Nejvyšší bod:	Praděd (1 491 m)
Historické země:	Slezsko + Morava
ISO 3166-2:	CZ-MO
CZ-NUTS:	CZ080
RZ:	T
Oficiální web:	www.kr-moravskoslezsky.cz
Mapa
Mapa českých krajů se zvýrazněným Moravskoslezským krajem

Moravskoslezský kraj (do května 2001 Ostravský kraj) je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v Česku. Leží na severní Moravě a v Českém Slezsku. Na jihu sousedí se Zlínským krajem, na západě s Olomouckým krajem, na severu s polskými vojvodstvími Opolským (Województwo opolskie) a Slezským (Województwo śląskie), na jihovýchodě s Žilinským krajem (Žilinský samosprávny kraj) na Slovensku.

[editovat] Přírodní podmínky

Horopisně leží území kraje na rozhraní Českého masívu a vnějších západních Karpat. Nejvyšším pohořím je Hrubý Jeseník (Praděd, 1 491 m), jenž patří k Českému masívu a Moravskoslezský kraj se o něj dělí se sousedním Olomouckým krajem. Na opačném, jihovýchodním konci kraje se zvedají Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1 324 m), které přecházejí do Zlínského kraje, na Slovensko i do Polska. Nižší kopce lemují jihozápadní hranici kraje. Severovýchod se naopak svažuje do Ostravské pánve kolem řeky Odry a jejích přítoků.

Většinu území kraje odvodňuje řeka Odra a její přítoky (např. Opava, Ostravice, Olše) do Baltského moře. Pouze z části Nízkého Jeseníku kolem Rýmařova a drobných území okresu Nový Jičín odtékají vody do povodí řeky Moravy, tedy do Černého moře.

I když je kraj spojován především s průmyslovým Ostravskem, nachází se v něm i cenné přírodní oblasti, jež jsou chráněny v rámci 3 chráněných krajinných oblastí: Beskydy (rozlohou 1 160 km² včetně zlínské části největší CHKO v Česku), Jeseníky a Poodří. Kromě toho je zde 131 maloplošných chráněných území.

[editovat] Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územími okresů Bruntál, Opava, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město.

K 31. prosinci 2002 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se pro účely státní správy od 1. ledna 2003 dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou státní správu ještě tyto obce: Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Odry, Orlová, Rýmařov, Třinec, Vítkov.

V kraji je 299 obcí, z toho 22 obce s rozšířenou působností. Sídelním městem kraje je statutární město Ostrava.

[editovat] Historie

Kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl v roce 2000. V letech 1949-1960 byla většina území dnešního Moravskoslezského kraje součástí kraje Ostravského; část pak patřila ke kraji Olomouckému. V roce 1960 oba kraje zanikají a území celého dnešního Moravskoslezského kraje pak patřilo až do 31. prosince 1999 k tehdejšímu Severomoravskému kraji.

Za Rakousko-Uherska náleželo území kraje zčásti k Moravskému markrabství, zčásti ke Slezskému vévodství, jak napovídá i dnešní název kraje. Viz též Moravsko-slezská hranice.

[editovat] Obyvatelstvo

Kraj má nejvyšší počet obyvatel ze všech českých krajů a také nejvyšší hustotu zalidnění, vysoce převyšující republikový průměr (Česko 130 obyvatel na km², Moravskoslezský kraj 230 obyvatel na km²). 62 % obyvatel žije ve městech nad 20 000 obyvatel a i to je v zemi výjimečné. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (1 453), nejnižší na Bruntálsku (63).

[editovat] Hospodářství

Díky ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi a na ně vázaným hutním a dalším průmyslem patřila tato část kraje už za Rakousko-Uherska k nejdůležitějším průmyslovým oblastem. V souvislosti se současným útlumem těžkého průmyslu zde ovšem značně roste nezaměstnanost. Dlouho bude také trvat obnova poškozeného životního prostředí.

Přes polovinu území kraje zabírá zemědělská půda, dalších 35 % připadá na lesní plochy (zejména v horských oblastech Jeseníků a Beskyd).

[editovat] Doprava

Kraj se po zániku Československa ocitl v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu a s hospodářskými podněty z vyspělých zemí EU. Velkým nedostatkem kraje z hlediska dopravní infrastruktury je absence přímého napojení na dálniční síť, která není dosud do kraje přivedena. V květnu 2002 byla zahájena stavba dálnice D47 mezi Lipníkem nad Bečvou a polskou hranicí u Bohumína o délce 80,2 km. Silniční komunikační systém se v současnosti opírá o hlavní mezinárodní silnice I/11 (E 75): Opava - Ostrava - Český Těšín - Mosty u Jablunkova a I/48 (E 462): Nový Jičín - Frýdek-Místek - Český Těšín, které procházejí východní částí kraje. V současnosti probíhá jejich modernizace, a to především na silnici I/48, která je upravována na rychlostní komunikaci R 48. Moravskoslezský kraj protínají dva železniční tahy evropského významu, elektrifikované tratě č. 270 a č. 320. Trať č. 270 je významným úsekem hlavní železniční trasy ČR Praha - Bohumín a v současnosti je po modernizaci, jež byla dokončena v roce 2005. Dosažitelnost regionu letecky je zabezpečována prostřednictvím mezinárodního letiště v Mošnově, druhého největšího letiště v Česku, jehož délka přistávací dráhy 3600 m umožňuje přistávání všech kategorií letadel bez omezení.

[editovat] Věda a vzdělání

Širokou škálu 36 gymnázií, 85 středních odborných škol a 56 středních odborných učilišť doplňuje 10 vyšších odborných škol a čtyři vysoké školy (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě a Vysoká škola podnikání), které svými 14 fakultami zabezpečují výuku pro více než 25 000 studentů.

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Externí odkazy

Moravskoslezský kraj
Okresy: Bruntál \| Frýdek-Místek \| Karviná \| Nový Jičín \| Opava \| Ostrava-město

ZEMĚ: Čechy \| Morava \| Slezsko
	Česko (CZ)
Samosprávné kraje (sídlo)
hlavní město Praha \| Středočeský kraj (Praha) \| Jihočeský kraj (České Budějovice) \| Plzeňský kraj (Plzeň) \| Karlovarský kraj (Karlovy Vary) \| Ústecký kraj (Ústí nad Labem) \| Liberecký kraj (Liberec) \| Královéhradecký kraj (Hradec Králové) \| Pardubický kraj (Pardubice) \| kraj Vysočina (Jihlava) \| Jihomoravský kraj (Brno) \| Olomoucký kraj (Olomouc) \| Moravskoslezský kraj (Ostrava) \| Zlínský kraj (Zlín)
Územní kraje (sídlo)
Středočeský kraj (Praha) \| Jihočeský kraj (České Budějovice) \| Západočeský kraj (Plzeň) \| Severočeský kraj (Ústí nad Labem) \| Východočeský kraj (Hradec Králové) \| Jihomoravský kraj (Brno) \| Severomoravský kraj (Ostrava) \| samostatná územní jednotka: hlavní město Praha