Vojenský újezd Libavá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Vojenský újezd Libavá | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | vojenský újezd |
| kraj: | Olomoucký |
| okres: | Olomouc |
| obec s rozšířenou působností: | Olomouc |
| pověřená obec: | Vojenský újezd Libavá |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 327,2382 km² |
| obyvatel: | 1318 (2005) |
| zeměpisná šířka: | ? |
| zeměpisná délka: | ? |
| počet základních sídelních jednotek: | 8 |
| počet místních částí: | 5 |
| počet katastrálních území: | 5 |
| Adresa újezdního úřadu: | Úřad vojenského újezdu Město Libavá Náměstí č. 2 783 07 Město Libavá |
| E-mailová adresa: | uuvu.libava@iol.cz |
Vojenský újezd Libavá je vojenským újezdem o rozloze 327,2382 km² v Olomouckém kraji, na severovýchodě okresu Olomouc, v oblasti Oderských vrchů.
Sídlem újezdního úřadu je Město Libavá. Vojenský újezd vznikl dne 1. října 1946 na základě rozhodnutí Gottwaldovy vlády ze dne 17. září 1946 o zřízení „vojenského výcvikového prostoru Libavá“. Jeho součástí se stala celá katastrální území 24 obcí (16 z politického okresu Moravský Beroun, přičemž Nové Oldřůvky dnes už součástí Újezdu nejsou; 1 z politického okresu Šternberk; 4 z politického okresu Hranice; 3 z politického okresu Olomouc). Ve včech zdejších obcích do té doby žili téměř výhradně Němci, kteří byli v roce 1946 nuceně vysídleni, poté následovalo také vysídlení českých přistěhovalců a „zlatokopů“, kteří sem postupně přicházeli od r. 1945. V průběhu následujících let byly opuštěné vesnice postupně zdemolovány včetně historických památek, kterými byla řada kostelů, kaplí i polních křížů, vodních a větrných mlýnů i tradičních selských usedlostí. Výjimkou se stalo pouze Město Libavá a bývalé obce Heroltovice, Luboměř pod Strážnou, Kozlov a Slavkov, kde je dodnes sporé osídlení. Památkový úřad v Brně uplatňoval památkový zájem téměř u všech libavských obcí především u sakrálních objektů, a dále 24 větrných mlýnů různých typů, které se zde vyskytovaly. Zachoval se však pouze poutní kostel ve Staré Vodě a větrný mlýn ve Městě Libavá. Na území vojenského újezdu je zakázáno soukromé vlastnictví, což se projevuje především na chátrání dosud zachovalých budov.
Obsah |
[editovat] Historické obce
[editovat] z někdejšího politického okresu Moravský Beroun
- Olověná (původně Barnov)
- Čermná, název katastrálního území však zněl Čermná u Města Libavá
- Heroltovice
- Údolná (původně Keprtovice)
- Luboměř pod Strážnou
- Město Libavá (katastrální území Dřemovice, Předměstí Libavá a Město Libavá)
- Milovany
- Nová Ves nad Odrou (název katastrálního území však zněl Nová Ves u Města Libavá)
- Olejovice
- Rudoltovice
- Smilov, název katastrálního území však zněl Smilov u Města Libavá
- Stará Voda
- Velká Střelná
- Vojnovice
- Mastník, název katastrálního území však zněl Mastník u Města Libavá (původně Zigartice)
- původně i Nové Oldřůvky, které jsou dnes součástí města Budišov nad Budišovkou
[editovat] z někdejšího politického okresu Šternberk
- Bělá u Města Libavá
[editovat] z někdejšího politického okresu Hranice
- Heřmánky, název katastrálního území však zněl Heřmánky u Města Libavá
- Kozlov, název katastrálního území však zněl Kozlov u Města Libavá
- Ranošov
- Slavkov, název katastrálního území zněl Slavkov u Města Libavá
[editovat] z někdejšího politického okresu Olomouc
[editovat] Územní členění
[editovat] Katastrální území
V nedávné době došlo na území vojenského újezdu ke katastrální reformě, takže se dnes území újezdu dělí namísto 25 už jen na 5 katastrálních území, kterými jsou:
- Čermná u Města Libavá
- Město Libavá
- Rudoltovice
- Slavkov u Města Libavá
- Velká Střelná
[editovat] Místní části
- Heroltovice
- Kozlov
- Luboměř pod Strážnou
- Město Libavá
- Slavkov
[editovat] Základní sídelní jednotky
Na území vojenského újezdu se v současné době nachází 8 základních sídelních jednotek, kterými jsou:
- Čermná
- Heroltovice
- Kozlov
- Luboměř pod Strážnou
- Město Libavá
- Rudoltovice
- Slavkov
- Velká Střelná
