Minaret
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Minaret (arabsky mizana, manára, מינרט) je součást mešity. Je to věžovitá stavba, nejčastěji štíhlého „tužkovitého“ tvaru, vysoká v průměru okolo 15 metrů, ale u některých mešit i přes 200 m. Nejvyšší minarety mají Velká mešita v Teheránu (230 m) a Mešita Hasana II. v Casablance (210 m).
Obsah |
[editovat] Vznik a vývoj
Minaret má sloužit, kromě hlásání slova Božího, také jako spojení mezi Nebem a Zemí. Věž vybíhá přímo z mešity samotné nebo je samostatně (jako v případě chrámu Hagia Sophia). Nahoře je ochoz, kde dříve stával muezzin a svolával věřící k modlitbám, nad ním byla malá stříška na níž byl posazen půlměsíc jako symbol islámu. Dnes už ale muezzini nevolají. Nahradily je moderní reproduktory a megafony, výzva k modlitbě je hlášena z pásky. Pouze v Mekce ještě káží tradiční muezzini.
[editovat] Počty minaretů
- jeden - mívá většina malých mešit
- dva - mají větší mešity ve městech
- čtyři - má Hagia Sofia, Sulejmanova mešita v Istanbulu a další velmi významné mešity
- šest - má Modrá mešita v Istanbulu, což bylo ve své době porušení zvyklostí
- sedm - má mešita v Mekce, která je poutním místem muslimů. V době dostavby Modré mešity v Istanbulu jich měla šest, ale musel být přistavěn další, sedmý, protože se podle tehdejších pravidel nesměla žádná islámská stavba takto rovnat té v Mekce.
[editovat] Minarety v ČR
Jediný se nachází v Lednicko-valtickém areálu. Byl zde vybudován jako dekorace v době romantismu společně s umělými hradními zříceninami a dalšími stavbami roku 1804. Před několika lety existovaly plány na výstavby několika mešit s minarety i v Česku (Teplice, Orlová), avšak byly zamítnuty nebo zkrachovaly samy.
