Brno-Židenice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Brno-Židenice
|
|
|---|---|
| základní data | |
| status: | městská část / městský obvod statutárního města Brna |
| kraj: | Jihomoravský |
| okres: | Brno-město |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 3,03 km² |
| obyvatel: | 20 553 (2005) |
| zeměpisná šířka: | |
| zeměpisná délka: | |
| poštovní směrovací číslo: | 615 00 + 636 00 |
| počet základních sídelních jednotek: | 15 |
| počet místních částí: | 2 |
| počet celých katastrálních území: | 0 |
| počet částí katastrálních území: | 2 |
| adresa úřadu městské části / městského obvodu: | Gajdošova 7 615 00 Brno |
| starosta: | Ing. Roman Vašina |
|
Oficiální web |
|
Brno-Židenice je od 24. listopadu 1990 jednou z 29 městských částí statutárního města Brna a současně historická obec. Rozkládají se na východním (levém) břehu řeky Svitavy, a tvoří je jihozápadní část katastrálního území Židenice, obsahující historické obce Židenice, Juliánov, a historicky také část Zábrdovic a Černovic, a východní část katastrálního území Zábrdovice. Územím Židenic prochází trasa tzv. velkého městského okruhu. K nejvýznamnějším zdejším podnikům patří Zbrojovka Brno nebo SAKO (spalovna a komunální odpady) Brno. Nad Juliánovem se rozkládá lesopark Bílá Hora s vyhlídkou na město, jenž zdejší občané často využívají k procházkám.
[editovat] Historický přehled
Do roku 1867 byly Židenice spolu s Juliánovem spravovány jako jedna obec, přičemž měl Juliánov svého radního. Kvůli problémům se správou dochází roku 1867 k osamostatnění Juliánova, jehož území však i nadále tvořilo součást katastrálního území Židenice. Roku 1919 byly obě obce připojeny k Brnu, přičemž až do vzniku Protektorátu Čechy a Morava měly vlastní zastupitelstva.
V šedesátých letech 20. století pak v rámci katastrální reformy dochází k výrazné úpravě hranic katastrálního území Židenice, k jehož katastru byla připojena východní část katastrálního území Zábrdovice východně od železniční trasy Brno-Svitavy, jihovýchodní část Zábrdovic severně od ulice Olomoucká, severní část katastrálního území Černovic v prostoru Jeronýmovy ulice a jižně od židovského hřbitova, jakož i malá část katastrálního území Maloměřice, jihovýchodně od železniční trasy Brno-Svitavy. Část katastru jižně od Stránské skály byla naopak připojena ke Slatině, zatímco malá část západně od železniční trasy Brno-Svitavy, s ulicemi Vaničkova, Krokova, Tomáškova, Šámalova, Kuldova, Krokova, zase k Zábrdovicím.
V osmdesátých letech 20. století bylo v severní části židenického katastru vybudováno nové sídliště Vinohrady. 24. listopadu 1990 pak vzniká moderní městská část Židenice, přičemž se samostatnou městskou částí stalo i sídliště Vinohrady jako městská část Brno-Vinohrady.
|
|
 |
|---|---|
|
Brno-Bohunice | Brno-Bosonohy | Brno-Bystrc | Brno-Černovice | Brno-Chrlice | Brno-Ivanovice | Brno-Jehnice | Brno-jih | Brno-Jundrov | Brno-Kníničky | Brno-Kohoutovice | Brno-Komín | Brno-Královo Pole | Brno-Líšeň | Brno-Maloměřice a Obřany | Brno-Medlánky | Brno-Nový Lískovec | Brno-Ořešín | Brno-Řečkovice a Mokrá Hora | Brno-sever | Brno-Slatina | Brno-Starý Lískovec | Brno-střed | Brno-Tuřany | Brno-Útěchov | Brno-Vinohrady | Brno-Žabovřesky | Brno-Žebětín | Brno-Židenice |
|
