Viktor Kaplan
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Viktor Kaplan (27. listopadu 1876 Mürzzugschlau, Rakousko – 22. srpna 1934 Rochuspoint, Rakousko) byl rakouský inženýr a vynálezce kaplanovy turbíny.
[editovat] Život
Viktor Kaplan se narodil jako syn železničního úředníka. V letech 1895 - 1900 vystudoval vídeňskou Vysokou školu technickou, kde studoval stavbu strojů a Dieselových motorů. Po škole strávil jeden rok vojenské služby v Pule, tehdy významném rakousko-uherském vojenském přístavu. V roce 1901 začal pracovat ve strojírnách Genz and Co. v Leobersdorfu u Vídně, na spalovacích motorech.
Po dvou letech však odešel, na žádost profesora Alfréda Musila (otce Roberta Musila), na Německou vysokou školu technickou v Brně, jako konstruktér ústavu nauky o strojích, kinematice a strojnictví. V roce 1909 Kaplan habilitoval a zároveň si téhož roku, 18. července, vzal za manželku vídeňskou rodačku Margaretu Strasserovou, s níž měl dvě dcery (Gertraud Karola Antonia Kaplanová a Margaretta Reinfrieda Kaplanová). Roku 1913 se stal vedoucím katedry teorie a stavby vodních motorů. Roku 1918 byl jmenován řádným profesorem. V roce 1926 získal čestný doktorát na Vysoké škole technické Praha a roku 1934 na Vysoká škole technické Brno. Druhého čestného doktorátu se však nedožil, neboť Prof.Ing.Dr.h.c. Viktor Kaplan zemřel 23. srpna 1934 na mozkovou mrtvici, na svém letním sídle Rochuspoint v Rakousku. Výročí jeho narození patří od roku 1976 mezi světová kulturní výročí UNESCO.
[editovat] Dílo
Kaplan prováděl v Brně množství pokusů, aby popsal nejvhodnější parametry Francisových turbín a modifikoval je pro různé hodnoty průtoků a spádů. Jeho vynález vodní turbíny s nastavitelnými oběžnými lopatkami, se datuje do roku 1912. Kaplan na ní začal pracovat v roce 1910. Tehdy byla zřízena za podpory slévárny a strojírny Ignáce Storka laboratoř, ve které prováděl své pokusy. Zde rozšiřoval mezilopatkové kanály Francisovy turbíny, až nakonec dospěl k oběžnému kolu svým tvarem připomínající lodní šroub, ale s natáčivými lopatkami. A v tom je genialita Kaplanova vynálezu: Natáčením lopatek oběžného kola podle měnícího se průtoku vody se optimálně nastavují nátokové úhly vodního proudu a je tak zachována vysoká účinnost turbíny i při mnohem nižším průtoku.
Objev světového významu nevznikal hladce a narážel na nepochopení a často i odpor firem vyrábějících Francisovy turbíny. Přesto v letech 1912 - 1913 přihlásil Kaplan postupně k patentování čtyři vynálezy. S příchodem první světové války se vynálezcova situace nijak nezlepšila a patentové spory jej velmi vysilovaly. Kaplanova turbína se tak dočkala svého patentu až v roce 1920. Ale již v roce 1918, byla započata výroba turbíny podle Kaplanových návrhů a výpočtů v brněnské továrně Ignáce Storka. Tato turbína byla uvedena do provozu v roce 1919 v přádelnách ve Velmu (Dolní Rakousko), kde pracovala až do roku 1952.
