Brno-Bystrc
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Brno-Bystrc | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | městská část / městský obvod statutárního města Brna |
| kraj: | Jihomoravský |
| okres: | Brno-město |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 27,25 km² |
| obyvatel: | 23744 |
| zeměpisná šířka: | 49° 13′ 17′′ s.š. |
| zeměpisná délka: | 16° 31′ 16′′ v.d. |
| poštovní směrovací číslo: | 635 00 |
| počet základních sídelních jednotek: | |
| počet místních částí: | 1 |
| počet celých katastrálních území: | 1 |
| počet částí katastrálních území: | 0 |
| adresa úřadu městské části / městského obvodu: | nám. 28. dubna 60 635 00 Brno |
| starosta: | Ing. Svatopluk Beneš |
|
Oficiální web |
|
Brno-Bystrc (v hantecu zvaná Bástr) je od 24. listopadu 1990 největší severozápadní městskou částí a současně katastrálním územím statutárního města Brna. Na území této městské části se nachází řada brněnských rekreačních objektů – Brněnská přehrada, zoologická zahrada, Údolí oddechu, Podkomorské lesy s areálem Pohádky máje (včetně Helenčiny a Ríšovy studánky), hrad Veveří. Hrad Veveří stejně jako jižní část Brněnské přehrady však původně součástí Bystrce nebyly. Hrad Veveří byl dlouho součástí katastrálního území Veverská Bítýška, zatímco jižní část Brněnské přehrady náležela především do původního katastru obce Kníničky, dnes zatopené Brněnskou přehradou.
Současně je Bystrc také jedním z největších brněnských sídlišť, v panelových domech je zde soustředěno téměř 25 tisíc obyvatel.
Celá Bystrc je rozdělena do tří různých částí – tzv. Bystrc I se Starou Bystrcí představuje původní ves okolo kostela sv. Jana při řece Svratce a nejstarší panelové sídliště až po tzv. Německou dálnici (víceproudou silniční komunikaci protínající Bystrc, též Hitlerova dálnice); Bystrc II je novější panelové sídliště západně od Německé dálnice až po tramvajovou smyčku Bystrc-Ečerova. Plánovaná výstavba sídliště Bystrc II/A měla pokrývat prostor Kamechy za panelovými domy vystavěnými po roce 1990 směrem k Žebětínu.
Radnice městské části je umístěna v blízkosti kostela sv. Jana při řece Svratce ve Staré Bystrci.
[editovat] Historie
Prameny doložená historie Bystrce a původ tohoto místního jména začíná rokem 1373, kdy moravský markrabě Jan Jindřich daroval Bystrc augustiniánskému klášteru u sv. Tomáše. Bystrc byla součástí panství hradu Veveří, původně zeměpanského, od 15. století s různými majiteli. Po roce 1848 se Bystrc vykoupila z povinností vůči veverské vrchnosti. Až do roku 1960 byla samostatnou obcí, poté součástí tzv. Velkého Brna.
[editovat] Externí odkazy
- http://www.bystrc.cz – oficiální stránky Úřadu městské části Brno-Bystrc
- http://www.bystrc.net – neoficiální stránky věnované městské části Brno-Bystrc
- http://www.prygl.net/rejstrik/bystrc.php – informace na serveru Prygl.net
|
|
 |
|---|---|
|
Brno-Bohunice | Brno-Bosonohy | Brno-Bystrc | Brno-Černovice | Brno-Chrlice | Brno-Ivanovice | Brno-Jehnice | Brno-jih | Brno-Jundrov | Brno-Kníničky | Brno-Kohoutovice | Brno-Komín | Brno-Královo Pole | Brno-Líšeň | Brno-Maloměřice a Obřany | Brno-Medlánky | Brno-Nový Lískovec | Brno-Ořešín | Brno-Řečkovice a Mokrá Hora | Brno-sever | Brno-Slatina | Brno-Starý Lískovec | Brno-střed | Brno-Tuřany | Brno-Útěchov | Brno-Vinohrady | Brno-Žabovřesky | Brno-Žebětín | Brno-Židenice |
|
