Trolejbusová doprava v Brně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Moravská metropole Brno provozuje prostřednictvím svého dopravního podniku trolejbusovou síť, největší v České republice.

Obsah 1 Historie 1.1 První projekty a výstavba prvních úseků 1.2 Rozvoj i útlum v 50. a 60. letech 1.3 Období normalizace v trolejbusové dopravě 1.4 90. léta a přelom století 2 Vozový park 3 Vozovny 4 Externí odkazy

[editovat] Historie

[editovat] První projekty a výstavba prvních úseků

O zavedení trolejbusové dopravy ve městě se uvažovalo sice již ve 20. letech minulého století, tyto návrhy však byly zamítnuty vzhledem k tomu, že významné čtvrti a závody jsou již dobře obslouženy tramvajemi.

Teprve až po druhé světové válce se začalo o trolejbusech pro Brno uvažovat velmi reálně. Roku 1948 byl schválen projekt pro vybudování prvních tří tratí, a takřka okamžitě se začalo stavět. Poprvé se cestující trolejbusem mohli svézt 30. července 1949 na trati od Hlavního nádraží až k Přemyslově náměstí, trať vedla přes městskou část Slatina. Ještě na podzim téhož roku, 6. listopadu se otevřela i druhá linka do Králova Pole a na silvestra i třetí, vedoucí do Tuřan. Úseky se nacházely relativně daleko od sebe, a tak bylo nutné postavit velké množství manipulačních tratí. Využívána byla Vozovna v Husovicích, která se také nacházela velmi daleko od všech již provozovaných tratí. Do provozu byly nasazeny vozy typu 6Tr.

[editovat] Rozvoj i útlum v 50. a 60. letech

Původní síť zůstala až do roku 1954 beze změn. Tehdy byla prodloužena trať ze Slatiny do Šlapanic. Tím se ale neskončilo; o další čtyři roky později byl prodloužen i tuřanský úsek. V roce 1961 proběhla přestavba trati na Královo Pole, v souvislosti s modernizací zdejší tratě tramvajové byla i přeložena; trolejbusy tak nyní jezdí Srbskou ulicí.

V druhé polovině 60. let, v období, kdy se rušilo mnoho jak tramvajových tak i trolejbusových systémů, Brno tímto překvapivě ovlivněno nebylo. Přesto jedna ze tří tehdejších tratí (do Tuřan) byla uzavřena. Důvodem se stalo její nevhodné umístění a nutnost přestupu na linky tramvajové dopravy.

[editovat] Období normalizace v trolejbusové dopravě

V tomto období vznikala mnohá sídliště (Kohoutovice, Komín, Nový Lískovec), nacházející se příliš daleko od stávající tramvajové sítě a potřebující dopravní spojení. Trolejbusy proto byly přiměřeně vhodným řešením. Z malé sítě se tak během několika let stala jedna z největších v tehdejším Československu.

Do Kouhoutovic se jezdí již od roku 1975, na Komín od roku následujícího a od podzimu 1979 i na Nový Lískovec. Prodlužovalo se i v centru města; například bylo spojeno Mendlovo a Komenského náměstí. Nevznikla však trať zcela nová, částečně byla využita již existující manipulační (tento postup se v Brně ještě několikrát opakoval). Další z velkých sídlišť, Vinohrady, má vlastní trolejbusovou trať od roku 1987. Ta již o rok později byla prodloužena. Nyní tak končí v zastávce Novolíšeňská; přestože ta se měla stát pouze provizorní a trať se měla dále prodlužovat na východ spolu s rostoucím sídlištěm, rok 1989 rozsáhlé výstavby panelových sídlišť ukončil, takže se provizorium stalo definitivním ukončením.

[editovat] 90. léta a přelom století

90. léta přinesla Brnu nová trolejbusová vozidla, tratí však již méně. Do vozového parku, skládajícího se po Sametové revoluci výhradně z vozů typů 14Tr a 15Tr přibyly i modernější 21Tr a jeho kloubová varianta 22Tr. Z nových tratí tak zprovoznil dopravní podnik pouze tu na Bystrc, která byla pak ještě prodloužena do Kohoutovic i jako manipulační.

[editovat] Vozový park

V Brněnské trolejbusové síti jsou v provozu tyto typy osobních vozidel:

• 14Tr
• 14TrM
• 15Tr
• 21Tr
• 22Tr

[editovat] Vozovny

• Vozovna Slatina
• Vozvona Jundrov

[editovat] Externí odkazy

• Stránky místního dopravního podniku
• Článek o brněnských trolejbusech a autobusech
• http://tram.rusign.com/cz/brno-map.jpg Mapa sítě (1998)