Polsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rzeczpospolita Polska Polská republika
vlajka znak

Rozloha	312 685 km² (68. na světě) z toho 2,6 % vody
Počet obyvatel	38 622 660 (31. na světě, 2004)
Hustota zalidnění	122 / km² (83. na světě)
Jazyk	polština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	katolické
Nejvyšší bod	Rysy (2499,2 m n. m.)
Hlavní město	Varšava (Warszawa)
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	Lech Kaczyński (od 2005)
Předseda vlády	Jarosław Kaczyński
Hymna	Mazurek Dąbrowskiego
Vznik	11. listopadu 1918 (rozpadem Rakousko-Uherska)
Měna	złoty (PLN)
ISO 3166-1	616 POL PL
MPZ	PL
Doména	.pl
Telefon	+48
Časové pásmo	UTC +1

Polsko (pol. Polska), oficiální název Polská republika (pol. Rzeczpospolita Polska ) je stát ležící ve střední Evropě. Polsko hraničí s Německem (456 km) na západě, s Českem (658 km) a Slovenskem (444 km) na jihu, Běloruskem (407 km) a Ukrajinou (526 km) na východě, a s Litvou (91 km) a Ruskem (Kaliningradská oblast, 206 km) na severu. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři (491 km pobřeží). Polsko je členskou zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).

Velká města: Lodž (pl:Łódź), Krakov (pl:Kraków), Gdaňsk (pl:Gdańsk), Poznaň (pl:Poznań), Štětín (pl:Szczecin), Bydhošť (pl:Bydgoszcz), Varšava (pl:Warszawa), Vratislav (pl:Wrocław)
Kulturní dědictví:
Turistická místa: Krakov, Tatry (Zakopane, Krynica), Sudety (Karpacz), Sopot, Gdańsk, Międzyzdroje, Mazurská jezera, Zamość, Pieniny, Wieliczka
Polská kultura:
Polská věda:
Polský sport: Nejznámějším sportovcem je Robert Kubica

[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Polska

16./17. století

Polsko jako státní útvar existovalo již v 10. století. První zprávy o něm pocházejí z roku 962/963 a týkají se knížete Měška I., který je prvním historicky doloženým vládcem polského státu. Jeho rod, Piastovci, vládl v Polsku až do roku 1370. Roku 1025 se Boleslav Chrabrý nechal jako první polský vládce korunovat polským králem. Roku 1385 bylo smlouvou v Krevě dohodnuto spojení polského království s litevským velkoknížectvím. Na polský trůn usedli litevští velkovévodové z rodu Jagellonců. Toto soustátí existovalo ve formě více či méně volné personální unie až do roku 1569, kdy byla Litva tzv. lublinskou unií inkorporována do polského království. K velkému rozkvětu polsko-litevského státu došlo v 16. století. Negativní stránkou bylo přílišné oslabování moci panovníka a velký růst vlivu početné šlechty. V důsledku toho začal být tento stát nazýván Rzecz pospolita (=věc společná, píše se už jako jedno slovo Rzeczpospolita). Posilování venkovské šlechty a vnitřní rozbroje během 17. století oslabily zemi, takže v letech 1772, 1793 a 1795 si Rusko, Prusko a Rakousko v trojím dělení rozdělily Polsko na základě vzájemné dohody. Polsko opět získalo nezávislost v roce 1918 po rozpadu Rakousko-Uherska a udrželo si ji i v následné válce se sovětským Ruskem. V meziválečném Polsku měl mimořádné postavení maršál J. Pilsudski stal se náčelníkem státu po získání nezávislosti Polska, své plné moci odevzdal roku 1922 do rukou prezidenta ale během roku 1926 se převratem zmocnil vlády. Byl klíčovým mužem tzv. sanačního režimu a byl ústřední postavou Polska až do své smrti v květnu roku 1935. Před vypuknutím druhé světové války měl důležitou pozici v Polsku ministr zahraničí Józef Beck. Během druhé světové války bylo Polsko okupováno Německem a Sovětským svazem. Po válce SSSR většinu svého původního záboru anektoval a Polsko bylo naopak rozšířeno o západní „nová území“ až po novou hranici s Německem na Nise a Odře. V roce 1980 byly po vlně stávek vytvořeny nezávislé odbory Solidarita (Solidarność), které se postupně staly důležitou politickou silou a nakonec zvítězily v prvních postkomunistických volbách v roce 1990. Po pádu komunismu na konci 80. let Polsko přijalo šokovou terapii s cílem transformovat svoji ekonomiku. V roce 1999 se země stala členem Severoatlantické aliance (NATO) a je jednou z 10 zemí přistoupivších k Evropské unii v květnu 2004.

[editovat] Administrativní členění

Od 1. ledna 1999 má Polsko trojstupňové členění na vojvodství (województwo), okresy (powiat) a obce (gmina). Vzhledem k rozdílnosti chápání českého výrazu „obec“ oproti polskému – gmina je spíše ekvivalentní působnosti pověřeného obecního úřadu – se v článcích používá výraz gmina.

Polsko se dělí na následující vojvodství:

Dolnoslezské (Dolnośląskie)
Kujavsko-pomořské (Kujawsko-pomorskie)
Lodžské (Łódzkie)
Lublinské (Lubelskie)
Lubušské (Lubuskie)
Malopolské (Małopolskie)
Mazovské (Mazowieckie)
Opolské (Opolskie)
Podkarpatské (Podkarpackie)
Podleské (Podlaskie)
Pomořské (Pomorskie)
Slezské (Śląskie)
Svatokřížské (Świętokrzyskie)
Varmijsko-mazurské (Warmińsko-mazurskie)
Velkopolské (Wielkopolskie)
Západopomořanské (Zachodniopomorskie)

[editovat] Svátky

Mesto Zamość

Stálé svátky
- 1. ledna Nový rok (Nowy rok)
- 1. května Svátek práce (Święto pracy)
- 3. května Ústava 3. května (1791) (Uchwalenie Konstytucji 3. Maja)
- 15. srpna Nanebevzetí Panny Marie (Najświętszej Marii Panny)
- 1. listopadu Všech svatých (Wszystkich świętych)
- 11. listopadu Den nezávislosti Polska (1918) (Odzyskanie niepodległości)
- 25. prosince První svátek vánoční
- 26. prosince Druhý svátek vánoční
Pohyblivé svátky
- Velikonoční neděle
- Velikonoční pondělí
- Těla a Krve Páně (Boží tělo) - ve čtvrtek, 60 dnů po Velikonoční neděli

[editovat] Ochrana přírody

Celkově je v Polsku chráněno 101 588 km² území, což představuje 32,1 % rozlohy země. Ochrana přírody se v Polsku soustřeďuje zejména do 23 národních parků:

Babiogórski, Białowieski, Biebrzański, Bieszczadzki, Bory Tucholskie, Drawieński, Gorczański, Gór Stołowych, Kampinoski, Karkonoski, Magurski, Narwiański, Ojcowski, Pieniński, Poleski, Roztoczański, Słowiński, Swiętokrzyski, Tatrzański, Ujście Warty, Wielkopolski, Wigierski, Woliński