Vatikán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Status Civitatis Vaticanae Stato della Città del Vaticano Městský stát Vatikán
vlajka znak

Rozloha	0,44 km² (193. na světě) z toho 0 % vody
Počet obyvatel	921 (193. na světě, 2004)
Hustota zalidnění	2093 / km² (7. na světě)
Jazyk	úředně latina, běžně se užívá italština, jazykem Švýcarské gardy je němčina
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	římskokatolické
Nejvyšší bod	bezejmenné místo (75 m n. m.)
Hlavní město	Vatikán
Státní zřízení	církevní stát
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Papež	Benedikt XVI.
Státní sekretář	kardinál Angelo Sodano
Hymna	Inno e Marcia Pontificale
Vznik	8. století (na zálkadě tzv. Pipinovy donace)
Měna	Euro (EUR)
ISO 3166-1	336 VAT VA
MPZ	SCV
Doména	.va
Telefon	+39
Časové pásmo	UTC +1

Mapa Vatikánu

Vatikán je nejmenším nezávislým státem světa (0,44 km², 921 obyvatel) tvořícím enklávu uprostřed Říma. Je sídlem Svatého stolce, nejvyšší autority katolické církve. Zřízením jde o absolutistickou teokracii, v čele státu stojí římský biskup.

Vlastní území Vatikánu zahrnuje baziliku sv. Petra a Svatopetrské náměstí s Apoštolským palácem, přiléhajícími budovami a Vatikánskými zahrady. Dále k Vatikánu náleží ještě extrateritoriální území se zvláštním statutem, mezi něž patří patriarchální baziliky sv. Jana v Lateránu, sv. Pavla za hradbami a bazilika Panny Marie Větší a papežské letní sídlo v Castel Gandolfo.

Obsah

1 Historie
2 Viz též
- 2.1 Literatura
- 2.2 Externí odkazy

[editovat] Historie

Dnešní vatikánský stát je dědicem papežského státu (Patrimonium sancti Petri, Stati pontifici), který se zformoval v polovině 8. století na základě tzv. Pipinovy donace jako území na Apeninském poloostrově, které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa (papeže). Jeho územní rozsah se během století měnil. V roce 1870 bylo území papežského státu připojeno k Italskému království. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavení subjektu mezinárodního práva. Pahorek Vatikán a některá exteritorální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami s Mussoliniho Itálií dne 11. února 1929 - tzv. Lateránské smlouvy. Itálie toto narovnání Vatikánu nabízela již v 19. století, papežové však dosud doufali v obnovení Papežského státu, a proto na podobné dohody nechtěli dlouho přistoupit. Vztah mezi Vatikánem a Itálií byl pak ještě upraven konkordátem z roku 1984.

Na vlastním vatikánském území vznikl již v roce 326 křesťanský chrám, a to na předpokládaném místě hrobu svatého Petra. V 6. století byl zbudován vatikánský palác, který se stal od roku 1378 stálým sídlem papeže.