Sudety

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o českém pohraničí. O geomorfologické jednotce si můžete přečíst v článku Krkonošsko-jesenická soustava.

Sudety
Sudety a Protektorát v letech 1938/39-1945

Sudety (německy Sudetenland) je označení pro pohraniční oblasti Česka, ve kterých převažovalo německé obyvatelstvo. Dříve slovo Sudety (německy Sudeten) označovalo i Krkonošsko-jesenickou subprovincii.

Původ názvu Sudety není jednoznačný. Nejčastěji uváděný výklad tvrdí, že původní fyzickogeografický termín Sudéta, je slovo keltského původu, složené z gramatického základu sud- (kanec) a přípony -éta (les), dohromady tedy „Les kanců“ či „Les divokých sviní“ . Někdy se uvádí jiný výklad, například pomocí starogermánského slova „Sudtha“, překládané jako „les“. Termín je doložený již ve starověku u Klaudia Ptolemaia. Není však jisté, jestli skutečně toto slovo na jeho mapě označovalo stejné pohoří.

[editovat] Sudety ve 20. století

Po 1. světové válce vedly spory o přesnou podobu hranic nově vzniklého Československa k několika ozbrojeným konfliktům, z nichž nejdramatičtější byl s Polskem o jižní část Slezska (tehdy ještě nebyly Sudety nijak přesněji vymezeny). Proti sociálním, ale hlavně národnostním nepokojům na počátku roku 1919, převážně mezi německým obyvatelstvem, byla nasazena i armáda a četnictvo. V několika střetech, často vyprovokovaných z obou stran, bylo zastřeleno několik desítek občanů převážně německé národnosti. Později byly tyto oběti coby „májoví padlí“ využívány nacionalisty k eskalaci konfliktů, zejména v pohraničních oblastech, které se samy začaly označovat jako Sudety.

[editovat] Slezsko, Polsko

Sudety zpočátku zřejmě zahrnovaly pouze pohoří na jihozápadě Slezska, ale záhy tento pojem označoval celou soustavu pohoří (Sudety = Sudetská soustava/subprovincie = Krkonošsko-jesenická subprovincie) od dolního toku řeky Ohře až po řeku Odru, tedy severní část Krušných hor, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory a Jeseníky. V polštině termín Sudety (čes. Krkonošsko-jesenická subprovincie) označuje horské pásmo od Labského údolí až po Moravskou bránu.

[editovat] Sudetské země, sudetští Němci

Podle vzoru Alpské země/alpští Němci se Němci z Českých zemí začali označovat termínem sudetští Němci (podle horstva, které bylo v Čechách, na Moravě i v rakouském Slezsku) a České země začali označovat termínem Sudetské země.

[editovat] Rakousko

Po vzniku Československa v roce 1918 se termínem Sudetenland označovala jedna ze čtyř provincií (Německá Bohemie / Deutschböhmen, Sudetsko / Sudetenland, Šumavská župa / Böhmerwaldgau, Německá jižní Morava / Deutschsüdmähren), které vznikly 29. - 30. října 1918 jako polosamostatná území, sloužící snahám rakousko-německé menšiny o odtržení pohraničního území ČSR a jeho připojení k Rakousku. Československá vláda území všech čtyř provincií prakticky bez větších vojenských akcí připojila mezi 1.-20. prosincem 1918.

Sudetenland na severní Moravě a v českém Slezsku zahrnoval území zhruba o rozloze 6 543 km² s asi 650 000 obyvateli a centrem v Opavě.

Ve 20. a 30. letech 20. století se termín Sudety (Sudetenland) začal užívat pro většinu pohraničních oblastí Českých zemí (včetně Moravy a Slezska), kde žila až do roku 1945-1946 početná německá menšina (3 až 3,5 miliónů občanů).

[editovat] Německo

Termín, který nabyl územně politického obsahu, byl zneužit německými nacisty za podpory části německého obyvatelstva Sudet (zejména Sudetoněmecké strany, SdP) k rozbití demokratického Československa. Toto území bylo totiž od 10. století nikdy nezpochybněnou součástí Českého státu, resp. zemí České koruny, třebaže tu od 13. století žilo německé obyvatelstvo, které zde mělo většinu. Po mnichovské dohodě (1938) bylo jako Sudetenland označováno veškeré území odstoupené pod nátlakem velmocí Československem hitlerovskému Německu.

Po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava se podle rozhodnutí Hitlera z dubna 1939 větší část území Sudet, tzv. Sudetengau (Gau-Sudetenland), stalo 1. května 1939 územně správní jednotkou Třetí říše a zahrnovalo oblast od Domažlicka po Moravskou Ostravu s centrem v Liberci (Reichenberg), kde měl sídlo říšský župní správce Konrad Henlein; území se dělilo na 3 vládní obvody: Cheb (Eger), Ústí nad Labem (Aussig) a Opavu (Troppau). Území na jihozápadě Čech bylo připojeno k Bavorsku, zbytek území na jihu k bývalému Rakousku (Ostmark) a v jeho rámci rozdělen mezi říšské župy Niederdonau a Oberdonau.

[editovat] Obnovené Československo

Po porážce nacistického Německa bylo veškeré odstoupené pohraniční území vráceno zpět ČSR a zároveň na základě článku XI. až XII. závěrů Postupimské dohody vítězných velmocí (1945) byla drtivá většina německého obyvatelstva vysídlena z Československa, když tzv. divoký odsun spojený s mnoha excesy probíhal nezákonně fakticky už od května 1945.

[editovat] Dnes

Zatímco československo-rakouskou smlouvou byla otázka odškodnění odsunutého německého obyvatelstva do Rakouska fakticky vyřešena, někteří sudetští Němci, vzdor uzavřené česko-německé deklaraci (ratifikovaná 1997), nepovažují problém svého odsunu a zabavení majetku na základě „kolektivní viny“ Benešových dekretů za uzavřený.