Tatry
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tatry jsou pohoří na severu Slovenska a jihu Polska, součást Karpat. Bývaly nejvyšším pohořím Československa. Nyní jsou nejvyšším pohořím Slovenska Gerlachovský štít i Polska (Rysy).
Obsah |
[editovat] Charakteristika
Tatry se nacházejí v severní části Slovenska na hranici s Polskem. ¾ území Tater leží na Slovensku. Tatry jsou jediným pohořím Karpat, které má alpínský ráz. Jsou nejvyšším pohořím celého karpatského oblouku a mají 25 vrcholů vyšších než 2500 metrů nad mořem. Hlavní část Tater je vymodelována vodou respektive ledovci. Území Tater patří k úmoří Černého moře (řeka Váh) a Baltského moře (Dunajec nebo Poprad). Nejvyšší částí pohoří jsou Vysoké Tatry.
[editovat] Rozdělení
Tatry se z geomorfologického hlediska dělí na tyto podcelky:
- Západné Tatry:
- Červené vrchy
- Liptovské Tatry
- Liptovské Kopy
- Osobitá
- Roháče
- Sivý vrch
- Východné Tatry:
Východné Tatry leží převážně v Spišském regionu, Západné Tatry na Liptově a Oravě. Hranicí mezi Západnými a Východnými Tatrami je Dolina Suchej vody v Polsku a Tichá dolina na Slovensku.
Z hlediska politické příslušnosti se Tatry dělí na slovenské a polské.
[editovat] Národní parky
Na území Tater leží dva národní parky:
- Tatranský národný park (TANAP) na Slovensku
- Tatrzański Park Narodowy (TPN) v Polsku
TANAP byl vyhlášen v roce 1948 s účinností od 1. ledna 1949, TNP v roce 1954, s účinností od 1. ledna 1955. Rozloha TANAPu je v současnosti 1045 km², z toho vlastní území 738 km², ochranné pásmo 307 km².
TPN má rozlohu 212 km².
Ochranářsky nejhodnotnějším je pás Tater 55 km dlouhý a 17 km široký. Délka Tater je asi 80 km.
[editovat] Štíty a vrcholy
Nejvyšším vrcholem Tater je Gerlachovský štít (2655 m). Dalšími vrcholy jsou Lomnický štít (2632 m), Ľadový štít (2627 m), Malý Ľadový štít (2623 m), Zadný Gerlach (2616 m) a další. Volně přístupné po turistických trasách jsou ve Východných Tatrách:
- Svinica (2301 m)
- Kriváň (2495 m)
- Kôprovský štít (2363 m)
- Rysy (2503 m), hraniční vrchol s Polskem, možný přechod hranice
- Predné Solisko (2093 m)
- Východná Vysoká (2429 m)
- Slavkovský štít (2452 m)
- Veľká Svišťovka (2037 m)
- Jahňací štít (2230 m)
Na Gerlach, Vysokú (2547 m), Ľadový či Lomnický štít se dá dostat jen v doprovodu horského vůdce. Na Lomnický štít vede lanovka z Tatranské Lomnice přes Skalnaté pleso.
V Západních Tatrách jsou přístupné tyto vrcholy:
- Bystrá (2248 m)
- Jakubina (2194 m)
- Baranec (2185 m)
- Baníkov (2178 m)
- Plačlivô/Plačlivé (2125 m)
- Ostrý Roháč (2088 m)
- Volovec (2063 m)
- Brestová (1903 m)
- Sivý vrch (1805 m)
a mnoho dalších menších vrcholů. Ačkoliv jsou Západní Tatry nižší než Vysoké, není dobré je podceňovat. Výstupy jsou stejně náročné.
[editovat] Doliny
Tatranské doliny jsou jakýmsi protipólem tatranských hřebenů. V Tatrách je jich asi 30.
- na slovenské straně, ve Východných Tatrách:
- Batizovská dolina
- Bielovodská dolina
- Dolina Kežmarskej bielej vody
- Dolina Siedmych prameňov
- Furkotská dolina
- Javorová dolina
- Kôprová dolina
- Malá Studená dolina
- Mengusovská dolina
- Mlynická dolina
- Starolesnianska dolina
- Tichá dolina
- Velická dolina
- Veľká Studená dolina
- na polské straně:
- Dolina Chochołowska z Jarząbczou a Starobociańskou
- Dolina Lejowa
- Dolina Kościeliska z Tomanowou a Miętusią
- Dolina Małej Łąki, Zza Bramką, Strążyska, Ku Dziurze, Białego
- Dolina Bystrej z Kondratowou, Goryczkowou, Kasprowou i Jaworzyńskou
- Dolina Olczyska
- Dolina Suchej Wody z Dolinou Gąsienicowou i Dolinou Pańszczycy
- Dolina Filipka
- hraniční Dolina Bialky z Dolinou Rybiego Potoku, Dolinou Pięciu Stawów Polskich, Doliną Roztoki a Dolinou Waksmundzkou (na slovenské straně patří do Doliny Bialky Bielovodská dolina se svými částmi)
- na slovenské straně v Západných Tatrách:
- Žiarska dolina
- Račková dolina
- Jamnická dolina
- Bystrá dolina
- Kamenistá dolina
- Roháčska dolina a jiné
Bielovodská dolina je jedinou dolinou Tater alpského rázu. Je to zároveň nejdelší tatranská dolina. Doliny v Západných Tatrách jsou méně strmé než doliny ve Východných, jsou ale také hezké a obklopené vysokými vrcholy.
[editovat] Vodopády
Mezi nejznámější vodopády patří:
- Vodopády Studeného potoka
- Obrovský vodopád v ústi Studeného potoka
- Vodopád Skok v Mlynickej doline
[editovat] Jeskyně
Na území Tater se působením vody vytvořilo mnoho jeskyní, v současnosti je jich 330 zmapovaných. Jde převážně o krasové jeskyně s krápníkovou výzdobou a s malými jezery. Většina těchto jeskyň je pro veřejnost uzavřena. Mezi nejznámější patří:
- nejdelší
- Wielka Śnieżna – nejdelší (délka 22749 m)
- Wysoka – Za Siedmiu Progami (délka 11660 m)
- Śnieżna Studnia (délka 11000 m)
- nejhlubší
- Wielka Śnieżna – nejhlubší (824 m)
- Śnieżna Studnia (hloubka 759 m)
- Bańdzioch Kominiarski (hloubka 562 m)
- nejnavštěvovanější
- Belianska jaskyňa – nejnavštěvovanější, délka 1752 m, přístupných 1275 m, (vchod v Tatranskej Kotline)
[editovat] Fauna a flóra
[editovat] Flóra
[editovat] Fauna
[editovat] Počasí
Počasí má převážně horský až vysokohorský ráz. Turisté musí počítat s jeho náhlými změnami, hlavně pří výstupech na vrcholy nebo při přechodech dlouhými dolinami, které trvají většinou 8 až 10 hodin. Průměrná roční teplota ve výšce 1000 metrů nad mořem je 5 °C, v červenci 15 °C. Nejvhodnějším obdobím pro turistické výstupy v Tatrách je podzim, kdy je počasí nejstabilnější kvůli nižším teplotám a zároveň je i výborná viditelnost.
[editovat] Turistika
[editovat] Externí odkazy
- Informace pro turisty na serveru www.tatry.cz
- Informace pro návštěvníky v zimních měsících na serveru www.laviny.sk (slovensky)
- Komentované fotografie z Vysokých, Nízkých a Západních Tater (česky)
 |
Tento článek o slovenském místopise je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
