Slavnost Těla a Krve Páně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Slavnost Těla a krve Páně, dříve zavaná Boží Tělo, je specifická pro katolickou církev, neboť se začala slavit, aby se zdůraznila reálná přítomnost Ježíše Krista, a to jednak v jeho Božství, tak v jeho lidství v Eucharistii - Nejsvětější svátosti, neboť dle nauky katolických a pravoslavných křesťanů Tělo Páně je proměněná hostie (chléb) a krev je proměněné víno. Patří mezi pohyblivé svátky, to znamená že v různé roky připadne na různé datum. Slavnost se koná vždy ve čtvrtek v období po skončení liturgické velikonoční doby, po slavnosti Nejsvětější Trojice. Datum slavnosti je tedy odvozeno od data Velikonoc.

Čtvrtek je den, kdy Ježíš slavil se svými apoštoly poslední večeři a při ní poprvé proměnil chléb a víno ve svojě tělo a svoji krev. Protože během Velikonoc na Zelený čtvrtek v den připomínky Ježíšova zatčení a začátku jeho utrpení nemůže slavnost naplno vyznít, slaví se samostatně po Velikonocích. Svátek zavedl papež Urban IV. v roce 1264.

[editovat] Průběh slavnosti

Kněz s monstrancí žehná městu při průvodu během slavnosti Těla a krve Páně

Pro slavnost je typické podávání přijímání věřícím pod obojí - hostie se buď namáčí ve víně (tělo v krvi) nebo někde v menších společenstvích po přijetí hostie ještě věřící pijí z kalicha proměněné víno. Po mši bývá alespoň krátká adorace.

V závěrečné části mše svaté bylo zvykem konat procesí s baldachýnem a zastavovat se při jednotlivých vyzdobených oltářích za zpěvu eucharistických písní( v katolickém kancionálu od čísla 700 výše). Družičky - mladé slečny - jsou oblečeny v bílém a házejí plátky květin - nejčastěji růže a pivoňky před kněze, který pod baldachýnem nese v monstranci Nejsvětější svátost - (proměněnou velkou hostii). Květy posypaná cesta je jedním z výrazů úcty k Ježíši nesenému v průvodu. Kolem baldachýnu šli ministranti se svícemi.

Slavnostní průvod s Nejsvětější svátostí ven mimo prostor kostela se koná až do současnosti a lze se jej zúčastnit i ve velkých městech (Praha, Brno). Průvod bývá spojen se žehnáním městu Nejsvětější svátostí a někdy vede po trase mezi několika kostely.

Tradice průvodů na veřejnosti byla narušena za totality v období tzv. reálného socialismu, kdy křesťanským církvím byly trpěny pouze neveřejné aktivity odehrávající se za zdmi kostelů. Zejména katolické církvi nebyla povolována veřejná vystoupení. Když k nim došlo bez povolení, byla považována za „maření dozoru nad církvemi“ a stíhána jako porušení zákona.

Po roce 1989 se tradice průvodů při slavnosti Těla a krve Páně vrací. Omezením některých pompézních prvků (baldachýn, prapory) se církev snaží připomenout lidem Ježíšovu trvalou přítomnost bez vyvolávání nežádoucích asociací s historickými projevy triumfalismu apod.

Tento článek týkající se křesťanství je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.