Rakousko-Uhersko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
V Říšské radě zastoupená království a země a země svaté Štěpánské koruny uherské Die im Reichsrat vertretenen Königreiche und Länder und die Länder der heiligen ungarischen Stephanskrone A birodalmi tanácsban képviselt királyságok és országok és a magyar Szent Korona országai |
|
---|---|
Rozloha | (1910) 676,615 km² (. na světě) z toho % vody |
Počet obyvatel | 51 390 223 (. na světě, 1910) |
Hustota zalidnění | / km² (. na světě) |
Jazyk | němčina, maďarština, čeština, polština, slovenština, srbochorvatština, slovinština, ukrajinština, rumunština, jidiš |
Náboženství | římskokatolické křesťanství, protestantské křesťanství, sunnitský islám, judaismus |
Nejvyšší bod | ( m n.m.) |
Státní zřízení | duální konstituční monarchie |
Hlavní město | Vídeň |
Poslední císař | Karel I. |
Poslední předseda vlády | |
Hymna | Zachovej nám Hospodine Císaře a naši zem |
Vznik | únor 1867 (vyhlášením dualismu) |
Zánik | podzim 1918 (rozpadem) |
Nástupnické státy | Československo, Království SHS, Polsko |
Měna | koruna () |
ISO 3166-1 | |
MPZ | |
Internetová doména | [[.]] |
Telefonní předvolba | |
Časové pásmo | UTC +1 |
Rakousko-Uhersko byl státní útvar existující mezi lety 1867 až 1918, vytvořený po prohrané rakousko-pruské válce 1866 přeměnou rakouského císařství (Habsburské monarchie) v reálnou unii dvou státních celků (dualismus):
spojených osobou panovníka z dědičné Habsbursko-Lotrinské dynastie, společným ministerstvem zahraničí, války, říšských financí a společným nejvyšším účetním dvorem.
Každý z obou celků měl svůj parlament (říšská rada v Předlitavsku, uherský sněm v Zalitavsku) a vládu; společné záležitosti soustátí projednávaly tzv. delegace, tvořené delegovanými poslanci rakouské říšské rady a uherského sněmu. V obou částech rakousko-uherské monarchie zůstaly přitom zachovány dosavadní historické státoprávní jednotky - korunní země s vlastními autonomními zemskými sněmy (český, moravský, chorvatsko-slavonský a jiné zemské sněmy).
Společné úřady nesly označení c. a k. (císařský a královský), předlitavské c. k. (císařský královský), zalitavské k. (královský).
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
[editovat] Národnostní složení monarchie
Ze 49,425 milionů obyvatel v roce 1905 se jich nejvíce hlásilo k německé národnosti a to 23,3 %. Následovali Maďaři s 19,6 % a Češi s 12,6 %. Srbové a Chorvati dohromady tvořili 10,5 % obyvatel monarchie. Dále byli Poláci s 9,7 %, Ukrajinci a Rusíni se 7,9 %, Rumuni s 6,2 %, Slováci se 4,2 %, Slovinci se 2,9 % a nakonec Italové s 1,6 %. Asi 1,5 % obyvatel se hlásilo k národnostem ostatním.
Národnosti Rakouska-Uherska |
||
Němci |
24 % |
|
(procentuální rozdělení, |
[editovat] Státní symboly
[editovat] Podívejte se také na
Tento článek o historii je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |