Pieniny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pieniny jsou krajinný celek geomorfologické oblasti Východní Beskydy.

Panorama Pienin ze Tří Korun

Obsah

1 Popis
2 Geologická stavba
3 Turistika
4 Externí odkazy

[editovat] Popis

Území se nachází v severní části Spiše, nazývané též Zamaguří. Území bylo v minulosti osídleno převážně Poláky a Rusíny, ale i Židy, Němci a Romy.

Pieniny tvoří horský masív bradlového pásma. Na slovenském území se nacházejí jen nižší vrcholy, například Holica (828 m n. m.), Nejdominantnější a nejhezčí vrcholy se nacházejí na polské straně: Sokolica (747 m n. m.) a Tři korunky (polsky: Trzy korony, 982 m n. m.). Vrchol Třech korunek se skládá z pěti částí:

Okrąglica (982 m n. m.)
Płaska Skała (950 m n. m.)
Nad Ogródki (940 m n. m.)
Pańska Skała (Bryłowa) (920 m n. m.)
Niżnia Okrąglica (Ganek, Siodło)

Pieniny se dělí na tři části:

Spišské Pieniny, mezi dolinou Bielej vody a ohbím Dunajce u Niedziče. Nejvyšší vrch je Branisko (polsky: Żar) - 879 m n. m.
Střední Pieniny (zvané jen Pieniny), od Niedziče po ohbí Dunajca mezi Sromowcami Niżnymi a Szczawnicou (Tři korunky, Holica a Sokolica).
Malé Pieniny, sahající do doliny Popradu, s nejvyšším vrcholem Vysoké Skalky (1050 m n. m.) – nejvyšší hora Pienin.

[editovat] Geologická stavba

Ve vápencových částech Haligovských skal vznikly jeskyně Aksamitka, Zbojnická jeskyně, Jezevčí jeskyně, Kozí jeskyně a Medvědí díry. Jeskyně nejsou přístupné veřejnosti.

[editovat] Turistika

Prielom Dunajca ze Sokolice

Turisticky nejnavštěvovanějšími jsou Tři korunky a Sokolica na polské straně a Prielom Dunajca (národní přírodní rezervace vyhlášená roku 1967 a předtím již v roce 1932, rozloha 360 ha) na slovenské straně. Prielom Dunajca se nachází mezi obcemi Červený Kláštor a Lesnica. Je to nejhodnotnější území Pienin, s hlubokými kaňony, meandry řeky zařezanými hluboko do skal,nepřístupnými skalními bradly a dalšími útvary. Turisticky atraktivní je i splutí Dunajce na pltích s originální goralskou hudbou.

Turisté mohou rovněž navštívit hrad v Niedziči, který se v současnosti tyčí nad přehradou. Řeka Dunajec v těchto místech tvořila hranici mezi Uhrami a Polskem. Na polské straně naproti hradu Niedziči stojí zřícenina hradu v Czorsztyně. Tyto hrady byly pohraničními pevnostmi.

Pieninský národní park (Pieninský národný park, PIENAP) byl na Slovensku vyhlášen v roce 1967 na ploše 2125 ha, v roce 1997 byl rozšířen na 3750 ha. V Polsku bol vyhlášen Pieniński Park Narodowy (PPN) 23. května 1932 na ploše 760 ha, v roce 1955 byl rozšířen na 2231 ha.

Pohled na Červený kláštor ze Tří Korun

Sídlo Správy PIENAP-u je v Červeném Klášteře. Sídlo Správy PPN je v Krościenku nad Dunajcem.

Turisté se mohou ubytovat buď v penziónech v Červeném Klášteře, Majerech nebo v polských obcích anebo v dvou hotelech v jediném městě Zamaguří, v Spišské Staré Vsi.