Lotyšsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Latvijas Republika Lotyšská republika
vlajka znak

Rozloha	64 589 km² (121. na světě) z toho 1,5 % vody
Počet obyvatel	2 302 700 (137. na světě, 2005)
Hustota zalidnění	35 / km² (159. na světě)
Jazyk	lotyština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	luteránství, římskokatolické, pravoslaví
Nejvyšší bod	Gaizinkalns (312 m n. m.)
Hlavní město	Riga
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	Vaira Vike-Freiberga
Předseda vlády	Aigars Kalvītis
Hymna	Dievs, svētī Latviju
Vznik	4. května 1990 (vyhlášení nezávislosti na SSSR)
Měna	lat (LVL)
ISO 3166-1	428 LVA LV
MPZ	LV
Doména	.lv
Telefon	371
Časové pásmo	UTC +2

Lotyšsko, lot.: Latvija, je prostřední ze tří pobaltských zemí. Hraničí s Litvou (délka hranic 588 km) na jihu, s Běloruskem (167 km) na jihovýchodě, s Ruskem (282 km) na východě a s Estonskem (343 km) na severu.

[editovat] Dějiny

Lotyšsko vyhlásilo nezávislost na Rusku 30. listopadu 1918. Po vypuknutí druhé světové války bylo 17. června 1940 okupováno a posléze anektováno Sovětským svazem pod záminkou zvýšení obranyschopnosti SSSR. Během jednoho roku sovětské krutovlády před německou invazí byly desítky tisíc Lotyšů odvlečeny do sibiřských gulagů nebo povražděny. Němečtí vojáci byli proto na začátku války poměrně značnou částí obyvatelstva vítáni jako osvoboditelé, čehož po válce masivně zneužívala sovětská propaganda. Součástí Sovětského svazu jako Lotyšská sovětská socialistická republika zůstalo až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

Lotyšsko, které bylo mezi světovými válkami zemědělskou velmocí vyvážející potraviny do mnoha zemí Evropy, bylo během sovětské okupace přeorientováno na průmyslovou výrobu a jeho ekonomická samostatnost byla vážně narušena. Okupace také zapříčinila soustavný příliv rusky hovořícího obyvatelstva, o kterém se lze domnívat, že byl součástí plánované rusifikace Pobaltí. Více než polovina obyvatel Lotyšska na konci sovětské okupace nemluvila lotyšsky.

Během současného období samostatnosti se Lotyšsko stalo v roce 1999 členem NATO a od 1. května 2004 jednou z deseti nových členských zemí EU.

[editovat] Obyvatelstvo

Asi 58,8 procent obyvatel Lotyšska jsou etničtí Lotyši. Významná je menšina tvořená Rusy (cca 28,7 %)[1], zhruba polovina z nich však nemá lotyšské občanství, nemůže volit a je pod značným tlakem ze strany úřadů, aby Lotyšsko opustila. Většina z nich to však odmítá a Rusko se k této možnosti také staví odmítavě. Další národnostní menšiny představují Bělorusové, Ukrajinci, Poláci a Litevci. Ve městech žije zhruba 70 % populace, na venkově 30 %.

V zemi neexistuje žádné výrazně dominantní náboženství. Největší zastoupení (čísla se vztahují k roku 2003) mají luteráni (cca 556 000), následují římští katolíci (430 000) a pravoslavní (350 000).