Maďarsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Maďarská republika Magyar Köztársaság
vlajka znak
Rozloha	93 030 km² (108. na světě) z toho 0,74 % vody
Počet obyvatel	10 077 000 (80. na světě, 31.12.2005)
Hustota zalidnění	109 / km² (94. na světě)
Jazyk	maďarština, jazyky nepočetných menšin
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	římsko- a řecko-katolické (50%), kalvínské (30%), luteránské (5%)
Nejvyšší bod	Kékes (1015 m n. m.)
Hlavní město	Budapešť
Státní zřízení	parlamentní republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	László Sólyom (od 5. srpna 2005)
Předseda vlády	Ferenc Gyurcsány (od 29. září 2004)
Hymna	Himnusz
Vznik	16. listopadu 1918 (nezávislost na Rakousku-Uhersku)
Měna	forint (=100 fillérů) (HUF)
ISO 3166-1	348 HUN HU
MPZ	H
Doména	.hu
Telefon	136
Časové pásmo	UTC +1

Maďarsko (Maďarská republika) je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Maďarsko hraničí s Rakouskem (366 km) a Slovinskem (102 km) na západě, s Chorvatskem (329 km) a Srbskem (151 km) na jihu, s Rumunskem (443 km) a Ukrajinou (103 km) na východě a se Slovenskem (677 km) na severu. Maďarsko je členskou zemí Severoatlantické aliance (NATO) a od r. 2004 novou členskou zemí Evropské unie.

[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Maďarska

Na konci prvního tisíciletí byla země obydlena hunskými kmeny, které se vzdaly výbojů a začaly obdělávat úrodnou panonskou nížinu. Zhruba v této době také přijali křesťanství. Ve středověku žili Maďaři v Avarské říši, jejíž vlády se načas zmocnil i český král. Historické Uhersko zahrnovalo panonskou nížinu, Slovensko, Podkarpatskou Rus, Slavonii, Vojvodinu a Transylvánii. Od 16. století bylo ohrožováno a na čas i zničeno Osmanskou říší, turecká vojska obsadila nížinu a postoupila až k Vídni, kde byla poražena. Poté už výboje Osmanů nebyly tak zničující. Na začátku 19. století bylo v Rakousku-Uhersku Uhersko určeno jako zemědělská země. Maďarsko bylo až do roku 1918 jednou ze dvou částí Rakousko-Uherska. Po rozpadu Rakousko-Uherska Maďarsko ztratilo skoro dvě třetiny své původní rozlohy, což v meziválečné době určovalo jeho vztahy k sousedním zemím s maďarskými menšinami a významně je ovlivňuje i dnes. Po druhé světové válce, jíž se účastnilo na straně nacistického Německa a získalo tak dočasně zpět severní Sedmihradsko a jižní Slovensko, se Maďarsko stalo jednou ze zemí komunistického bloku. Na podzim 1956 rostoucí protikomunistické cítění vyústilo ve změnu vlády, kterou však v tuhých pouličních bojích smetly sovětské tanky. Nový režim zejména od 60. let však zachoval jisté liberální prvky především v ekonomické oblasti („gulášový socialismus“) a tak se v 80. letech Maďarsko mohlo vydat cestou pozvolných reforem a předání moci demokratické opozici. V roce 1999 se Maďarsko stalo členem NATO, po průběhu úspěšných reforem v roce 2004 členem EU.

[editovat] Přírodní poměry

Povrch Maďarska tvoří z největší části rovinatá nebo mírně zvlněná Panonská pánev, severní část země je více kopcovitá. Asi 89% území nepřesahuje nadmořskou výšku do 200 m, nad 400 m n. m. leží asi jen asi 2% (nejvyšším bodem je vrchol hory Kékes v pohoří Mátra, 1014 m). Největší řeky protékající Maďarskem jsou Dunaj (Duna), Tisa (Tisza) a Dráva. Oblíbeným letním turistickým cílem je jezero Balaton. Podnebí v Maďarsku je mírné vnitrozemské, v letních měsících dosahuje teplota průměrné hodnoty 22°C, roční průměrné úhrny srážek na celém území se pohybují v rozmezí 500 až 800mm.

[editovat] Administrativní rozdělení

19 žup:

Mapa Maďarska

[editovat] Podívejte se též na

Wikcionář obsahuje slovníkovou definici slova Maďarsko.

• Zeměpis
• Islám v Maďarsku
• Seznam maďarských měst

[editovat] Externí odkazy

• Česká stránka zaměřená na turistiku v Maďarsku

Tento geografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Maďarsko – Magyarország – (H)

ŽUPY (s maďarským a českým názvem) (a jejich správní centrum) Bács-Kiskun (Bačsko-Malokumánská župa) (Kecskemét) | Baranya (Baranja) (Pécs) | Békés (Bekešská župa) (Békéscsaba) | Borsod-Abaúj-Zemplén (Boršod-Abov-Zemplín) (Miskolc) | Csongrád (Čongrádská župa) (Szeged) | Fejér (Stoličnobělehradská župa) (Székesfehérvár) | Győr-Moson-Sopron (Ráb-Mošoň-Šoproň) (Győr) | Hajdú-Bihar (Hajducko-Bihárská župa) (Debrecen) | Heves (Hevešská župa) (Eger) | Jász-Nagykun-Szolnok (Jasovsko-Velkokumánsko-Solnocká župa) (Szolnok) | Komárom-Esztergom (Komárensko-Ostřihomská župa) (Tatabánya) | Nógrád (Novohradská župa) (Salgótarján) | Pest (Pešťská župa) (Hlavní město Budapešť) | Somogy (Šomoďská župa) (Kaposvár) | Szabolcs-Szatmár-Bereg (Sabolčsko-Satumarsko-Berežská župa) (Nyíregyháza) | Tolna (Tolňanská župa) (Szekszárd) | Vas (Vašská župa) (Szombathely) | Veszprém (Vesprémská župa) (Veszprém) | Zala (Zalanská župa) (Zalaegerszeg)

Státy a území v Evropě

Albánie • Andorra • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)

Evropská unie (EU)

Belgie • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Irsko • Itálie • Kypr • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Německo • Nizozemsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Řecko • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Španělsko • Švédsko

Severoatlantická aliance (NATO)

Belgie • Bulharsko • Česko • Dánsko • Estonsko • Francie • Island • Itálie • Kanada • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rumunsko • Řecko • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Španělsko • Turecko • USA