Írán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

جمهوری اسلامی ایران Džomhúríje Islamíje Írán Íránská islámská republika
vlajka znak

Rozloha	1 648 195 km² (17. na světě) z toho 0,7 % vody
Počet obyvatel	68 017 860 (18. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	41 / km² (128. na světě)
Jazyk	Perština (úřední), lúrština, kurdština, azerština, arabština, arménština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	Šíitští muslimové 90 %, sunnitští muslimové 8 %, křesťané, židé, pársové
Nejvyšší bod	Damávand (5671 m n. m.)
Hlavní město	Teherán (تهران)
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
prezident	Mahmúd Ahmadínedžád
ajatolláh	Sajjid Alí Chameneí
Hymna	Sorud-e Melli-e Iran
Vznik	11. února 1979 (islámská revoluce)
Měna	íránský riál (IRR)
ISO 3166-1	364 IRN IR
MPZ	IR
Doména	.ir
Telefon	+98
Časové pásmo	UTC +3:30

Írán je islámská republika v jihozápadní Asii hraničící s Irákem, Tureckem, Arménií, Ázerbájdžánem, Turkmenistánem, Afghánistánem a Pákistánem.

[editovat] Geografie

Íránské krajině dominují rozlehlá pohoří, mezi nimiž je spousta různých proláklin a náhorních plošin. Nejhornatější je zalidněná západní část s pohořími jako Kavkaz, Zagros a Elborz (nejvyšší hora Íránu: Damávand s 5604 m). Východní část země tvoří tvoří hlavně neobydlené pouště jako Dašt-e Kavír, občas zpestřené slaným jezerem. Jediné rozlehlejší roviny se rozkládají na pobřeží Kaspického moře a na severním konci Perského zálivu.

[editovat] Historie

První íránské kmeny se zde usazovaly už ve 2. tisíciletí před naším letopočtem, jeden z nich - Peršané - vytvořil veleříši od Indie po Evropu. V polovině 7. století byl Írán dobyt Araby, kteří jej připojili ke své říší (Chálífátu).

V 11. století vládli na území Turci (Seldžukové), ve 13. století Mongolové. Od konce 16. století do poloviny 18. století ovládli zemi Sáfijovci, kteří připojili Ázerbajdžán, Arménii, dočasně i Afghánistán a Irák. Poté nastalo období střídání vlád různých dynastií.

Po nástupu dynastie Pahlaví počátkem 20. století byla Persie přejmenovaná na Írán. Ve 2. světové válce byl Írán zpočátku neutrální, ale došlo k jeho obsazení sovětskými a britskými vojsky, poté vyhlásil válku Německu.

V 70. letech byla vyhlášena islámská republika v čele s Chomejním. Po obsazení části íránského území Irákem v roce 1980 postihla zemi krvavá osmiletá válka. V současné době vrcholí krize kolem iránského jaderného programu. Íránští představitelé v čele s prezidentem země tvrdí, že jejich výzkum jaderné energie nikoho neohrožuje, podle použité techniky však ostatní země, v čele s USA, věří v opak.

[editovat] Politika

Státní zřízení je Islámská republika, a to od roku 1979, kdy byla revolucí svržena monarchie. Hlavou státu je prezident Mahmúd Ahmadínedžád, ačkoliv fakticky největší vliv ve státě má duchovní vůdce ajatolláh Sajjid Alí Chameneí (od roku 1989). Prezident je volen na 4 roky a jmenuje vládu. Jednokomorový parlament (Madžlis) má 290 křesel. Volební právo mají občané již od 15 let věku. Důležitou roli hrají i mimoparlamentní instituce - duchovní vůdce ajatolláh, Rada dohlížitelů či Rada expertů.

[editovat] Ekonomika

Nezaměstnanost a inflace: 17 % / 17,5 % (2002/2003)
HDP na 1 obyvatele: 1720 USD (2002)
Složky HDP: Služby 49 %, průmysl 39 %, zemědělství 12 % (2002)
Export: Ropa a zemní plyn 82 %, průmyslové výrobky 10 %, zemědělské produkty 2 %, koberce 2 % 2002/2003)
Import: Stroje a zařízení 18 %, chemické výrobky 12 %, železo a ocel 10 %, obilí 9 %, elektrotechnické výrobky 7 % (2002/2003)
Odběratelé: Japonsko 17 %, Čína 9 %, Spojené arabské emiráty 6, 6 %, Itálie 6,6 %, Turecko 3,3 %, Francie 2,9 % (2002/2003)
Dodavatelé: Německo 9,9 %, Itálie 8,5 %, Francie 7,4 %, Čína 4,7 %, Japonsko 4,1 %, Spojené arabské emiráty 4,1 %, Rusko 3,7 % (2002/2003)
Měna: Riál (RI) = 100 dinárů, 10 riálů = 1 tomán

[editovat] Zemědělství

Zemědělství - sklizeň: pšenice, ječmen, kukuřice, rýže, brambory, cukrová třtina, cukrová řepa, slunečnice, sezam, čaj, pomeranče, citróny, mandarinky, hrozny, vlašské ořechy, datle, pistácie

Zemědělství - chov dobytka: skot, ovce, kozy, osli, velbloudi, koně