Arménština
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Arménština (Հայերեն Hayeren) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | |||
| Počet mluvčích: |
6,724 miliónů |
||
| Klasifikace: | |||
| Písmo: | Arménské písmo | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: |
není stanoven |
||
| Úřední jazyk: | |||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | hy | ||
| ISO 639-2: |
|
||
| SIL: | ARM | ||
| Wikipedie | |||
| hy.wikipedia.org | |||
Arménština je jazyk arménského národa. Hovoří jím Arméni jak ve své domovině, tak v rozsáhlé diaspoře. Patří mezi indoevropské jazyky do skupiny satəm. Hovoří se jí alespoň od 6. století př. Kr., první dokumenty v klasickém jazyce (grabar) jsou však až z doby po zavedení arménského písma na začátku 5. století zásluhou Mesropa Maštoce. Grabar, který se dodnes používá jako církevní a liturgický jazyk arménských křesťanů, se v průběhu staletí vyvíjel, až vznikl tzv. „laický“ jazyk (ašxarhabar). Když pomineme početné dialekty, existují dnes dvě základní varianty moderní arménštiny, jak literární, tak mluvené:
- západní větev, užívaná v diasporních komunitách blízkovýchodního původu
- východní větev, která je oficiálním jazykem Arménské republiky a hovoří se jím i v Íránu a v zemích bývalé SSSR.
[editovat] Vzorový text
[editovat] Všeobecná deklarace lidských práv
|
arménsky |
Բոլոր մարդիկ ծնվում են ազատ ու հավասար իրենց արժանապատկությամբ ու իրավունքներով: Նրանք ունեն բանականություն ու խիղճ - միմյանց պետք է եղբայրաբար վերաբերվեն: |
|
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
 |
Tento lingvistický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
| Indoevropská jazyková rodina |
|---|
| anatolské | indoíránské | řečtina | italické (románské) | keltské | germánské | arménština | tocharské | balto-slovanské (baltské | slovanské) | albánština | illyrské | venétština | liburnština | messapština | frygijština | paionština | thrákština | dákština | antická makedonština | ligurština |
