Kuvajt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

دولة الكويت (Dawlat al Kuwayt)
vlajka znak

Rozloha	17 820 km² (157. na světě) z toho zanedbatelné % vody
Počet obyvatel	2 335 648 (139. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	131 / km² (80. na světě)
Jazyk	arabština (úřední), angličtina
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	muslimové 85 % (sunnité 70 %, šíité 30 %), křesťané, hinduisté, pársové, a jiní 15 %
Nejvyšší bod	bezejmenné místo (306 m n. m.)
Hlavní město	Kuvajt
Státní zřízení	konstituční monarchie
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Hlava státu	emír Sabah al-Ahmad al-Jabir Al Sabah (od 30. ledna 2006)
Hlava vlády	není známo
Hymna	Kuvajtská hymna
Vznik	19. června 1961 (nezávislost na Velké Británii)
Měna	kuvajtský dinár (KWD)
ISO 3166-1	414 KWT KW
MPZ	KWT
Doména	.kw
Telefon	+965
Časové pásmo	UTC +3

Kuvajt, oficiálním názvem Stát Kuvajt, je malá monarchie v jihozápadní Asii při Perském zálivu. Jeho sousedy jsou Irák a Saúdská Arábie. Ke Kuvajtu náleží také několik ostrovů v Perském zálivu, např. Búbiján či Fajlaka. Země se řadí k hlavním světovým producentům ropy; udává se, že na kuvajtském území se nalézá asi 8 až 9 % zásob této suroviny. V roce 1990 byl Kuvajt okupován a anektován Irákem, počátkem roku 1991 pak znovu osvobozen mezinárodními silami během války v Perském zálivu.

[editovat] Přírodní podmínky

Většinu země pokrývá plochá pouštní krajina, mírně se svažující k severovýchodu. Stálé vodní toky neexistují, na ostrovech při severovýchdním pobřeží se prostírají solné bažiny. Ostrovy představují významné útočiště tažného ptactva; těžké škody na životním prostředí však napáchalo zapálení 749 ropných vrtů ustupující iráckou armádou v lednu 1991. Podnebí je suché, roční srážky dosahují sotva 75 až 150 mm, z čehož většina spadne v zimě a na jaře. Průměrné denní teploty se pohybují od 13 °C v lednu po 35 °C v červenci (odpolední maxima v létě vystupují ke 45 °C). Nedostatek sladké vody znemožňuje rozvoj zemědělství. Dodávku vody menším dílem zajišťují omezené podzemní zdroje (zčásti brakické), hlavním způsobem jejího získávání je však odsolování vody mořské nebo dovoz. Ne náhodou jsou vodárenské věže dominantou kuvajtské metropole.

[editovat] Obyvatelstvo

Přes 80 % obyvatel představují etničtí Arabové, z toho ovšem jen necelá polovina jsou vlastní Kuvajťané, větší část představují tzv. Bidunové, přistěhovalci z jiných arabských zemí (ponejvíce Egypta), kteří nemají kuvajtské občanství. Velké skupiny přistěhovalců se rekrutují z Pákistánu, Indie, Bangladéše (dohromady 9 %), Íránu (4 %), Sýrie či Filipín. Kuvajtská vláda se zatím bez valného úspěchu pokouší snížit podíl přistěhovalců na obyvatelstvu země (55 % v roce 2005). Úředním jazykem je arabština, široce užívána je i angličtina, lze se setkat i s perštinou. Míra gramotnosti dosahuje 84 %. Kuvajtští občané mají zajištěno bezplatné vzdělání, od základního až po univerzitní; děti přistěhovalců nárok na tyto výhody nemají.

[editovat] Ekonomika

V 70. a 80. letech 20. století byl Kuvajt centrem, obchodu, překládky a distribuce zboží do zemí Perského zálivu. Až do irácké okupace byl nejbohatší zemí v oblasti. Kuvajtská ekonomika však dodnes trpí následky onoho brutálního přepadení a také současné situace v sousedním Iráku. Zahraniční obchodníci se velmi rozmýšlejí, než tu něco začnou - investice váznou, nejezdí sem turisté. Ani nejbohatší rodinné klany neinvestují peníze do své země, ale ukládají je v zahraničí. Ekonomický úpadek nelze přehlédnout - šetří se např. v péči o zeleň. HDP na obyvatele je v současnosti 19 200 USD (v roce 2005, zdroj: CIA - The World Factbook), což Kuvajt řadí až na 4. místo v oblasti (za Spojené arabské emiráty, Katar a Bahrajn).

[editovat] Ropný průmysl

Těžba, zpracování a vývoz ropy a zemního plynu je základem kuvajtské ekonomiky.

1934 - udělena koncese na těžbu ropy
1938 - první ropný vrt
1946 - první komerční vývoz ropy
1975 - znárodnění ropného půmyslu

Kuvajtský ropný průmysl ovládá státní firma Kuwait Petroleum (5. největší v muslimském světě), která investuje i v jiných oborech - je největším akcionářem francouzského farmaceutického koncernu Aventis.

Z ostatních odvětví jen stavebnictví tvoří důležitou položku průmyslové produkce.

Zemědělství je silně limitováno nedostatkem vody. Proto se uplatňuje jen chov dobytka, pěstování obilnin, datlí a zeleniny.

[editovat] Sídla a správní členění

Země se člení na šest provincií (guvernorátů, arabsky muhafazat). Hlavní město Kuvajt se rozkládá na poloostrově, vybíhajícím od jihu do Kuvajtské zátoky. Přestože samo má jen asi 60 tisíc obyvatel, v jeho aglomeraci žije přes 2 miliony lidí, tj. 94 % obyvatel země.