Saúdská Arábie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

المملكة العربية السعودية Al-Mamlaka al-'Arabíja as-Sa'údíja Saúdské arabské království
vlajka znak

Rozloha	2 218 000 km² (14. na světě) z toho zanedbatelné % vody
Počet obyvatel	24 293 844 (45. na světě, 2003)
Hustota zalidnění	12 / km²
Jazyk	arabština (úřední)
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	islám
Nejvyšší bod	Jabal Sawda' (3133 m n. m.)
Hlavní město	Rijád
Státní zřízení	království
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Král	Abdalláh ibn Abd al-Azíz
Korunní princ	Sultán ibn Abd al-Azíz
Hymna	Aš al-Malik
Vznik	23. září 1932 (sjednocení země)
Měna	saúdský riál (SAR)
ISO 3166-1	682 SAU SA
MPZ	KSA
Doména	.sa
Telefon	+966
Časové pásmo	UTC +3

Saúdská Arábie je království, zaujímající většinu plochy Arabského poloostrova v jihozápadní Asii. Má 24 milionů obyvatel a patří díky zásobám ropy k nejbohatším na světě. Ropa tvoří téměř 95 % vývozu země. V zemi má absolutní moc král, volený parlament neexistuje. Ze Saúdské Arábie také pochází Usáma bin Ládin.

[editovat] Dějiny

31. července 1987 bylo při střetech se saúdskoarabskou policií zabito 402 poutníků v Mekce (2/3 z nich byli Íránci).

Saúdská Arábie získala od Číny 50 - 60 raket CCS-2. Dodávku raket dojednal v ČLR saúdskoarabský velvyslanec v USA princ Bandar bin Sultan. Peking souhlasil patrně již v červenci 1985 a od roku 1986 do ČLR začali jezdit na školení členové budoucí obsluhy těchto raket.

[editovat] Poloha a přírodní podmínky

Saúdská Arábie je 28krát rozlehlejší než Česká republika. Sousedí na jihu s Jemenem a Ománem, na východě při Perském zálivu se Spojenými arabskými emiráty, Katarem, Bahrajnem a Kuvajtem, na severu s Irákem a Jordánskem, na západě pak přiléhá k Akabskému zálivu a Rudému moři. Pozemní hranice dosahují délky 4 415 km, mořské pobřeží 2 640 km.

Velkou část země zaujímá náhorní plošina, pozvolna se svažující k východu. Na západě Saúdské Arábie podél Rudého moře vystupují pohoří Hidžáz a Jemenské hory, dosahující až 3 133 m (Džabal Sawda). Celý jihovýchod země představuje velká poušť Rub al-Chálí (česky „Prázdná čtvrť“). Menší pouště Dahná a Nafúd se prostírají i v centrální a severní části země. Podnebí je suché subtropické, kontinentální s výraznými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí. Průměrné teploty se pohybují od 10-15 °C v zimě po 30-35 °C v létě, za horkých letních dnů však ve vnitrozemí teplota může vystoupit až k 50 °C, v zimě zase hory občas pokrývá sníh. Roční úhrny srážek (s maximem v zimním období) se pohybují stěží kolem 50-100 mm a jsou oblasti, kde nezaprší i několik let. V zemi nejsou žádné stálé vodní toky. Zásobování stále rostoucího počtu obyvatel vodou se stává vážným problémem.

Pouště představují 59 % plochy Saúdské Arábie, 40 % připadá na zemědělsky využitelné oblasti (v naprosté většině pouze pastviny, skutečné dešťové a závlahové zemědělství je omezeno na malou oblast Jemenských hor na jihozápadě státu). Lesy zaujímají toliko 0,6 % země. Saúdská Arábie musí asi 70 % všech potravin dovážet.

Hlavním přírodním bohatstvím země je ropa. Saúdská Arábie vlastní zdaleka největší světové zásoby této suroviny a se 13 % podílu na světové těžbě je také jejím největším producentem. Těžby a zpracování ropy se podílí na tvorbě HDP asi 35 %.

[editovat] Politika

Posvátné místo všech muslimů - Mekka a Svatyně Kaaba

Král Abdalláh

Státní ideologií je wahhábistická forma islámu a pouze muslimové mohou být státními občany Saúdské Arábie, přičemž odpadlictví od víry je trestné. Práva žen jsou potlačována, ženy nesmí řídit auta a musí chodit zahaleny, tak, jak je to přikázáno v Koránu. Na dodržování těchto pravidel dbá Náboženská policie. Král podporuje USA v tažení proti terorismu, jelikož teroristé ohrožují od roku 2003 režim přímo v Saúdské Arábii. Král je nejvyšší autoritou zákonodárnou, výkonnou, soudní i náboženskou. Jmenuje vládu, v níž většinu křesel zaujímají členové královské rodiny as-Saúdů. Královský titul není automaticky dědičný způsobem obvyklým ve většině monarchií, panovníkova nástupce vybírají čelní představitelé královské rodiny. Nápodobou parlamentu je Národní poradní rada, jejíchž 150 členů jmenuje na čtyřleté období král. Země se člení na 13 provincií, jejichž guvernéry jmenuje král, opět zpravidla z řad své rodiny. Protože král Fahd byl v roce 1996 stižen mrtvicí a nebyl schopen plného výkonu panovnických povinností, faktickou vládu v zemi řídil až do jeho smrti v roce 2005 jeho mladší nevlastní bratr Abdalláh (nynější král), mající pověst umírněného reformátora. V únoru 2005 se uskutečnily vůbec první pokusné volby v dějinách země – výběr městských zastupitelstev v provincii Rijád. Volební právo však zatím mají pouze muži.

Saudové jsou krajně podezřívaví k ochotě USA je bránit. Po íránské revoluci Američané sice rozmístili v Saudské Arábii stíhačky F-15, prezident Carter ovšem vzápětí veřejně prohlásil, že jsou neozbrojené. Slabost saúdských vojsk dokazují události z roku 1991. V lednu 1991 Iráčané krátce okupovali město Khafji, čemuž saúdské jednotky nedokázaly zabránit.

Obavy Saudů vyvolávají dodávky raketových systémů do okolních zemí. Čína například do Íránu dodala 25 kusů CSS-8, které doplnily sovětské Scud B a Scud C. Izrael má v arzenálu rakety Jericho-1 s doletem 500 km a Jericho-2 s doletem 1500 až 2000 km. Syřané mají brigádu Scud-B, Libyjci jich mají 80 kusů a stejně tak Jemenci. Spojené arabské emiráty koupily v roce 1989 25 raket Scud-B od Severní Koreji. Stejně tak se Severní Koreou spolupracoval od roku 1981 Egypt.

[editovat] Města

Rijád - hlavní město (3,5 mil. obyvatel)
Džidda - někdejší metropole, největší přístav při Rudém moři (2,5 mil.)
Mekka - nejposvátnější poutní místo muslimů (1,2 mil.)
Medína - poutní místo muslimů, roku 622 se sem uchýlil prorok Muhammad (824 000)
Dammám - přístav při Perském zálivu, středisko vývozu ropy (568 000)
Janbú al-Bahr - druhý nejvýznamnější přístav při Rudém moři (113 000)
Zahrán - středisko ropného průmyslu v sousedství Dammámu (86 000)
Džizán
Džubajl