Sunnité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sunnité jsou muslimové, kteří po Mohamedově smrti uznali za nástupce Abú Bakra a oddělili se tak od šíitů, kteří za nástupce považovali člena jeho rodiny – zetě Alího. Šiíté a sunnité tvoří dvě základní větve islámu.

Sunnité tvoří asi 90% všech muslimů. Většinu mají ve všech muslimských státech s výjimkou Iráku, Íránu a Bahrajnu. Většina muslimských přistěhovanců v evropských zemích patří rovněž k této větvi.

[editovat] Vznik sunnitů

Označení sunnité je odvozeno od arabského slova sunna (zvyk, cesta) používaného pro způsob Mohamedova života. Sunna je označována za tzv. živý Korán a hraje velkou roli pro islámské právo a etiku. Sunna je částečně uznávána i druhou hlavní islámskou větví - šíity. Ti však mají vlastní sbírky hadísů (výroky a činy Mohameda) a zahrnují do nich i jednání celé jeho rodiny a nástupců.

Rozdělení muslimů na sunnity a šíity nebylo okamžité. Za sunnity se označují ti muslimové, kteří již od roku 632 (rok 10 podle islámského kalendáře) po smrti Mohameda uznali za jeho nástupce Abú Bakra. Jejich protipólem se stali šíité (z arabského ší'at Alí – strana Alího), kteří tvrdili, že titul chalífy by měl dědičně připadnou Mohamedově rodině, konkrétně jeho zeťovi Alímu.

Alí sám proti volbě Abú Bakra protestoval, ale nepodnikal žádné kroky k uchopení moci. Nakonec se chalífou roku 656 skutečně stal, ale již 661 byl zavražděn cháridžovským povstalcem. K moci se dostala dědičná dynastie Umajjovců a islámské schizma bylo dovršeno.

Tento článek týkající se islámu je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.