Turkmenistán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Türkmenistan Jumhuriyäti Republic Turkmenistan
vlajka znak

Rozloha	488 100 km² (53. na světě) z toho zanedbatelné % vody
Počet obyvatel	4 952 081 (112. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	10 / km² (209. na světě)
Jazyk	turkmenština 72%, ruština 12%, uzbečtina 9%, jiné 7%
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	muslimové 89%, pravoslavní 9%, nezjištěno 2%
Nejvyšší bod	Gora Ayribaba (3139 m n. m.)
Hlavní město	Ašchabad
Státní zřízení	republika (fakticky diktatura doživotního prezidenta)
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Hlava státu	prezident a předseda vlády Saparmurat NIYAZOV (od 27. října 1990, when the první direct prezidential election occurred)
Hlava vlády	prezident a předseda vlády Saparmurat NIYAZOV (od 27. října 1990, when the první direct prezidential election occurred)
Hymna	Turkmenská hymna
Vznik	27. října 1991 (nezávislost na Sovětském svazu)
Měna	turkmenský manat ()
ISO 3166-1	795 TKM TM
MPZ	TM
Doména	.tm
Telefon	993
Časové pásmo	UTC +5

Turkmenistán je stát ve Střední Asii. Jeho sousedy jsou Afghánistán, Írán, Kazachstán, Uzbekistán. Hlavním městem je Ašghabat (Ašchabád). Většinu státu pokrývá poušť Karakum. Z řeky Amudarji vede Karakumský kanál, který ji spojuje s hlavním městem. Pro hospodářství země je důležitá těžba zemního plynu. V zemi neomezeně vládne Saparmurat Niyazov, který sám sebe naývá Türkmenbakschi, tj. otec Turkmenů.

[editovat] Historie

Území dnešního Turkmenistánu bylo na začátku 18. století nazýváno podle obyvatel „Zemí Turkmenů“ a jednalo se o oblast osídlení turkmenských rodů vymezenou na východě řekou Amudarjou, na západě Kaspickým mořem, na severu poloostrovem Mangyšlak a městem Chivou a na jihu turkmeno-chorazanskými horami. Ještě v 19. století byla velká část území Turkmenistánu neznámou a neprobádanou zemí, na mapách z této doby se objevují velké chyby a nepřesnosti – jsou zde zakreslovány neexistující řeky, nesprávně je zakreslován tok řek existujících a další. Některé nepřesnosti jdou ovšem na vrub geografickým změnám – především pobřeží Kaspického moře doznalo za posledních 200–300 let některé posuny (na místě dnešní osady Kjumiš-Tepe byl ostrov Kjumiš-Tepe, ostrov Ogurčinskij měl zcela jiné obrysy, z některých ostrovů se staly poloostrovy).

V době před postupným ovládnutím území dnešního Turkmenistánu na konci 19. století carským Ruskem patřily východní oblasti částečně k chivskému chanátu a částečně k bucharskému emirátu. Západní část dnešního Turkmenistánu nespadala pod žádnou administrativní kontrolu a jednalo se především o oblasti využívané pasteveckými nomády.