Mongolsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mongolská republika Монгол Улс Mongol Uls
vlajka znak

Rozloha	1 564 116 km² (18. na světě) z toho 0,6 % vody
Počet obyvatel	2 650 952 (134. na světě, 2000)
Hustota zalidnění	1,8 obyv. / km² (181. na světě)
Jazyk	mongolština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	buddhismus
Nejvyšší bod	Chüjtun (4 374 m n. m.)
Hlavní město	Ulánbátar
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	Nambaryn Enchbajar
Předseda vlády	Mijégombo Enchbold
Hymna	Bügd Najramdach Mongol
Vznik	11. července 1921 (nezávislost na Čínské republice)
Měna	tugrik (MNT)
ISO 3166-1	496 MNG MN
MPZ	MGL
Doména	.mn
Telefon	+976
Časové pásmo	UTC +7 (letní čas UTC +8)

Mongolsko, oficiálním názvem Mongolská republika, je vnitrozemský stát ve střední Asii, hraničící na severu s Ruskem a na jihu s Čínskou lidovou republikou. Země zaujímá plochu 1 566 500 km² (dvacetkrát více než ČR), ale při pouhých 2,7 milionech obyvatel patří k nejřidčeji osídleným končinám světa.

Velkou část Mongolska pokrývají suché stepi s drsným podnebím, kde hlavním zdrojem obživy je kočovné pastevectví. Kromě vývozu vlněných tkanin (například kašmíru) a výrobků z kůže je důležitou složkou hospodářství těžba nerostných surovin (wolfram, hnědé a černé uhlí, měď, ropa).

Hlavním a také jediným velkým městem Mongolska je Ulánbátar, jehož 844 tisíc obyvatel představuje jednu třetinu populace země. Dalšími městy jsou například Erdenet, Darchan a Čojbalsan. Území dnešní Mongolské republiky se ve starších dobách označovalo jako Vnější Mongolsko, zatímco takzvané Vnitřní Mongolsko je dnes jako autonomní oblast součástí Čínské lidové repubiky.

[editovat] Administrativní rozdělení

Mongolsko je rozděleno do 21 regionů (18 Aimagů a 3 města). Aimagi jsou dále členěny na menší jednotky. Hlavní město je zároveň distriktem a subdistriktem.

[editovat] Poloha a přírodní podmínky

Po vzniku Kazachstánu Mongolsko přestalo být největším vnitrozemským státem světa (zaujímá druhou pozici), je však státem nejvíc odlehlým od moře (700 km). V západovýchodním směru měří 2 392 km, od severu k jihu 1 259 km. Délka hranic činí 8 161 km, z toho 3 485 km připadá na hranici s Ruskem a 4 676 km představuje pomezí s Čínskou lidovou republikou.

Velká část země má charakter náhorní plošiny s průměrnou nadmořskou výškou přesahující 1 500 m; pouze 19 % rozlohy země se nachází pod úrovní 1 000 m. Nejnižším bodem je hladina jezera Choch núr (532 m) v nejseverovýchodnějším cípu země. Zatímco jihovýchod a jih Mongolska je jen mírně zvlněný a zbrázděný stržemi, na severu a zejména na západě se zvedají vysoká pohoří Východní Sajan, Changaj a Mongolský Altaj (s nejvyšší horou země Chüjtun vysokou 4 374 m), rozčleněná hlubokými údolími. Na jihu Mongolska pak daleko k východu vybíhá o něco nižší pásmo Gobijského Altaje. Celý jih a jihovýchod Mongolska zaujímá nejsušší a nejnehostinnější část země - poušť Gobi.

Mezi horami na západě se nachází celá řada velkých bezodtokých jezer; tato oblast bývá proto nazývána Jezerní pánev. Zde se prostírá největší mongolské jezero Uvs núr (3 350 km²), dále Char Us núr, Chjargas núr, Ačit núr aj. Další velké jezero, Chövsgöl núr (2 620 km²), leží na severu země. V kontrastu s jihem, postrádajícím stálé vodní toky, v severní části země existuje poměrně hustá říční síť. Největšími řekami jsou Orchon a Selenga, které odvádějí vodu do ruského jezera Bajkal, patří tedy k úmoří Severního ledového oceánu. Selenga je na dolejším toku při ruských hranicích dokonce využívána pro lodní dopravu. Východ země odvodňuje do čínského jezera Chu-lun a dále přes Amur do Tichého oceánu řeka Cherlen.

[editovat] Historie

Ve 13. století bylo území dnešního Mongolska centrem Mongolské říše, největší říše všech dob. (Roku 1241 táhla mongolská vojska Moravou a vyplenila klášter Hradisko.) Po více než sto letech nadvlády se Mongolská říše rozpadla a země se vrátila do stavu vnitřních sporů a potyček, který vydláždil cestu k dobytí části Mongolska mandžuskou dynastií Čching ovládající Čínu v roce 1636. Tím došlo k rozdělení země na tzv. vnitřní (Čínou ovládané) a vnější Mongolsko. Ale i vnější Mongolsko bylo v roce 1691 podmaněno.

Vnitřní a vnější Mongolsko vyhlásilo nezávislost na Číně v roce 1911, avšak trvalejší nezávislosti dosáhlo pouze vnější Mongolsko, a to za podpory Ruska. Roku 1919 bylo vnější Mongolsko opět obsazeno Čínou, po rozšíření ruské občanské války na východ a díky hnutí pod vedením Dogsomyna Bodooa nebo Horloogiyna Dandzana se čínské jednotky stáhly zpět. Nezávislé Mongolsko bylo znovuvyhlášeno 11. června 1921.

[editovat] Obyvatelstvo

Obyvatelé jsou Mongolové, v menšině jsou Kazaši. 5 % obyvatelstva je stále negramotných, životní úroveň je nízká. Obyvatelé vyznávají většinou buddhismus a až do 20. let 20. století psali vlastním písmem (dnes používají cyrilici) a žili kočovným způsobem života. Mongolskou peněžní jednotkou je 1 tugrik (MNT), který se dělí na 100 mungů.

[editovat] Politický systém

Od roku 1990 je Mongolsko parlamentní republikou, Místní parlament se jmenuje Velký lidový chural. Dvě nejsilnější politické strany nesou názvy Mongolská lidově revoluční strana a Mongolská demokratická strana. V roce 1991 došlo k přejmenování oficiálního názvu státu z „Mongolská lidová republika“ na „Mongolská republika“.

V lednu 1992 byla přijata nová ústava vzdávající se socialismu a měnící název státu na Stát Mongolsko a vytvořila tak základ demokratickému vývoji. Mongolsko zůstalo neutrální ve věci mezinárodních událostí a otázkách.

V roce 2004 byla vytvořena v zemi velká koalice. Vládní program akce byl schválený Velkým Churalem v listopadu 2004. Program zdůrazňoval potřebu konsolidace demokracie a rapidně krátký ekonomický tlak na úkor ekonomického oživení. Hlavou státu byl jmenován prezident volený na dobu 4 let. Prezident Natsagyn Bagabandi byl zvolen v roce 1997.