Šíité
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Součást seriálu Islám |
| Víra a praktiky |
|
Jedinost Boha |
| Hlavní osobnosti |
|
Mohamed |
| Texty & zákony |
| Větve islámu |
|
Sunnité • Šíité • Súfismus |
| Sociopolitické aspekty |
|
Umění • Architektura |
| Podívejte se také na |
|
Slovníček islámských pojmů |
Šíité (či správněji Ší'ité), Ší'a, ší'itský islám (z arabského شيعة, zkrácenina z Ší'at Alí شيعة علي neboli Strana Alího či Přívrženci Alího) je jedna ze dvou hlavních větví islámu (druhou je Sunna).
[editovat] Rozšíření
Ší'ité žijí hlavně v Íránu, kde je ší'itská forma islámu základem zákonodárství i státu, a také ve východním Iráku. Existují i menšinové komunity po celém světě.
[editovat] Historie
Za ší'ity jsou považováni ti muslimové, kteří za legitimní vůdce islámské obce považují jen potomky Muhammadovy rodiny v linii počínající Alím ibn Abú Tálibem, Muhammadovým bratrancem a zetěm. Ší'ité po Muhammadově smrti roku 632 neuznali za právoplatného chalífu Abú Bakra ani jeho následníky Umara a Uthmána. Teprve Alí, který se stal čtvrtým chalífou, je podle šíitů pravý vůdce muslimů, imám, a po něm další z jeho rodu.
Mezi ší'ity nepanuje jednotné mínění o tom, kteří z Alíových následníků mají být počítáni za imámy. Podle počtu uznávaných imámů se jednotlivé větve ší'y označují za ší'u pěti, sedmi nebo dvanácti imámů.
 |
Tento článek týkající se náboženství je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
