Tchaj-wan
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| 中華民國 Zhōnghuá Mínguó Čínská republika |
|
|---|---|
|
|
|
 |
|
| Rozloha | 35 980 km² (138. na světě) z toho 0 % vody |
| Počet obyvatel | 22 894 384 (48. na světě, odhad 2005) |
| Hustota zalidnění | 636 / km² |
| Jazyk | čínština (úřední), tchajwanština, hakka (rozšířené), atayalština, tsou, rukai, paiwanština, puyuma, ami, bunun, thao, saisiyat, kavalan (domorodé) |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | taoismus, buddhismus |
| Nejvyšší bod | Jü-šan (玉山, Yùshān) (3952 m n. m.) |
| Hlavní město | Tchaj-pej (台北, Táiběi) |
| Státní zřízení | republika |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Prezident | Čchen Šuej-pien (陳水扁, Chén Shuǐbiǎn) |
| Předseda vlády | Su Čeng-čchang (蘇貞昌, Sū Zhēngchāng) |
| Hymna | 三民主義 (Sān Mín Zhǔyì) |
| Vznik | 1. ledna 1912 (svržení dynastie Čching) |
| Měna | tchajwanský jüan (též tchaj-pi, tchajwanský dolar) (TWD) |
| ISO 3166-1 | 158 TWN TW |
| MPZ | RC |
| Doména | .tw |
| Telefon | +886 |
| Časové pásmo | UTC +8 |
Tchaj-wan (Taiwan) je běžné označení státního útvaru, jehož oficiální jméno je Čínská republika (čínsky: 中華民國; pinyin: Zhōnghuá Mínguó; český přepis: Čung-chua min-kuo). Za nezávislý stát ji uznává jen několik rozvojových zemí, na její území činí nárok Čínská lidová republika. Republika zahrnuje vedle ostrova Tchaj-wanu i Peskadorské ostrovy (Pcheng-chu) v Tchajwanském průlivu, ostrovy Lü-tao, Lan-jü, Ťin-men (v taiwanském přepise též Kinmen), Ma-cu (někdy též Matsu) a další.
Od pádu dynastie Čching v roce 1911 do roku 1949 pojem Čínská republika označoval celé území pevninské Číny a od roku 1945 i Tchaj-wanu, předtím okupovaného Japonskem.
Obsah |
[editovat] Historie
Ve středověku byl ostrov osídlen Číňany z pevniny, část původního obyvatelstva ale přežila. Po čínsko-japonské válce v roce 1895 ostrov připadl Japonsku. Obyvatelé Tchaj-wanu se s tím nechtěli smířit a vyhlásili nezávislou Republiku Tchaj-wan. Ta dokázala Japonsku vzdorovat asi pět měsíců.
Okupace Japonskem měla i své pozitivní důsledky - Japonci započali industrializaci země, stavěli železnice, školy, kanalizaci a další. V roce 1935 začal proces plného včlenění ostrova do Japonského císařství jako plnoprávné provincie.
Na Postupimské konferenci bylo s přihlédnutím k závěrům z konference v Káhiře (1943) rozhodnuto, že Tchaj-wan bude znovu přičleněn k Číně.
Už od 20. let však probíhala v Číně občanská válka. Komunisté pod vedením Mao Ce-tunga se oddělili od Národní strany Kuomintang a začali bojovat proti oficiální vládě. Po vítězství komunistů v občanské válce roku 1949 se na ostrov Tchaj-wan uchýlily zbytky Čankajškovy armády. Na pevnině byla vyhlášena Čínská lidová republika a pojem Čínská republika se zúžil na ostrovy udržené nacionalistickou armádou. Ostrov odolal mohutnému bombardování a udržel si nezávislost na komunistech až dodnes. Až do začátku devadesátých let na Tchaj-wanu autoritativně vládla jedna strana, nacionalistický Kuomintang, protože kvůli trvajícímu vyhlášení výjimečného stavu nemohly být uspořádány volby. Poté následovala postupná demokratizace.
[editovat] Politika
Podobně jako pevninská Čína považuje Tchaj-wan pouze za svou odpadlickou provincii, tak i tchajwanská vláda po desetiletí proklamovala, že ona je tou pravou čínskou reprezentací, která dočasně ztratila kontrolu nad částí (podstatnou) svého území. Vedle „federální“ vlády v Tchaj-pej existují ještě vlády dvou provincií, které však mají víceméně pouze symbolický význam. Ve „federálním“ parlamentu na ostrově zasedalo množství přestárlých poslanců za pevninské provincie, které neměl kdo vystřídat, protože vláda pochopitelně nemohla na komunistickém území uspořádat volby. Na přelomu tisíciletí ovšem někteří politici na Tchaj-wanu od doktríny „my jsme Čína“ zvolna upouští a volají po vyhlášení nezávislosti samotného Tchaj-wanu. Tím paradoxně vyvolávají ostřejší reakce nejen u komunistické vlády na pevnině, ale i u většiny nacionalistického obyvatelstva, než při nárokování jednotné Číny.
Čínská republika byla jako vítězná mocnost 2. světové války zakládajícím členem OSN a byla také stálým členem Rady bezpečnosti. Tím zůstala i po prohře v občanské válce, což se nelíbilo SSSR, proto se dlouho neúčastnil hlasování v Radě bezpečnosti OSN (čímž mj. například umožnil vojenský zásah vojsk OSN v Jižní Koreji). Tento stav se změnil začátkem sedmdesátých let, kdy došlo k oteplování vztahů mezi ČLR a USA. Tchaj-wan byl v OSN a Radě bezpečnosti nahrazen právě ČLR v roce 1971. Jelikož obě země trvaly na existenci jediné Číny, byť z různých úhlů pohledu a většina zemí světa během 70. let změnila své rozhodnutí a začala uznávat Čínskou lidovou republiku, je Čínská republika oficiálně uznávána 26 státy. Z evropských států ji v současnosti uznává pouze Vatikán; v letech 1999-2001 ji uznávala i Makedonie.
[editovat] Správní členění
Čínská republika se správně člení na 2 provincie a 2 centrálně spravovaná města:
[editovat] Provincie
[editovat] Centrálně spravovaná města
[editovat] Externí odkazy
|
|
 |
||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|||||||||||
Teritoria, kolonie a zámořská území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)
