Austrálie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Australský svaz Commonwealth of Australia
vlajka znak
Rozloha	7 692 030 km² (6. na světě) z toho 1 % vody
Počet obyvatel	20 090 437 (52. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	2 / km² (224. na světě)
Jazyk	angličtina
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	katolíci 26,8%, anglikáni 21,8 %, ostatní křesťané 21,7 %, muslimové 1,1 %, budhisté 1,1 %, hinduisté 0,4 %, ostatní 27,1 %
Nejvyšší bod	Mount Kosciusko (2228 m n. m.)
Hlavní město	Canberra
Státní zřízení	konstituční monarchie
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Královna	Alžběta II. reprezentovaná guvernérem Michaelem Jefferym
Předseda vlády	John Howard
Hymna	Advance Australia Fair
Vznik	1. ledna 1901 (nezávislost na Spojeném království)
Měna	australský dolar (AUD)
ISO 3166-1	036 AUS AU
MPZ	AUS
Doména	.au
Telefon	+61
Časové pásmo	UTC +8 - +10

Austrálie (anglicky Australia) je federativní konstituční monarchie ležící na stejnojmenném kontinentě a přilehlých ostrovech. Břehy Austrálie omývá na západě Indický oceán a na východě Tichý oceán. V rámci Indického oceánu to jsou na severu Timorské moře a Arafurské moře, k Pacifiku patří na západě Korálové moře a Tasmanovo moře.

• Administrativní dělení: 6 svazových států, 2 federální teritoria, 6 zámořských území
• Velká města: Sydney (4 041 400), Melbourne (3 417 200), Brisbane (1 601 400), Perth (1 364 200), Adelaide (1 092 900)
• Nejníže položené místo: hladina Eyreova jezera -16 m. n. m.
• Nejvýše položené místo: Mount Kosciusko 2228 m. n. m.

[editovat] Jméno

Jméno Austrálie je odvozeno z latinského australis (česky: jižní). Vychází z polohy kontinentu a pověstí o „neznámé jižní zemi“ („terra australis incognita“), které lze datovat až do římských legend.

[editovat] Obyvatelstvo

95 % obyvatel je britského nebo irského původu. V Austrálii žije asi 380 000 původních obyvatel. Austrálci obývají především Severní teritorium a ostrovy v Torresově průlivu. 85 % obyvatel žije ve velkých městech.

Přes 70 % obyvatel se hlásí ke křesťanství.

[editovat] Historie

Po roce 1606 založila nizozemská Východoindická společnost na severozápadním pobřeží kolonii Nové Holandsko. Problémem této kolonie nebyly jen omezené možnosti Holandska, ale i fakt, že toto pobřeží neposkytuje mnoho míst, kde by byly podmínky vhodné pro existenci lidského osídlení.

V roce 1770 vyhlásil James Cook celý kontinent britskou kolonií. Zřízením trestanecké kolonie v roce 1788 začaly koloniální dějiny Austrálie. Trestanecké transporty byly ukončeny roku 1840. V letech 1824 až 1859 vznikly britské kolonie Nový Jižní Wales, Západní Austrálie, Jižní Austrálie, Victoria a Queensland.

Bílí osadníci narazili při svém příjezdu na domorodé obyvatele Austrálce (jiný termín Aboriginové), žijící zhruba na úrovni doby kamenné. V průběhu osídlování docházelo k vyhánění a vybíjení domorodců, kteří byli jako rovnoprávní občané uznáni teprve v roce 1967. V současné době představují 2% obyvatel Austrálie.

1. ledna 1901 se britské kolonie spojily ve federaci Australský svaz se statutem dominia.

[editovat] Politika a administrativní rozdělení

Austrálie je konstituční monarchií. Formální hlavou státu je královna Alžběta II., kterou reprezentuje generální guvernér. Tomu přísluší rozsáhlé exekutivní pravomoci, které ale používá jen výjimečně, takže hlavní úlohu v exekutivě obvykle hraje premiér. Země má dvoukomorový parlament, sestávající se z horní komory, Senátu se 76 senátory a dolní komory, Poslanecké sněmovny se 148 křesly. Poslanci jsou voleni na 3 roky, senátoři na 6, když se každé 3 roky polovina obměňuje.

[editovat] Podívejte se také na:

• Australská heraldika

[editovat] Externí odkazy

• http://australie.obrazem.cz
• Australiagate

Commonwealth (Společenství národů)
Řádné členské země: Antigua a Barbuda | Austrálie | Bahamy | Bangladéš | Barbados | Belize | Botswana | Brunej Darussalam | Dominika | Fidži | Gambie | Ghana | Grenada | Guyana | Indie | Jamajka | Jihoafrická republika | Kamerun | Kanada | Keňa | Kiribati | Kypr | Lesotho | Malajsie | Malawi | Maledivy | Malta | Mauricius | Mozambik | Namibie | Nauru | Nigérie | Nový Zéland | Pákistán | Papua-Nová Guinea | Samoa | Seychely | Sierra Leone | Singapur | Spojené království | Sv. Kryštof a Nevis | Svatá Lucie | Sv. Vincenc a Grenadiny | Svazijsko | Šalamounovy ostrovy | Šrí Lanka | Tanzanie | Tonga | Trinidad a Tobago | Tuvalu | Uganda | Vanuatu | Zambie
Státy a území s nepřímým členstvím
Zámořská území (korunní kolonie): Anguilla | Bermudy | Britské antarktické území | Britské indickooceánské území | Britské Panenské ostrovy | Falklandy | Gibraltar | Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy | Kajmanské ostrovy | Montserrat | Pitcairnovy ostrovy | Svatá Helena | Turks a Caicos
Korunní závislá území: Guernsey | Jersey | Ostrov Man
Zvláštní status: Cookovy ostrovy | Niue

Státy a území v Austrálii a Oceánii

Austrálie • Fidži • Kiribati • Marshallovy ostrovy • Mikronésie • Nauru • Nový Zéland • Palau • Papua-Nová Guinea • Samoa • Šalamounovy ostrovy • Tonga • Tuvalu • Vanuatu
Teritoria, kolonie a zámořská území: Americká Samoa (USA) • Cookovy ostrovy (NZ) • Francouzská Polynésie (F) • Guam (USA) • Havaj (USA) • Midway (USA) • Niue (NZ) • Norfolk (AUS) • Nová Kaledonie (F) • Pitcairnovy ostrovy (GB) • Severní Mariany (USA) • Tokelau (NZ) • Velikonoční ostrov/Rapa Nui (CL) • Wake (USA) • Wallis a Futuna (F)

---