Arabština
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arabština (العربية, Al-carabiyâ) | |||
---|---|---|---|
Rozšíření: |
Afghanistán, Alžírsko, Bahrajn, Čad, Džibutsko, Egypt, Eritrea, Irák, Írán, Izrael, Jemen, Jordánsko, Kamerun, Katar, Keňa, Komory, Kuvajt, Kypr, Libanon, Libye, Mali, Maroko, Mauritánie, Niger, Nigérie, Omán, Pásmo Gazy, Saudská Arábie, Somálsko, Spojené arabské emiráty, Súdán, Sýrie, Tádžikistán, Tanzánie, Tunisko, Turecko, Uzbekistán, Západní břeh Jordánu |
||
Počet mluvčích: |
|
||
Klasifikace: | |||
Písmo: | Arabské písmo | ||
Postavení | |||
Regulátor: |
jazyk Koránu |
||
Úřední jazyk: | |||
Kódy | |||
ISO 639-1: | ar | ||
ISO 639-2: |
|
||
SIL: | různé | ||
Wikipedie | |||
ar.wikipedia.org |
Arabština je semitský jazyk. Existují značné rozdíly mezi spisovnou arabštinou a regionálními hovorovými jazyky (např. egyptskou, syrskou, iráckou, marockou hovorovou arabštinou). Spisovná arabština se jen málo liší od jazyka Koránu, ale aktivně ji ovládají pouze vzdělanci. V jednotlivých hovorových jazycích se objevují podobné odstředivé tendence, jaké odpoutaly románské jazyky od kdysi jednotné latiny. Na rozdíl od románských jazyků se však rozdíly jen v malé míře projevují v psané formě jazyka, a to přestože někteří spisovatelé píší v regionálních variantách. Důvodů je několik - arabské písmo nezachytí změny v krátkých samohláskách, pozměněné souhlásky si zase ponechávají původní zápis (např. znak ج, běžně přepisovaný jako J a čtený [dž], se v Egyptě vyslovuje [g], ale píše se pořád stejně).
Obsah |
[editovat] Historie
Nejstarší nápisy pocházejí ze 4. století. Klasická arabština je dochována ve staroarabské poezii (6. - 7. století) a v Koránu (7. století). Od 8. století dochází k upevnění gramatických pravidel. Stala se úředním a literárním jazykem na celém Araby dobytém území, používali ji i příslušníci jiných národů, kteří od Arabů přejali islám (Turci, Peršané aj.). Kromě poezie zahrnuje klasická arabská literatura také řadu děl naučných (historických, geografických, lékařských, filozofických aj.) Díky arabským překladům přežilo evropský středověk nejedno dílo antických autorů. Od 19. století se modernizuje slovní zásoba, zjednodušuje se styl i skladba a vzniká moderní spisovná arabština. Rozdíly oproti arabštině klasické však nejsou příliš velké.
[editovat] Gramatika
Arabština je flexivní jazyk, což znamená, že ohýbá slova pomocí předpon, přípon a zejména změnami uvnitř kmene, v indoevropských jazycích nepříliš obvyklými:
- kitáb = kniha, kutub = knihy
- rasala = poslal, ursila = byl poslán
[editovat] Abeceda a výslovnost
Hlavní článek: Arabské písmo
Arabština používá řadu hrdelních a emfatických (s důrazem vyslovených) souhlásek. Spisovná arabština používá pouze šest samohlásek, tři dlouhé a tři krátké: A, Á, I, Í, U, Ú. O regionálních hovorových arabštinách už to tolik neplatí.
[editovat] Vzorový text
[editovat] Všeobecná deklarace lidských práv
arabsky |
يولد جميع الناس أحرارًا متساوين في الكرامة والحقوق. وقد وهبوا عقلاً وضميرًا وعليهم أن يعامل بعضهم بعضًا بروح الإخاء. |
přepis |
ywld jmíc al-nás ahhrárˇá mtsáwín fí al-krámâ walhhqúq. wqd whbwá cqlᡠwddmírˇá wclyhm an ycáml bcddhm bcddˇá brúh al-ukhá'. |
doslovně |
تَوَلُّد = tawalud = genesis, generation في = fí = during كَرَامَة = karámâ = dignity |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
[editovat] Podívejte se též na
Semitské jazyky |
---|
Západosemitské: |
Severozápadní: amuritština | ugaritština | kenaánské (féničtina (punština) | amonitština | moabština | edomitština | hebrejština) | aramejština (východní (syrština | senajština | hertevinština | turojština | mandejština) | západní) |
Arabština: fusha | maltština | judeo-arabština |
Jihosemitské: |
Jihozápadní: staré jihoarabské (sabejština | minejština | qatabanština | hadhramautština) | etiopské (severní (ge'ez | tigriňňa | tigré | dahlik) | jižní (amharština | argobbština | harari | východní gurage | gafatština | soddština | goggotština | mesmeština | muherština | západní gurage) ) |
Jihovýchodní: batharština | harsuština | hobyotština | džibbalština | mehri | suqutri |
Východosemitské: akkadština (babylónština | asyrština) | eblaitština |