Holešov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Holešov | |
---|---|
základní data | |
status: | město |
NUTS 5 (obec): | CZ0721 588458 |
kraj (NUTS 3): | Zlínský (CZ072) |
okres (NUTS 4): | Kroměříž (CZ0721) |
obec s rozšířenou působností: | Holešov |
pověřená obec: | Holešov |
historická země: | Morava |
katastrální výměra: | 33,96 km² |
obyvatel: | 12 266 (2. 10. 2006) |
zeměpisná šířka: | |
zeměpisná délka: | |
nadmořská výška: | 232 m |
PSČ: | 769 01 |
základní sídelní jednotky: | 21 |
místní části: | 6 |
katastrální území: | 6 |
Adresa městského úřadu: | Masarykova 628 76917 Holešov |
starosta: | Ctirad Otta |
Oficiální web E-mailová adresa |
Holešov je město na západním okraji Hostýnských vrchů na hranici mezi Hanou a Valašskem, asi 9 km severovýchodně od Kroměříže. Má necelých 12 500 obyvatel.
[editovat] Historie a zajímavosti
Holešov se utvořil na starobylé křižovatce dvou bočních tras jantarové stezky. V katastru dnešního Holešova byla objevena nejstarší neolitická osada, tj. nejstarší zemědělská vesnice, tj. nejstarší sídlo trvalé povahy na území ČSR (cca 7-6 tis. let př.n.l.). Vlastní centrum Holešova je víceméně trvale osídleno od doby bronzové, jak dokládají objevená pohřebiště (cca 2000 př.n.l.).
V dobách křesťanských se stal Holešov biskupským majetkem, za Přemyslovců byl povýšen na městečko a později na město. V časech reformace byl rušným centrem Jednoty bratrské i luteránů. V časech protireformace byl poslední rekatolizační štací Jana Sarkandera (budoucího světce), před tím než byl tento zatčen pro zemězradu. O radostech a strastech třicetileté války informuje zachovalý deníček holešovského měšťana. Poté Holešov získal pobělohorský zbohatlík a zemský hejtman Johann z Rottalu a učinil jej svou rezidencí, jeho nástupci pak významným kulturním centrem. S tím souviselo velkorysé budování zámku a zámecké zahrady, která v lepších časech mohla směle konkurovat zahradám kroměřížským.
Holešov se též stal útočištěm ultraortodoxních Židů vč. několika věhlasných kabalistických učenců. Což z něj v následujících staletích učinilo mystické poutní místo ortodoxního judaismu, na druhou stranu se negativně podepsalo na soužití menšiny s většinou. Mj. i díky této menšině prof. Masaryk úspěšně kandidoval do říšského sněmu za volební okrsek valašský. Po vzoru průmyslové výstavy v Praze, se i v Holešově konala výstava, která se stala nejvýznamnějším hospodářsko-kulturním podnikem na východní Moravě před první světovou válkou. Bezprostředně po skončení války se v Holešově odehrál poslední „lidový“ protižidovský pogrom v českých zemích. Na počátku dvacátých let vzniklo v Holešově nejprogresivnější české fašistické hnutí, z něhož se později změnou názvu stala Národní obec fašistická.
Ke specifickým rysům města patřilo v letech 1455 až 1919 "židovské getho" s jedním nejpočetnějším počtem obyvatel na Moravě. Po zničení „Nové synagogy“ nacisty v roce 1941 se do dnešních dnů zachovala „Šachova synagoga“. Ta je unikátní renesanční stavbou s významnou vnitřní výzdobou polského stylu a instalovanou výstavou Židé a Morava. Druhou judaistickou památkou je židovský hřbitov s obřadní síní se seznamem obětí holocaustu a množstvím náhrobků. Mezi nimi je nejznámější tumba rabbiho Sabbatai Kohena, zvaného Šach.
Koncem třicátých let se Holešov stal posádkovým městem, čs. posádku elitních hraničářů však brzy vystřídala německá Schutzpolizei. V kasárnách se pak pořádala školení a výcvik příslušníků Schutzpolizei i protektorátního četnictva. Později na tuto tradici navázal komunistický režim zřízením Vysoké školy SNB, zahrnující i výcvikový prostor pro příslušníky pohraniční stráže. Ještě později na tuto tradici navázal demokratický režim zřízením nejvýznamnější Střední policejní školy v ČR.
Jeden z největších obyvatel města, hanácký obr Drásal, dal své jméno nejobtížnějšímu bikemaratonu ČR, který každoročně startuje z holešovského náměstí. Poválečná existence civilního letiště přinesla Holešovu několik mistrů světa ve sportovním parašutismu a zajistila, že Holešov můžeme každý den vidět a slyšet ve zprávách o počasí.
[editovat] Části města
- Holešov
- Dobrotice
- Količín
- Tučapy
- Všetuly
- Žopy
[editovat] Externí odkazy
Tento článek o českém místopise je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
Města a obce okresu Kroměříž |
---|
Bařice-Velké Těšany | Bělov | Bezměrov | Blazice | Bořenovice | Brusné | Břest | Bystřice pod Hostýnem | Cetechovice | Dřínov | Holešov | Honětice | Horní Lapač | Hoštice | Hulín | Chomýž | Chropyně | Chvalčov | Chvalnov-Lísky | Jankovice | Jarohněvice | Karolín | Komárno | Koryčany | Kostelany | Kostelec u Holešova | Kroměříž | Kunkovice | Kurovice | Kvasice | Kyselovice | Lechotice | Litenčice | Loukov | Lubná | Ludslavice | Lutopecny | Martinice | Míškovice | Morkovice-Slížany | Mrlínek | Němčice | Nítkovice | Nová Dědina | Osíčko | Pacetluky | Pačlavice | Počenice-Tetětice | Podhradní Lhota | Prasklice | Pravčice | Prusinovice | Přílepy | Rajnochovice | Rataje | Roštění | Roštín | Rusava | Rymice | Skaštice | Slavkov pod Hostýnem | Soběsuky | Střílky | Střížovice | Sulimov | Šelešovice | Troubky-Zdislavice | Třebětice | Uhřice | Věžky | Vítonice | Vrbka | Zahnašovice | Zářičí | Zástřizly | Zborovice | Zdounky | Zlobice | Žalkovice | Žeranovice |