Židovství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Židovství (anebo judaismus) je náboženství a kultura židovského národa. Zásady a dějiny judaismu vytvářejí historické základy mnoha jiných náboženství včetně křesťanství a islámu.

Židé tradičně neoznačují judaismus jako náboženství, ale jako kulturu s vlastní historií, jazykem (hebrejštinou), zemí předků, liturgií, filozofií, souborem etických zásad, náboženských praktik, a podobně.

Námětem hebrejské Bible (Tanach anebo nepřesně Starý zákon) je popis vztahu Izraelitů (také nazývaných Hebrejci) s Bohem, jak je zobrazen v jejich historii od počátku času až do stavby druhého chrámu (515 př. n. l.).

Židovství vždy uznávalo řadu principů židovské víry, nikdy ale nevytvořilo závazný katechismus. Objevila se řada formulací židovské víry, z nichž většina má hodně společného, přesto se ale v některých bodech liší. Během posledních dvou století se židovská komunita rozdělila do několika větví, které tyto principy chápou velmi odlišně. Většina ortodoxního židovství obvykle tvrdí, že pravidla jsou neměnná a povinná, neortodoxní formy židovství naopak obvykle tvrdí, že tato pravidla se vyvíjejí v čase, a tak povolují více odchylek ve víře každého jednotlivce. Toto téma je podrobněji popsáno v článku o principech židovské víry.

[editovat] Fakta o judaismu

Židovský národ sleduje stopy svých tří dávných praotců:Abraháma,jeho syna Izáka a jeho vnuka Jákoba. Židé se při svých modlitbách nazývají dětmi Abrahámovými. Jejich dějiny začínají dobou, kdy Abrahám opustil dnešní Irák a usadil se v dnešní „zemi zaslíbené“, známé dnes jako Palestina nebo Izrael.Později se Jákobovi synové dostali i do Egypta, který ale jejich potomci byli nuceni pod vedením Mojžíše opustit. Na cestě se Mojžíšovi na hoře Sinaj zjevil Hospodin a uzavřel s Izraelci smlouvu, obsahující deset přikázání. Od té doby se tyto bohem dané náboženské zákony staly jádrem Izraelské národní identity.

[editovat] Mezuza

je útlý pergamenový svitek popsaný biblickými texty a uzavřený v pouzdře.Mezuza se připevňuje na záruby dveří židovských domů. Je připevněna na pravé straně a zbožní Židé při vcházení nebo vycházení z domu mají ve zvyku se mezuzy dotknout rukou a tu ruku pak políbit.

[editovat] Tóra

je označení prvních pěti knih bible, které Bůh daroval Mojžíšovi. Tóra znamená něco jako návod,zákon nebo učení. Kromě Starého zákona obsahuje Tóra přikázání, kterými se mají Židé řídit. Při čtení Tóry má na sobě muž oblečen Talit (modlitební pláštˇ) a Tfilin (kožená krabička, obsahující úryvky Tóry.

[editovat] Rodina a svátky

Na rodinu a příbuzenské vztahy se klade neobyčejný důraz.. Židovský rok má mnoho svátků. Řada z nich nemá jen náboženský význam, ale i rodinný charakter. Během svátků se celá židovská komunita schází a společně slaví.

[editovat] Šabat

Šabat začíná v pátek večer východem prvních tří hvězd. Nejprve se na stůl prostře chléb a víno a zapálí se dvě svíce. Potom muž odříkává modlitbu za boží požehnání, předčítá posvátné texty, požehná víno a chléb a nechá je kolovat kolem stolu. Svíce se nezhasínají, ale nechají se dohořet. Během šabatu je zakázána jakákoli práce, včetně psaní. Povoleno je pouze čtení. Šabat končí sobotním večerem.

[editovat] Židovské svátky

Pesach, Šavu ot (svátek týdnů), Sukot (svátek stánků), Šmini aceret, Roš hašana (Nový rok), Jom kipur(Den smíření), Chanuka, Purim, Tu bi-švat a Lag ba-omer.

[editovat] Odnože judaismu

Židovství se běžně rozděluje do následujících odnoží:

ortodoxní judaismus (zahrnuje chasidismus, ultra-ortodoxní judaismus a moderní ortodoxní judaismus)
masorti judaismus (v USA známější jako konzervativní judaismus)
progresivní judaismus (v USA známější jako reformní judaismus, ve Velké Británii pak jako liberální judaismus)
rekonstruktivní judaismus
Karaitský judaismus

[editovat] Klasická díla judaismu

Některé z těchto kategorií se překrývají a některé z knih svými rysy patří do více než jedné kategorie.

Tanach (hebrejská Bible) a komentáře
Rabínská literatura
- Mišna a její komentáře
- Jeruzalém a Babylonský Talmud a jejich komentáře
- Tosefta
- halachický a agadický Midraš
Halachická literatura (židovské právo a zvyklosti)
- Nejdůležitější halachické kodexy
  - Mišne Tora a její komentáře
  - Arba Turim a jeho komentáře
  - Šulchan Aruch a jeho komentáře
- Responsa
Židovské myšlení a etika
- Židovská filozofie
- Židovská etika
- Kabbalah
- Chasidismus
Klasická židovská poezie (Piyyut)
Židovská liturgie, včetně siduru

[editovat] Principy víry

Během doby se objevilo množství formulací židovské víry, z nichž většina má mnoho společného, přesto se ale liší v některých detailech. Srovnání několika takových formulací demonstruje značný rozsah tolerance k rozdílným náboženským pohledům. Následuje souhrn zásad židovské víry.

Bůh je jeden.
Bůh je všemohoucí a vševědoucí.
Bůh je nefyzický, netělesný a věčný.
Modlitbu lze nabídnout pouze Bohu.
Hebrejská Bible a mnoho zásad víry popsaných v Mišně a Talmudu je výsledkem Božího zjevení.
Slova Boží jsou pravdivá.
Mojžíš byl hlavním mezi proroky.
Tóra (pět knih Mojžíšových) je nejdůležitějším textem judaismu.
Bůh odmění ty, kdož dbají Jeho přikázání, a potrestá ty, kdož je poruší.
Bůh si vybral židovský národ, aby s ním uzavřel jedinečnou smlouvu; popisem této smlouvy je Tóra sama.
Věk spasení. Židé věří, že přijde spasitel (mašiach) a nastane věk spasení.
Duše je při narození čistá. Člověk přichází na svět s jecer ha-tov, sklonem činit dobro, a s jecer ha-ra, sklonem činit zlo. Má tak svobodnou vůli a může si vybrat cestu životem, jakou sám chce.
Člověk může přijmout odpuštění svých hříchů.