Neolit
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obsah |
[editovat] Definice a časové vymezení
Neolit nebo také mladší doba kamenná je označení pro pravěké období, ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství. Samotný výraz neolit pochází z řeckého neos = nový a lithos = kámen a odráží v názvu jeden z typických prvků tohoto období (viz níže). Tato tzv. neolitická revoluce začíná na Blízkém východě někdy v 10. nebo 9. tisícíletí př.n.l. a ukončuje tak období mezolitu; neolit ovšem na různých územích začíná odlišně, podle toho, jak rychle či pomalu se sem znalost zemědělství šíříla. Ve střední Evropě se uvažuje o 8. či 7. tisícíletí př.n.l. Někdy po polovině 5. tisíciletí př.n.l. nastupuje období eneolitu.
[editovat] Typické rysy
Neolitická doba se vyznačuje následujícími aspekty:
- zemědělství - ve střední Evropě hlavně pěstování obilnin a luštěnin a chov domácích zvířat
- výroba keramických nádob, keramika
- výroba kamených nástrojů, tvz. štípaná industrie, broušená industrie a vrtaná industrie
- počátky vědomé výroby oděvů
- usedlý způsob života spojený se stavbou trvalých domů (v paleolitu pouze stany a chaty netrvalého charakteru)
[editovat] Vznik zemědělství
V 10. nebo v 9. tisícíletí př. n. l. došlo v oblasti tzv.úrodného půlměsíce (tj. v oblasti dnešní Palestiny, Sýrie, Turecka, Íránu a Iráku) ke změnám ve způsobu získávání obživy. Po určitou dobu trvalo období sběru zrn divokých trav. Lidé postupně začali sami účelově pěstovat obilí (hlavně pšenici a ječmen) a chovat dobytek (ovce, kozy, hovězí dobytek). Nejstaršími sídlišti, kde byla archeologicky zaznamenána přítomnost obilnin, jsou Mureybit v severní Sýrii (odhadované stáří nálezu 8050–7542 př. n. l.), Ali Kosh v Íránu (7500–6750 př. n. l) a Jericho v Jordánsku (7000 př. n. l.). Vedle obilnin také pěstovali hrách, čočku, proso, len, mák, boby, výjimečně i oves a žito. Podobná centra se o něco později vytvořila i ve Střední Americe a na Dálném východě (oblast Žluté řeky).
[editovat] Domestikace zvířat
Zároveň se začátkem pěstování obilnin, došlo i k domestikaci divokých zvířat. Zpočátku si lidé pravděpodobně vytvářeli tzv. živé konzervy. Tj. drželi v zajetí mláďata ulovených zvířat a vykrmovali je k pozdější spotřebě. Archeologicky nejsme schopni u kosterního nálezu postihnout, jestli se jednalo o „živou konzervu“ či již plně domestikované zvíře. Až později došlo k výraznému zmenšení velikosti chovaných zvířat. Nejstarší nálezy kostí ovce ze sídliště pocházejí ze Zarev Chemi/Shandaru (9 000 př.n.l.). Nálezy kozy se objevují později - kolem 7 500 - 6750 př.n.l. Kosti hovězího dobytka byly nalezeny v Jerichu (7 000 - 6750 př.n.l.), Agrisse (6 500 př.n.l.) a Knossu (6 100 př.n.l.). Domestikovaný vlk - pes se objevil na sídlištích mimo úrodný půlměsíc a to ve Star Carr (Anglie) a v Seckenberg Moor (Německo, cca 7 500 př.n.l.). Nelze vyloučit, že sloužil (i) jako potrava.
[editovat] Teorie týkající se rozšíření
[editovat] Difuzionistická teorie
Neolit se šíří difuzí - pronikáním nových skupin obyvatel z oblastí úrodného půlměsíce - Turecko, Syropalestina, Kurdistán přes Balkán, do střední Evropy. S tímto fenoménem měl souviset i příchod Indoevropanů do Evropy. Autorem a hlavním představitelem byl Vere Gordon Childe.
[editovat] Autochtonistická teorie
Neolit vzniká přímo na místě: vytvářejí se lokální místa neolitizace. Zastávají ji především středoevropští badatelé pro místní vývoj: O.Menghin nebo R.Pittioni.
[editovat] Substrátová teorie
Kombinace předchozích uvažuje o pronikání neolitického obyvatelstva na území mezolitiků.
[editovat] Prekeramický neolit
Pojem vztahující se k specifickému období na blízkém Východě a Balkáně, kdy místní obyvatelstvo sice znalo zemědělství, ale nedokázalo ještě vyrábět keramiku, resp. keramické nádoby. Protože keramické nádoby a střepy z nich patří mezi nejdůležitější archeologické nálezy, vzniklo pro toto období specifické pojmenování.
[editovat] Kultury, skupiny
- Kultura s lineární keramikou
- Kultura Vinča
- Kultura bukovohorská
- Kultura s vypíchanou keramikou
- Kultura potiská
- Protolengyel
- Lengyel
- Kultura s moravskou malovanou keramikou
[editovat] Reference
- Pavlů, I., Zápotocká, M. 1979: Současný stav a úkoly studia neolitu v Čechách. Památky archeologické 2, 285-318.
- Pleiner, R. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
- Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno.
