Jednota bratrská
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jednota bratrská je jednou z protestantských (evangelických) církví působících v České republice, jedná se o církev s presbyterně-synodním zřízením.
Obsah |
[editovat] Organizace
Základní organizační jednotkou církve je sbor, v jehož čele stojí „správce sboru“ (nazývaný také kazatel, pastor) a Rada starších. Správce sboru je povoláván Úzkou radou, Rada starších je volena členským shromážděním, tzv. sborovou radou. Nejvyšším orgánem církve je „synod“, který se skládá ze správců sborů a delegátů, volených jednotlivými sbory. Jako výkonný orgán církve volí synod tříčlennou „Úzkou radu“.
Jednota bratrská má v současnosti celkem asi 3000 členů v 16 sborech a dalších misijních místech. Provozuje dvě základní školy, vyšší odbornou školu pomaturitního studia a sociální práci při některých sborech.
[editovat] Historie
Jednota bratrská – UNITAS FRATRUM – neboli Moravská církev navazuje na tradici vzniklou v Čechách během období husitských válek, v prostředí vnitřních reformních snah katolické církve. Ovlivněna učením Petra Chelčického, byla založena Bratrem Řehořem v Kunvaldu v severovýchodních Čechách v roce 1457.
Tato skupina zdůrazňovala trojí ideál víry, lásky a naděje, se silnějším důrazem na praktický křesťanský život než na učení nebo církevní tradici, od části Chelčického nauky, která odmítala prakticky veškeré vzdělávání, se ale postupně vzdálila. Jednota bratrská se od počátku své existence dostala do konfliktního vztahu nejen s katolíky, ale i s kališníky. Na rozdíl od kališníků nezachovávala žádnou formální spojitost se všeobecnou církví (tj. s katolickou), což komplikovalo její postavení na domácí i zahraniční půdě. První členové Jednoty byli jako sektáři pronásledováni husity, až později se církev dokázala v českých zemích obecněji etablovat. Církev se rozrůstala a šířila po Čechách a na Moravě. Mezi nejvýznačnější představitele patřili Lukáš Pražský, Jan Augusta, Jan Blahoslav nebo Jan Ámos Komenský.
Prudké zhoršení postavení církve nastalo během protireformace po bitvě na Bílé Hoře, kdy došlo ke znemožnění její existence, stejně jako všech ostatních protestantských církví. Mnoho protestantů opustilo vlast jako exulanti, jen menšina z těch, kteří zůstali doma, se snažila v tajnosti svou víru uchovat. Měla kontakty se zahraničím a konala tajná setkání. Tímto způsobem přežila celé století. Valná většina členů Jednoty však konvertovala ke katolicismu.
V letech 1722 až 1727 několik rodin z Moravy, převážně z Fulneku i z jiných míst, které do jisté míry zachovaly tradice původní Jednoty, pod vedením Christiana Davida našlo útočiště v Sasku, na panství Mikuláše Ludvíka hraběte Zinzendorfa, a vystavěli osadu, kterou nazvali Herrnhut („místo, které střeží Bůh“), česky Ochranov.
Budování jednotné nové (resp. obnovené) církve bylo s různorodými prvky, přicházejícími z různých míst a prostředí, velmi komplikované. Rozhodující okamžik jednoty nastal dle církevní tradice při vylití Ducha svatého během slavení sv. Večeře Páně 13. srpna 1727.
V roce 1732 vyslalo toto křesťanské společenství první misionáře k otrokům na ostrov sv. Tomáše v Karibském moři. A brzy následovaly další misie: do Grónska, Severní Ameriky, Jižní Afriky… V dnešní době je světově rozšířená Jednota bratrská rozdělena do čtyř regionů: africký, evropský, karibský a severoamerický, které se skládají z 19 provincií.
Ve své vlasti, v „zemi otců“, mohla Jednota bratrská zapustit kořeny po císařském ediktu z roku 1861. První sbor obnovené Jednoty bratrské byl založen roku 1870 v Potštejně.
[editovat] Podívejte se též na
- Unitas Fratrum
[editovat] Literatura
- Obrazy z dějin Jednoty Bratrské : [II. Jednota Bratrská obnovená]. Praha : Bratrské listy : Reichl, 1911. 186 s.
- GREENFIELD, John. Moc s výsosti : čili dvousetleté výročí velkého probuzení moravských bratří – bratrské jednoty. Praha : Dr. Josef Dobeš, 1936. 108 s.
- ŘÍČAN, Rudolf. Dějiny Jednoty bratrské : s kapitolou o bratrské theologii od ThDr Amadea Molnára. 1. vyd. Praha : Kalich, 1957. 518 s.
- MÜLLER, Josef Theodor. Dějiny Jednoty Bratrské. 1. vyd. Praha : Jednota Bratrská, 1923. 368 s.
- MOLNÁR, Amedeo. Boleslavští bratři. 1. vyd. Praha : Komenského evangelická fakulta bohoslovecká, 1952. 291 s.
