Rozchod kolejí
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rozchod kolejí vyjadřuje vzdálenost mezi vnitřními hranami kolejnic. Udává se v milimetrech, i když historicky používané hodnoty vznikly většinou z měr v anglických jednotkách. Měří se rozchodkou.
Rozchod kolejí se týká rovných úseků trati. Měří se 14 mm pod temenem kolejnice. V obloucích (na normálněrozchodných tratích se to týká oblouků o poloměru 300 m a menších) bývá obvykle rozchod rozšířen, aby jimi snáze projely podvozky železničních vozidel. Rozšíření se pohybuje od několika milimetrů do několika centimetrů - podle rozchodu kolejí a poloměru oblouku. Maximální možný rozchod normálněrozchodné koleje v provozu je 1470 mm.
V České republice se standardně ve všech tramvajových i běžných železničních provozech používá normální rozchod 1435 mm. Výjimku tvoří v současné době tramvajová trať z Liberce do Jablonce nad Nisou (1000 mm) a některé místní železnice. Tyto tratě jsou již ve značně zanedbaném stavu. Avšak i zde se počítá při rekonstrukcích s normálním přerozchodovávím.
Zvláštní kapitolu tvoří rozchody modelové železnice.
Obsah |
[editovat] Přehled používaných rozchodů kolejí
[editovat] Široké rozchody
- 2.134 mm - 7 stop: do roku 1892 rozchod anglické Great Western
- 1.828 mm: Erie Railroad do roku 1880
- 1.800 mm: Oberweißbacher Bergbahn
- 1.676 mm - 5 stop 6 palců: Argentinský a indický široký rozchod, Pákistán, Bangladéš, BART v San Franciscu; v literatuře bývá mylně uváděn pro Španělsko
- 1.674 mm: Španělský široký rozchod (též 1.672 mm)
- 1.668 mm: Portugalský široký rozchod. Španělská i portugalská vozidla běžně používají obě sítě.
- 1.600 mm - 5 stop 3 palce: Široký rozchod v Irsku, na jihovýchodě Brazílie a v Austrálie
- 1.587 mm: Tramvaj v New Orleans (USA)
- 1.581 mm: Pennsylvánský rozchod tramvají ve Philadelphii a Pittsburghu (USA)
- 1.524 mm, nově 1520 mm - 5 stop: Ruský široký rozchod používaný též ve Finsku, Mongolsku a státech bývalého Sovětského svazu
[editovat] Normální rozchod
nebo také Stephensonův - 1435 mm, původně 4 stopy 8½ palce. Je standardem na přibližně 60 % železnic světa, včetně většiny našich. Byl odvozen z rozteče kol anglických dostavníků. Vlivem času však docházelo k nahromadění chyb měření, takže se nesprávná míra stala standardem. Proto lze do skupiny normálního rozchodu zařadit i níže uvedené nezvyklé rozchody.
- 1.458 mm: Německo - tramvaj v Lipsku
- 1.450 mm: Německo - tramvaj v Drážďanech
- 1.445 mm: Itálie - tramvaje v Miláně, Římě und Turíně
- 1.440 mm: Německo - tramvaj v Rostoku 1973-1978 přechod na normální rozchod
- 1.435 mm normální rozchod: v Evropě (kromě zemí bývalého SSSR, Finska, Španělska a Portugalska), na Blízkém Východě, v Číně, severní Africe, Severní Americe a Austrálii v Novém Jižním Walesu a u transkontinentálních železnic.
- 1.372 mm: Japonsko - některé dráhy, metro a tramvaje
[editovat] Úzké rozchody
- Podrobnější informace naleznete v článku Úzkorozchodná dráhanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
- 1.200 mm: Švýcarsko - dráha Rheineck-Walzenhausen u Bodamského jezera
- 1.106 mm - 3,5 rakouské stopy): Koněspřežná dráha České Budějovice - Linec - Gmunden a uhelné dráhy v Hausrucku
- 1.100 mm: Německo - tramvaj v Braunschweigu a v Brazílii - Rio de Janeiro, ex Lübeck a Kiel
- 1.067 mm kapský rozchod - 3,5 stopy: rozšířený na jihu Afriky, v Japonsku, Austrálii a na Novém Zélandu
- 1.050 mm: Hedžáská dráha v Sýrii a Jordánsku
- 1.000 mm metrový rozchod: velmi rozšířený rozchod úzkorozchodných drah a tramvají, též v Německu (včetně již zrušených sítí sudetských měst na území ČR), Švýcarsku, Španělsku a Portugalsku, tramvajová trať Liberec - Jablonec, na Slovensku je takto řešena tramvaj v Bratislavě; základní rozchod železnic například v Keni
- 991 mm - 3 stopy a 3 palce: země Commonwealthu
- 950 mm: Itálie - italský „standardní“ úzký rozchod, též Eritrea - bývalá italská kolonie
- 925 mm: dříve chemnitzské tramvaje
- 915 mm: Peru
- 914 mm - 3 stopy: Nový Zéland, Ostrov Man, Kuba, Denver & Rio Grande Western v USA.
- 900 mm: německá úzkokolejka Molli mezi Bad Doberan a Kühlungsbornem, ve světě tramvaje a průmyslové dráhy
- 891 mm - 3 švédské stopy: Švédsko
- 880 mm: Norsko - průmyslová dráha Sundland Torvströfabrikk.
- 838 mm - 2 stopy 9 palců: země Commonwealthu
- 800 mm: horské dráhy ve Švýcarsku - například Wengernalpbahn.
- 791 mm: úzkokolejky v Dánsku
- 785 mm: úzkokolejky v Polsku a východní Evropě
- 762 mm - 2 1/2 stopy: úzkokolejky v Indii, na Kubě a v Austrálii. V Jižní Africe přestavěny na kapský rozchod
- 760 mm - bosenský rozchod: úzkokolejky v Bosně, Indii, na Kubě a v zemích bývalého Rakouska-Uherska
- 750 mm: velmi rozšířený rozchod v Německu a zemích bývalého Sovětského svazu. Vojenské a průmyslové dráhy v Argentině.
- 700 mm: vojenské a průmyslové dráhy v celém světě.
- 693 mm: Švédsko - průmyslová dráha u Kvarnsvedens Pappersbruk.
- 686 mm - 2 stopy 3 palce: Anglie
- 650 mm: Maroko
[editovat] Rozchody průmyslových a polních drah
- 610 mm 2 stopy: úzkokolejky ve Walesu, Indii, Jižní Africe, průmyslové a vojenské dráhy po celém světě.
- 600 mm: Švédsko, Prusko, Wales, Namibie (po 2. světové válce přestavěno na 1067 mm), polní, průmyslové a vojenské dráhy po celém světě.
- 559 mm (1 stopa a 10 palců): Irsko - bývalá drážka pivovaru Guinness v Dublinu
- 520 mm: Švédsko - průmyslová dráha u Sandvikens Järnverk
- 500 mm: vojenské a průmyslové dráhy po celém světě
- 457 mm: Anglie - průmyslová drážka v Crewe
- 381 mm (15 palců): Romney, Hythe and Dymchurch Railway (Anglie), parkové železnice v Německu
[editovat] Zajímavosti o rozchodech
- V místech, kde je třeba po jedné trati vést koleje o více rozchodech, se využívá kolejová splítka.
- Rozchod kolejí měl i strategický význam.
- Například státy sousedící s Brazílií budovaly v obavě před invazí koleje o jiných rozchodech.
- Dopravní problémy měla i německá armáda při východním tažení během 2.světové války.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- Metzeltin, G. H.: Die Spurweiten der Eisenbahnen. Ein Lexikon zum Kampf um die Spurweite. Karlsruhe, Deutsche Gesellschaft für Eisenbahngeschichte e. V. 1974 - 165 S. m. zahlr. Abb.