Tramvajová doprava v Plzni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Plzeň, čtvrté největší město v ČR, provozuje tramvajovou dopravu. Provozovatelem jsou Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) vlastněné městem. Tramvaje se podílejí na celkovém objemu veřejné dopravy ve městě asi 45%, tvoří tak páteř dopravního systému města.

Obsah 1 Historie 1.1 Konec 19. století 1.2 První polovina 20. století 1.3 Druhá polovina 20. století 1.4 90. léta 1.5 Úvahy do budoucna 2 Vozovny 3 Vozový park 4 Podívajte se také na 5 Externí odkazy

[editovat] Historie

[editovat] Konec 19. století

V 19. století se Plzeň, díky novým průmyslovým podnikům, rozrůstala tak rychle, že potřebovala akutní řešení tíživé dopravní situace. Jako vhodná přišla městu elektrická tramvaj, jejiž plány vypracoval František Křižík; jeho firma pak realizovala částečně se Škodovkou i výstavbu trati. Slavnostně byl provoz na prvním úseku zahájen 29. června 1899. Celá síť se skládala ze tří jednokolejných tratí (Bory – Lochotín, Skvrňany – Nepomucká třída, Náměstí – Plynárna). Trať vedla také jižní částí dnešního Náměstí Republiky. Vozovna s elektrárnou byly umístěny v bývalém cukrovaru v Cukrovarské ulici. Za rok tehdy tramvaje přepravily 800 000 lidí.

Pro zahájení provozu bylo dodáno 20 motorových vozů. Mechanickou část vyrobil průmyslník Václav Brožík, elektrickou pak sám Křižík. Již následující rok byl vozový park rozšířen o 5 motorových a 4 vlečné vozy.

[editovat] První polovina 20. století

V letech 1910 a 1929 byla trať k Plynárně prodloužena až do Doudlevce, přestože to byla nejméně využívaná linka. Číslování linek bylo zavedeno v roce 1925. Úsek na Nepomuckou třídu byl na konci 20. let zdvoukolejněn. O několik let později byly prodlouženy i tratě ve Skvrňanech a na Slovanech (na dnešní smyčku). K 15. červnu 1929 byla zprovozněna druhá jednosměrná tramvajová trať na Náměstí Republiky – na jeho severní straně. Za války byla zprovozněna dnešní vozovna Slovany.

Také vozový park se rozrůstal, objevily se tramvaje jednak nové a jednak odkoupené od pražských Elektrických podniků. Ve druhé polovině 30. let se pak začaly objevovat i první smyčky, díky kterým tak mohly být dodány první jednosměrné vozy. Po vzniku protektorátu tak musely být tyto tramvaje přestavěny na pravostranné.

[editovat] Druhá polovina 20. století

Po 2. světové válce byl zdvoukolejněn úsek do Skvrňan a v roce 1949 byla zrušena celá tramvajová trať Lochotín – Doudlevce, která byla nahrazena trolejbusy. Část této tratě se používala až do roku 1994 pro spojení Ústředních dílen v Cukrovarské ulici se zbytkem kolejové sítě.

Na přelomu 50. a 60. let se začala stavět nová sídliště, která vyžadovala dopravní spojení, což se stalo impulsem pro další rozvoj tramvajové dopravy. Na Světovar byla zprovozněna tramvajová trať v roce 1962, sídliště Skvrňany bylo k tramvajové síti připojeno v roce 1973. Košutka a Bolevec, na severu města, mají tramvajovou trať, která nahradila nevýkonou trolejbusovou dopravu, od 80. let; jen nedlouho poté, co tu vzniklo rozsáhlé sídliště. Bolevecká trať však nebyla v této době dokončená celá, ale jen z poloviny; v dnešní podobě (včetně severní části) slouží veřejnosti až od roku 1990.

Po válce bylo nakoupeno ještě několik jednosměrných vozů a také několik starších tramvají z Prahy. Provoz dvounápravových tramvají skončil v Plzni, jako v prvním městě tehdejšího Československa, v roce 1963. V 50. letech byly dodány první moderní čtyřnápravové vozy koncepce PCC – Tatra T1. Na začátku 60. let je následovaly tramvaje Tatra T2 a o něco později i legendární "té trojky", které se staly základem vozového parku plzeňských tramvají. Plzeň byla také poslední město v republice, kde dojezdily vozy T1. Stalo se to v dubnu 1987. O dva roky později bylo dodáno také 12 tříčlánkových vozů Tatra KT8D5.

[editovat] 90. léta

Po převratu v roce 1989 už nedošlo v rozsahu tramvajové sítě k žádným větším změnám; jen linkové vedení se změnilo tak, že z původních pěti jsou v provozu linky tři. Zásadními změnami naopak prošel vozový park. Objevily se první modernizace tramvají (Škoda 01 T, Tatra T3R.P), výrobu tramvají navíc zahájila plzeňská Škoda, která do svého domovského města dodala 11 nízkopodlažních vozů Škoda 03 T. V rámci zkušebních jízd výrobce se na kolejové síti objevily i další typy jako např. Škoda 10 T pro americký Portland nebo Škoda 14 T pro Prahu. Ve vozovně Slovany je také odstaven prototyp tramvaje Škoda 05 T, který není vhodný k pravidlené dopravě.

[editovat] Úvahy do budoucna

Jeden čas existoval návrh převést tramvajovou trať vedoucí přímým centrem města pod zem; podobným způsobem jako se zamýšlí v Brně. Také se počítalo s tramvajovou tratí na sídliště Doubravka; dnes se uvažuje o prodloužení trati z Borů k nedaleké průmyslové zóně.

[editovat] Vozovny

• Vozovna Slovany
• Vozovna Skvrňany (nebyla postavená, ačkoliv se ještě v 80. letech plánovala)

[editovat] Vozový park

Dnes provozují PMDP několik typů tramvajových vozidel:

• Tatra T3
  • Tatra T3SUCS
  • Tatra T3G
  • Škoda 01 T
  • Tatra T3R.P
  • Tatra T3R.PV
  • Tatra K3R-NT
• Tatra KT8D5
• Škoda 03 T

PMDP vlastní také dva historické vozy – původní tramvaj z roku 1899 a vůz Tatra T1 z roku 1956.

[editovat] Podívajte se také na

• Plzeňské městské dopravní podniky
• Trolejbusová doprava v Plzni
• Městská autobusová doprava v Plzni

[editovat] Externí odkazy

• Plzeňské městské dopravní podniky a. s.
• Plzeňské tramvaje
• Fanouškovská stránka o plzeňských tramvajích