Tramvajová doprava v Ústí nad Labem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

V severočeském krajském městě Ústí nad Labem byla mezi lety 1899 a 1970 v provozu tramvajová doprava.

Obsah 1 Historie 1.1 Vznik provozu 1.2 Rozvoj sítě 1.3 Zánik ústeckých tramvají 2 Vozový park 3 Podívejte se také na 4 Externí odkazy

[editovat] Historie

[editovat] Vznik provozu

Rozhodnutí o zřízení tramvajového provozu v Ústí nad Labem, které na přelomu 19. a 20. století procházelo bouřlivým rozvojem, padlo již v roce 1895. O rok později obdrželo město koncesi pro provoz tramvají. V roce 1898 uzavřelo město smlouvu o provozování tramvajové sítě se společností AEG, se kterou založilo společný podnik určený k tomuto účelu. Zanedlouho začaly stavební práce; první zkušební jízda ústeckých tramvají se konala 1. 6. 1899, pravidelný provoz byl zahájen 1. července téhož roku na dvou tratích. První vedla z Předlic přes střed města do Krásného Března, druhá linka začínala u divadla a končila u Klíšského potoka. Oba úseky (o rozchodu 1000 mm) byly jednokolejné s výhybnami a dohormady měřily přibližně 7,5 km. Vozovna byla situována na dnešním Špitálském náměstí.

[editovat] Rozvoj sítě

První změna v tramvajové síti nastala již v roce 1903, kdy došlo k prodloužení úseku od Klíšského potoka až na Bukov (přibližně o 1,5 km). O šest let později převzalo město společnost provozujicí tramvajovou dopravu, která změnila název na Elektrizitätswerk der Stadt Aussig (česky Elektrický podnik města Ústí). Tím také začal prudký rozvoj tramvají v Ústí. Ještě téhož roku byla prodloužena trať od divadla k hlavnímu nádraží. V roce 1912 poprvé vyjely tramvaje přes Bukov a Varvažov až za hranice Ústí do Telnice (okres Ústí nad Labem). O dva roky později byla dokončena stavba druhé koleje v úseku divadlo – Bukov, kde byla rovněž vystavěna nová vozovna. V roce 1915 byla zprovozněna prodloužení po obou stranách tratě Předlice – Krásné Březno. Z Předlic tak dojely tramvaje až do Trmic, na druhé straně vedly koleje až do Neštěmic.

V roce 1917 obdržel provozovatel tramvají koncesi pro nákladní provoz. Díky tomu došlo k výstavbě mnoha vleček (především do roku 1922).

Ve 20. letech byly nejvytíženější tratě zdvojkolejňovány. Na některých konečných byly rovněž postaveny smyčky. Ve 2. polovině 20. let se tramvají dočkal Vaňov. V roce 1929 byla zprovozněna další trať vedoucí za hranice vlastního města. Tramvaje tak vyjely až do Chabařovic, kde končily u dnes již zbořeného evangelického kostela. O rok později byla zprovozněna okružní trať čtvrtí Klíše. V roce 1936 poprvé ústecké tramvaje překonaly Labe – byl totiž zahájen provoz na novém úseku vedoucím do Střekova. Těsně před druhou světovou válkou byla krátce prodloužena trať ve Vaňově. Tím prakticky skončil rozvoj sítě ústecké tramvajové dopravy. V roce 1937 dosahovala délka tramvajových tratí v Ústí nad Labem téměř 47 km. Šlo tak po Praze a Brně o třetí nejrozsáhlejší tramvajový provoz v Česku.

Konec války zastavil provoz tramvají i Ústí. Po odstranění nejzávažnějších škod byl alespoň částečný provoz obnoven již v červnu 1945. Po opravě poškozených tratí se již nové nestavěly. Výjimkou byly přeložky a zdvojkolejňování hlavních úseků. V roce 1947 se v Ústí odehrála nejhorší tramvajová nehoda v dějinách Česka – 13. července havaroval v Bukově vinou problémů s brzdami plně obsazený motorový vůz sjíždějící z Telnice. Bilance této nehody byla tragická: 30 lidí zahynulo, těžce zraněných bylo 45, lehce 31.

V letech 1950 až 1954 byla vystavěna nová vozovna v Nových Předlicích. V této době došlo rovněž k přeložkám tratí v centru města. Byla to zlatá doba ústeckých tramvají. Na konečných byly budovány smyčky, postaveno bylo několik měníren, vozový park byl obnovován novými vozy.

[editovat] Zánik ústeckých tramvají

Prvním znakem útlumu bylo zrušení tratě do Telnice (v roce 1955) – zavazela plánovanému hnědouhelnému dolu. O tři roky později ji následovala vaňovská trať. Přesto tramvajová síť ještě dosahovala poměrně slušné délky. Ale v roce 1964 byla zrušena trať do Chabařovic a v polovině 60. let bylo rozhodnuto o nahrazení tramvajové dopravy autobusy. V roce 1966 byl ukončen provoz na okružní trati ve čtvrti Klíše, o dva roky později zanikly tratě do Všebořic a do Střekova; zbyla tak jediná trať vedoucí z Trmic do Neštěmic s manipulační odbočkou k vozovně na Špitálském náměstí. Konec tramvají v ulicích Ústí nad Labem nastal v roce 1970. Nejprve byl na začátku roku zastaven provoz na koncových úsecích Předlice – Trmice a Krásné Březno – Neštěmice. 1. června byla zrušena i poslední trať Předlice – Krásné Březno.

[editovat] Vozový park

Při zahájení provozu bylo k dispozici 16 motorových vozů vyrobených v rakouském Grazu; elektrickou výzbroj vyrobila společnost AEG. Vozový park byla průběžně rozšiřován především tramvajemi z Grazu. Na přelomu 20. a 30. let 20. století bylo dodáno 18 motorových vozů z vagónky Ringhoffer v Praze. Na začátku 50. let byly zakoupeny jednotné tramvaje 6MT určené pro úzký rozchod. Posledními novými vozy byly tramvaje Tatra T2 (vyrobené 1959 – 1961), kterých bylo dodáno 18. Ještě před definitním ukončením provozu tramvají v Ústí byly tyto poměrně nové vozy předány ostatním dopravním podnikům v Československu.

[editovat] Podívejte se také na

• Trolejbusová doprava v Ústí nad Labem

[editovat] Externí odkazy

• Stránky věnované tramvajím v Ústí nad Labem