Autobusová doprava v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

V hlavním městě Praze provozují různí dopravci, z nichž nejvýznamnější je Dopravní podnik hlavního města Prahy a. s., hustou síť městské autobusové dopravy. Praha je také důležitým východiskem a uzlem příměstské a dálkové autobusové dopravy.

Obsah 1 Historie 1.1 1908 – 1909: Začátky 1.2 1925 – 1938: Meziválečné období 1.3 1939 – 1945: Druhá světová válka 1.4 1946 – 1970: Rozvoj automobilismu 1.5 1970 – 1990: Obsluha sídlišť 1.6 1991 – 2006: Nová doba 2 Významní dopravci a garáže 3 Integrovaný dopravní systém Pražská integrovaná doprava 4 Typy linek PID 4.1 Napájecí linky 4.2 Překryvná síť 4.3 Linky pro místní obsluhu 4.4 Radiální a diagonální linky (do centra / přes centrum) 4.5 Tangenciální linky 4.6 Propojení přestupních uzlů – letiště Ruzyně 4.7 Linky a spoje s omezeným rozsahem provozu 5 Městské linky nezačleněné do PID 5.1 Linky k obchodním centrům 5.2 Příležitostné linky 5.3 Linky pro tělesně postižené 5.4 Mikrobus k letišti 6 Meziměstská a dálková doprava 7 Podívejte se také na 8 Externí odkazy

[editovat] Historie

[editovat] 1908 – 1909: Začátky

Poprvé se městské linkové autobusy v pražských ulicích objevily 3. března 1908. Byl to experiment, jak zavést dopravu i do strmých ulic Malé Strany, konkrétně do Nerudovy ulice, a dopravně ji tak spojit s Hradčanami. (Zvažovalo se zde i zavedení ozubnicové tramvaje, na niž byl dokonce vypracován projekt, ale autobusy se jevily jako perspektivnější.) Byly proto zakoupeny 4 autobusy od různých firem. Během provozu však došlo k několika haváriím, navíc tehdejší technika byla velmi nespolehlivá. Elektrické podniky se proto rozhodly 17. listopadu 1909 trať zrušit, na dalších 15 let tak Praha autobusovou dopravu neměla.

[editovat] 1925 – 1938: Meziválečné období

21. června 1925 byl zahájen provoz autobusové linky A z Vršovic do Záběhlic, vedené středem města přes Můstek i Staroměstské náměstí. V podobné trase jezdila až do poloviny 80. let pod číslem 101. Autobusové linky začaly rychle přibývat, a přes určité problémy s vydáváním koncesí a daněmi během několika dalších let již obsluhovaly nejen Velkou Prahu, ale i např. Zbraslav, Modřany, Kbely a jiné v té době příměstské oblasti. Od roku 1926 byla zahájena též autokarová doprava po pražských památkách, o rok později se pak na vytížené linky klasické MHD nasadily též vlečné vozy.

V polovině 30. let autobusy s dřevěnou konstrukcí začaly nahrazovat typy s celokovovou (Tatra 24) a s dieselovými motory (Škoda 656D)

Od 27. listopadu 1932 zahájily provoz i noční linky (nejprve tři, později pět), které měly centrálu ve stanici Náměstí Republiky. Stejně jako linky denní nesly tyt rovněž písmenné označení. Autobusová doprava se tak stala nedílnou součástí pražské dopravy.

[editovat] 1939 – 1945: Druhá světová válka

V roce 1939 byla po mnohaletých přípravách nařízena pravostranná jízda – tudíž musely být přestavěny všechny vozy.

O několik let později navíc začala válka, což způsobilo nedostatek paliv, navíc byl i nedostatek náhradních dílů. Doprava byla výrazně omezena, okamžitě došlo k radikálnímu omezení až zrušení dopravy příměstské, zbývající linky MHD jezdily na dřevoplyn, stlačený svítiplyn a další různé druhy pohonů. Ke konci války však již bylo nemožné, stejně jako u tramvají, udržet stálý provoz, protože dopravu ochromilo Pražské povstání.

[editovat] 1946 – 1970: Rozvoj automobilismu

Okamžitě po skončení bojů se obnovil provoz na prvních čtyřech linkách, později přibývaly další.

První velkou změnou, hlavně pro vozový park, bylo zavedení nových autobusů Škoda NDO v roce 1948 a Škoda RO v roce 1951. V té době bylo v provozu 16 linek. Od roku 1951 bylo zrušeno písmenné označení linek a nahrazeno číselným, trojmístným, které umožnilo označit množství rychle přibývajících linek. Zároveň byl uveden v platnost nový jednotný tarif.

Po opětovném zavedení nočních linek roku 1959 číslice z celého trojmístného čísla linky značila násobek základního jízdného; u nočních, které dostaly čísla začínající dvojkou, se platilo dvojnásobné jízdné, podobně tomu bylo i u rekreačních a rychlíkových linek. Začátkem 60. let se zavádí první linky se samoobslužným provozem.

Obnova vozového parku pak pokračovala zavedením velmi úspěšného typu Škoda RTO. Do nových sídlišť (od roku 1970) se zaváděly zásadně autobusové linky (Lhotka, Jižní Město, Spořilov), takže vyvstala potřeba stále většího počtu vozidel. Mezi lety 1958 – 1968 se celá síť autobusové dopravy zněkolikanásobila (čemuž přispělo též i rušení sítě trolejbusové), objevila se nově i síť tzv překryvných linek. Od října 1965 byl zaveden do provozu i model Škoda ŠM 11.

[editovat] 1970 – 1990: Obsluha sídlišť

V roce 1971 se nakonec samooblužný provoz zavedl na všech linkách, a roku následujícího byly vyřazeny zbývající vozy typu RTO. Velkou změnu v pražské autobusové dopravě vyvolalo zavedení metra a významné rozšíření metropole, které nabylo platnost 1. července 1974. Zaveden byl jednotný nepřestupný tarif, autobusové linky se opět přečíslovaly a i překryvná síť byla zrušena.

S novým metrem se objevily rovněž i nové terminály městské autobusové dopravy, jako je Kačerov, Pankrác nebo Budějovická, kde se již s tramvajemi nepočítalo. To vystihuje ostatně tehdejší koncepcí pražské dopravy – postupné nahrazení elektrické trakce autobusy – zrušit se však podařilo do té doby pouze trolejbusovou síť.

16. ledna 1978 se navíc objevují první kloubové autobusy, jsou to maďarské vozy typu 280.08 Ikarus, které jezdily až do roku 1999. O několik let později (rok 1981) se také objevuje Karosa B 731, která jezdí dodnes na mnohých linkách. K roku 1984 zanikly poslední překryvné linky.

[editovat] 1991 – 2006: Nová doba

Díky změnám, způsobeným politickými změnami a ustanovením volného trhu, se otevřela Dopravnímu podniku možnost nakupovat vozidla různých výrobců. Navíc mohli po půl století fungování pouze státních podniků vznikat i soukromí dopravci; vznikly tak firmy Hotliner, Martin Uher, Jana Barnatová (dnes Spojbus) a mnoho dalších, mimo jiné i jedna ze součástí nadnárodní švédské skupiny Connex. Výběr dopravců pro provozování linek však dodnes není příliš průhledný a neřídí se zcela pravidly volné hospodářské soutěže.

V roce 2004 Dopravní podnik hlavního města Prahy zrušil Garáže Dejvice. V listopadu 2005 přestal DP provozovat šest městských autobusových linek ve východní části Prahy, které stejně jako novou linku 240 začala provozovat firma Hotliner, které do té doby Dopravní podnik svěřoval provozování náhradní autobusové dopravy.

Od roku 1996 provozuje Dopravní podnik hlavního města Prahy nízkopodlažní autobusy Karosa Citybus (jejich výroba byla ukončena v roce 2004). Nízkopodlažními autobusy provozují dopravu i další dopravci, například Hotliner s. r. o. a Connex Praha s. r. o.

[editovat] Významní dopravci a garáže

Autobusy jsou deponované v několika garážích umístěných po celé Praze.

Dopravní podnik hlavního města Prahy (číslo garáže bývá uvedeno po straně čela vozidla)

• 1 – Garáže Dejvice (v roce 2004 zrušené)
• 2 – Garáže Klíčov
• 3 – Garáže Libeň (začátkem 90. let zrušené)
• 4 – Garáže Vršovice
• 5 – Garáže Kačerov
• 6 – Garáže Pankrác (zrušené v 80. letech)
• 6 – Garáže Hostivař
• 7 – Garáže Řepy (v provozu od roku 1981)

Jiné pražské garáže

• ČSAD Střední Čechy s. r. o. - provozovna Klíčov (býv. objekt ČSAD Klíčov a JUDr. Jan Hoffmann)
• Probo Trans Beroun - provozovna Smíchov (býv. objekt ČSAD Praha-západ s. p.)
• Connex Praha s. r. o. - Vršovice (u nádraží, býv. objekt ČSAD Praha Vršovice a. s.)
• Hotliner s. r. o. - Vysočany (u nádraží, býv. objekt ČSAD Praha Vršovice a. s.)
• Jaroslav Štěpánek - Horní Počernice (provozuje linky 110, 386 a 557)
• Milan Bado - Uhříněves (provozuje linku 232)

[editovat] Integrovaný dopravní systém Pražská integrovaná doprava

Protože do Prahy dojíždí mnoho lidí i z jejího okolí, rozhodl se roku 1992 Dopravní podnik společně s některými podniky ČSAD zřídit speciální příměstské linky a zároveň uznávat některé jízdní doklady MHD na příměstských linkách ČSAD. Později vznikla Pražská integrovaná doprava (PID), v jejímž rámci organizuje a objednává autobusovou, drážní i vodní dopravu městská organizace ROPID.

Vnitropražské denní autobusové linky PID mají čísla 100 až 291,
vnitropražské noční autobusové linky PID mají čísla 501 až 513,
vnitropražské školní autobusové linky PID mají čísla 551 až 5xx (do 90. let měly čísla od 401 výše),
linky náhradní autobusové dopravy v PID a různé zvláštní linky nezařazené do PID mají čísla 7xx (do 90. let mívaly čísla od 450 výše),
příměstské linky PID vycházející z Prahy mají čísla 3xx,
mimopražské linky PID mají čísla 4xx,
noční příměstské linky PID mají čísla 60x,

Dvě autobusové linky MHD pro tělesně postižené a několik linek MHD k obchodním domům není zařazeno do PID ani do jeho číslování linek (trojciferná čísla těchto linek jsou určena jen pro vnitřní potřebu dopravce).

Do PID jsou kromě autobusové dopravy zařazeny též pražské metro, městské tramvajové linky, lanová dráha na Petřín, osobní a spěšné železniční vlaky a vybrané rychlíky, přívozy a parkoviště P+R. V PID platí pásmový tarif, přičemž území města tvoří jedno dvojité pásmo P a dojezdové pásmo 0, v okolí Prahy je pět soustředných prstencových tarifních pásem (1 až 5).

Ve Středočeském kraji se však připravuje Středočeská integrovaná doprava se zónovým tarifem, v důsledku čehož bude zřejmě počet pásem PID snížen, případně budou pásma nahrazena zónami. Linky Středočeské integrované dopravy, tedy její součásti označované Kladenská integrovaná doprava (KLID), zajíždějí i do Prahy.

[editovat] Typy linek PID

Podle dopravní funkce lze rozlišovat různé typy linek. Většina linek plní více funkcí současně.

[editovat] Napájecí linky

Původně byla autobusová síť v Praze zřizována jako doplňková k tramvajové síti. Číslování linek z roku 1951 zohledňovalo, na kterou tramvajovou linku autobusová linka navazuje. Například linka 101 navazovala ve Vršovicích na linku 1, linka 108 navazovala na linku 8 atd. Také dnes většina městských i příměstských autobusových linek buď v celé své délce nebo v některých svých úsecích plní převážně úlohu napaječe na intervalovou drážní dopravu: na metro, železnici nebo tramvaj. Podle charakteru obsluhovaného území mívají napájecí linky různý interval od několika minut až po hodinové nebo může jít jen o několik spojů denně.

Charakter napájecích linek mají i noční linky v západní a východní části města (např. 507, 514, 601, 501, 508, 602, 510, 502, 603, 503, 512, 506).

Z velkých sídlišť, která nejsou obsluhovaná metrem nebo tramvají (např. ze sídlišť Lhotka-Libuš, Horní Měcholupy-Petrovice, Prosek, Letňany nebo Bohnice-Čimice) jsou k autobusovým terminálům u stanic metra provozovány linky s hustým provozem (malými intervaly), ve většině případů zajišťované kloubovými vozidly. V minulosti mívaly některé takové linky rychlíkový charakter (např. z Bohnic nebo Stodůlek), podobně jako dnes některé linky z měst nedaleko Prahy (Mníšek pod Brdy, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav). Některé dlouhé linky plní úlohu kapacitního napaječe na více místech (například linka 177 u stanic metra Chodov, Opatov, Skalka, Vysočanská, Ládví i Kobylisy).

[editovat] Překryvná síť

Od 1. února 1971 do 9. května 1974 existovala tzv. překryvná síť, jejímž linkám byla přidělena čísla od 200 výše a platilo se na nich vyšší jízdné. Některým kapacitním napájecím linkám zůstal rychlíkový charakter i po zprovoznění metra, nejtypičtější byla linka 200 ze Sokolovské (Florenc) do Bohnic, později od Nádraží Holešovice.

[editovat] Linky pro místní obsluhu

U některých linek či jejich úseků převažuje význam pro místní dopravu v rámci čtvrtě (obce) nebo mezi sousedními čtvrtěmi (obcemi), bez přestupu na jiný druh dopravy a bez výrazné centralizace sítě. Také tyto linky však přestup na jiné linky umožňují.

[editovat] Radiální a diagonální linky (do centra / přes centrum)

Autobusové linky sloužící převážně přepravě z okrajových částí města (aglomerace) bez přestupu do jeho centra, které je cílem většiny cest a zároveň přestupním uzlem, nejsou pro Prahu narozdíl od menších měst typické, protože základ pražské sítě MHD tvoří drážní doprava. Některé terminály u stanic metra i další místa však roli místního či oblastního centra podobným způsobem plní – lidé nepřestupují jen na drážní dopravu, ale i mezi místními linkami.

Diagonální charakter má svazek nočních autobusových linek propojujících po magistrále jih a sever města, tedy linky 504, 505, 509, 511 a 513.

[editovat] Tangenciální linky

Tangenciálními se nazývají linky, které spojují řidčeji osídlené okrajové části města a městské aglomerace i lidnatá městská předměstí přímo bez zajížďky do centra města. Ve východní části města plní takovou roli například linky 181, 183 a 240 a blíže centru linky 177 a 195, v jižní části linky 165, 192 a 256, na západě linky 164, 174, 179, 225 a 319, na severovýchodě linka 110, 202, 303. V noci má tangenciální charakter část tras linek 510 na západě města a 511 na jihovýchodě. Tangenciální linky v blízkosti styku s radiální (diagonální) drážní dopravou plní zároveň roli napaječů.

[editovat] Propojení přestupních uzlů – letiště Ruzyně

Většina významných pražských přepravních uzlů dálkové dopravy je propojena sítí metra. Speciálním zdrojem a cílem přepravy je letiště v Ruzyni, k němuž se o zavedení metra nebo rychlodráhy teprve diskutuje. Obsluhuje jej několik běžných i speciálních autobusových linek jak v rámci PID, tak i nezařazených, které jej propojují s nejbližšími stanicemi metra, s centrem města, s ústředním autobusovým nádražím, s železničním nádražím Praha-Holešovice, městem Kladnem i dalšími místy. Město uvažuje o tom, že by letiště vyčlenilo do zvláštní tarifní zóny, aby se tak ceny za dopravu PID přiblížily tržním cenám jiných dopravců.

[editovat] Linky a spoje s omezeným rozsahem provozu

V období přepravní špičky bývají kromě celodenně a celotýdenně provozovaných linek provozovány navíc posilové linky, které mají výhodnější trasu nebo posilují základní napájecí, diagonální nebo tangenciální linku v nejzatíženějším úseku.

V některých méně frekventovaných přepravních směrech, často tangenciálních, jezdí pouze jeden či několik ojedinělých spojů nebo je linka provozována jen v období přepravních špiček. Typické jsou takové linky pro průmyslové oblasti (hostivařsko-malešická, Běchovice a Xaverov atd.). Podobný charakter mají i takzvané školní linky, které často představují jen jeden spoj nebo pár spojů.

[editovat] Městské linky nezačleněné do PID

[editovat] Linky k obchodním centrům

Zhruba od roku 2000 začaly v Praze, podobně jako v některých dalších městech, provozovatelé hypermarketů financovat a provozovat speciální linky určené k bezplatnému návozu lidí za nákupy. Tyto linky nejsou součástí PID, ale jsou součástí veřejné hromadné dopravy. Síť těchto linek v okolí letňanského Tesca a štěrboholského Europarku umožňuje i dopravu za jinými účely a doplňují tak síť veřejné dopravy. Na linkách ke stodůleckému Carrefouru je místní přeprava vyloučena.

[editovat] Příležitostné linky

Součástí PID nejsou ani přiležitostné linky provozované zpravidla Dopravním podnikem hl. m. Prahy v rámci sportovních, kulturních nebo společenských akcí. Některé z nich, například Na Knížecí – Stadion Strahov, Českomoravská – Výstaviště Letňany nebo Nádraží Holešovice – Sportovní hala jsou na zastávkových sloupcích trvale vyznačeny.

[editovat] Linky pro tělesně postižené

Dopravní podnik hl. m. Prahy provozuje dvě linky zvláštní linkové dopravy autobusy speciálně upravenými pro přepravu invalidních vozíků. Původně byla linka vyhrazena jen pro tělesně postižené osoby a jejich průvodce, později byla zpřístupněna i cestujícím s dětmi do tří let věku (tedy například s dětskými kočárky), těhotným ženám apod. Linky oficiálně nejsou součástí Pražské integrované dopravy, ale jsou uvedeny v jejím informačním systému. Licenční čísla linek jsou 103001 a 103003, na zastávkách a vozidlech jsou označeny stylizovaným vozíkem (mezinárodní symbol bezbariérové přístupnosti) doplněným číslicí 1 nebo 3.

[editovat] Mikrobus k letišti

Mikrobusová linky firmy CEDAZ č. 103102 jezdí z Náměstí Republiky přes stanici Dejvická na Letiště Ruzyně. Je jedinou pražskou linkou veřejné silniční dopravy, která není provozována autobusem.

[editovat] Meziměstská a dálková doprava

V Praze též začíná, končí nebo Prahou projíždí množství meziměstských a dálkových linek. Linky do blízkého okolí Prahy byly v posledních letech většinou nahrazeny linkami PID.

Hlavním východiskem meziměstské a dálkové autobusové dopravy je ústřední autobusové nádraží Florenc. Stále více meziměstských i mezinárodních linek však z důvodu cen za užívání autobusového nádraží i z důvodu zahlcenosti komunikací v centru Prahy začíná a končí v autobusových termínálech u stanic metra blíže okraji Prahy. Neintegrovaná příměstská a dálková doprava tak (většinou společně s městskou a příměstskou integrovanou dopravou) využívá zejména terminály Na Knížecí (Smíchov), Zličín, Hradčanská, Dejvická, Holešovice, Černý Most, Želivského (Vinohrady) a Roztyly.

V době státních podniků ČSAD byly jejich zastávky na území Prahy označeny velmi neúplně. Od poloviny devadesátých let jsou pro tyto linky určeny až na několik výjimek pouze zastávky s označníky (zastávkovými sloupky), které vlastní Technická správa komunikací hl. m. Prahy (převážně modré sloupky v městském provedení) nebo Dopravní podnik hlavního města Prahy (zastávky společné s linkami PID, červenožluté sloupky nebo jiné označníky). Meziměstská autobusová nádraží Florenc a Nádraží Holešovice patří firmě Pražská dopravní a. s., autobusová stanoviště meziměstské dopravy Dejvická, Hradčanská, Zličín, Na Knížecí, Smíchovské nádraží, Nové Butovice, Roztyly, Želivského a Černý Most spravuje Technická správa komunikací hl. m. Prahy, označníky meziměstkých zastávek u Letiště Ruzyně vlastní Letiště Ruzyně (dříve Česká správa letišť).

[editovat] Podívejte se také na

• Doprava v Praze
• Pražská integrovaná doprava
• Metro v Praze
• Tramvajová doprava v Praze
• Trolejbusová doprava v Praze

[editovat] Externí odkazy

• Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.
• ROPID - regionální organizátor integrované dopravy
• Citybus – stránka o autobusech nejen v Praze
• Pražské autobusy nově
• MHD v Praze a okolí
• Diskusní fórum o MHD v Praze
• Autobusová stanoviště TSK v Praze
• Ústřední autobusové nádraží Praha-Florenc
• Autobusové nádraží Praha-Holešovice