Sexta (hudba)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sexta (z lat. sextus – šestý) je hudební interval mezi prvním a šestým tónem diatonické stupnice, v rovnoměrně temperovaném ladění obsahuje buď osm půltónů (malá sexta) nebo devět půltónů (velká sexta). Obě sexty se od konce středověku považují za konsonantní intervaly.
[editovat] Malá sexta
| Další název | - | |
|---|---|---|
| Doplňkový interval | velká tercie | |
| Velikost | ||
| Půltóny | 8 | |
| Čistý interval | 8:5 | |
| Centy | ||
| Rovnoměrně temp. lad. |
800 | |
| Čisté ladění | 814 | |
V čistém ladění má malá sexta hodnotu 8:5 (přibližně 814 centů).
V pythagorejském ladění má hodnotu 128:81, v tomto ladění tedy zní dosti disonantně.
Ve středotónovém ladění se místo malé sexty používá zvětšená kvinta, což s sebou přináší problém tzv. vlčích intervalů.
V rovnoměrně temperovaném ladění má hodnotu 22/3:1 (přesně 800 centů), je tedy o něco užší než v čistém ladění.
[editovat] Velká sexta
| Další název | - | |
|---|---|---|
| Doplňkový interval | malá tercie | |
| Velikost | ||
| Půltóny | 9 | |
| Čistý interval | 5:3 | |
| Centy | ||
| Rovnoměrně temp. lad. |
900 | |
| Čisté ladění | 884 | |
V čistém ladění má velká sexta hodnotu 5:3 (přibližně 884 centů).
V pythagorejském ladění má hodnotu 27:16, stejně jako malá sexta tedy v tomto ladění zní dosti disonantně.
Ve středotónovém ladění má hodnotu ![\sqrt[4]{5^3}:2](../../../math/5/a/c/5ac38d4fee2ae713dd5d4fcc0bfe813b.png)
V rovnoměrně temperovaném ladění má hodnotu 23/4:1 (přesně 900 centů), je tedy o něco širší než v čistém ladění.
| Hudební intervaly |
|---|
| Základní: prima (1) | sekunda (2) | tercie (3) | kvarta (4) | kvinta (5) | sexta (6) | septima (7) | oktáva (8) |
| Větší než oktáva: nona (9) | decima (10) | undecima (11) | duodecima (12) | tercdecima (13) | kvartdecima (14) | kvintdecima (15)
|
| Další intervaly: půltón | celý tón | ditón | tritón | koma | diesis | limma | apotomé | vlčí interval |
