Sekunda (hudba)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sekunda (z lat. secundus – druhý) je hudební interval mezi prvním a druhým tónem diatonické stupnice, v rovnoměrně temperovaném ladění obsahuje buď jeden půltón (malá sekunda), nebo dva půltóny (velká sekunda).
[editovat] Malá sekunda
| Další název | půltón | |
|---|---|---|
| Doplňkový interval | velká septima | |
| Velikost | ||
| Půltóny | 1 | |
| Čistý interval | 16:15 | |
| Centy | ||
| Rovnoměrně temp. lad. |
100 | |
| Čisté ladění | 112 | |
Malá sekunda je nejmenším intervalem vyskytujícím se v diatonické stupnici, spolu s velkou septimou je nejdisonantnějším intervalem vyskytujících se v této stupnici. V durové stupnici se nachází mezi 3. a 4. tónem (například mezi E – F v C dur) a mezi 7. a 8. tónem (H – C v C dur). V mollové stupnici se nachází mezi 2. a 3. tónem (například mezi H – C v a moll) a mezi 5. a 6. tónem (E – F v a moll).
Poměr frekvencí tónů vzdálených o malou sekundu je v čistém ladění nejčastěji 16:15 – takzvaný diatonický půltón (přibližně 111,731 centů). Jiné hodnoty malé sekundy se používají jen zřídka, např. 15:14.
V Pythagorejském ladění se používají dvě různě veliké malé sekundy: limma s poměrem frekvencí 256:243 a apotomé s poměrem frekvencí 2187:2048.
V dnes běžně používaném rovnoměrně temperovaném ladění má malá sekunda hodnotu 21/12:1 (přesně 100 centů, je tedy o něco užší než v čistém ladění).
[editovat] Velká sekunda
| Další název | celý tón | |
|---|---|---|
| Doplňkový interval | malá septima | |
| Velikost | ||
| Půltóny | 2 | |
| Čistý interval | 9:8 nebo 10:9 | |
| Centy | ||
| Rovnoměrně temp. lad. |
200 | |
| Čisté ladění | 204 nebo 182 | |
Velká sekunda je druhým nejmenším intervalem vyskytujícím se v diatonické stupnici, spolu s malou septimou je druhým nejdisonantnějším intervalem vyskytujících se v této stupnici. V durové stupnici se nachází mezi 1. a 2. tónem (například mezi C – D v C dur), mezi 2. a 3. tónem (D – E v C dur), 4. a 5. tónem (F – G v C dur), 5. a 6. tónem (G – A v C dur) a 6. a 7. tónem (A – H v C dur). V mollové stupnici se nachází mezi 1. a 2. tónem (například mezi A – H v a moll), mezi 3. a 4. tónem (C – D v a moll), 4. a 5. tónem (D – E v a moll), 6. a 7. tónem (F – G v a moll) a 7. a 8. tónem (G – A v a moll).
Poměr frekvencí tónů vzdálených o velkou sekundu je v čistém ladění buď 9:8 (velký celý tón, např. mezi C – D v C dur) nebo 10:9 (malý celý tón, např. mezi D – E v C dur).
V pythagorejském ladění má velká sekunda velikost 9:8 (velký celý tón).
Ve středotónovém ladění má velká sekunda velikost 
V rovnoměrně temperovaném ladění má velká sekunda velikost 21/6:1 (přesně 200 centů).
| Hudební intervaly |
|---|
| Základní: prima (1) | sekunda (2) | tercie (3) | kvarta (4) | kvinta (5) | sexta (6) | septima (7) | oktáva (8) |
| Větší než oktáva: nona (9) | decima (10) | undecima (11) | duodecima (12) | tercdecima (13) | kvartdecima (14) | kvintdecima (15)
|
| Další intervaly: půltón | celý tón | ditón | tritón | koma | diesis | limma | apotomé | vlčí interval |
